I v Česku byly během léta podmínky, které výrazně zvyšovaly rizika. Podle zprávy EASAC  – Expertní rady evropských akademií, v současné době požáry v Evropské unii každoročně zasáhnou území o rozloze půl milionu hektarů. Nejčastěji postihují jih Evropy u Středozemního moře, ale odborníci předpokládají, že se do roku 2100 riziko požárů zdvojnásobí.

Příčiny jsou stejné, jako doposud. Jde o častější such, nízké letní srážky, ale také  vylidnění venkova, proměny ve využívání půdy. Letos jsme se  u nás rozsáhlým požárům víceméně vyhli, a tak se neopakovala situace z roku 2022, kdy Národní park České Švýcarsko zasáhl rozáhlý a velmi ničivý požár, na jehož uhašení byla potřeba více, než 6000 hasičů.

Výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu se objevovaly po celé léto. Teď si můžeme už oddechnout, ale podmínky k tomu, aby třeba odhozená cigareta, způsobila podobnou katastrofu. Výstrahy Českého meteorologického ústavu byly postupně vyhlašovány – od května do srpna – téměř na celém území Česka. Kvůli extrémním horkům a suchům platily v krajině i vesnicích a městech včetně Prahy zákazy, nesměl se například rozdělávat oheň, nebo používat rachejtle. Na vině bylo především spojení extrémního horka a sucha. Suchá půda a vegetace přitom i vzplanou a požár se může rychle šířit.

Horko a sucho se navzájem posilují. Když je půda vyschlá, odpařuje se z ní méně vody a krajina se ještě více zahřívá. Vegetace ztrácí vodu a stává se snadněji zápalnou. Stačí pak jediná jiskra – například od zemědělské techniky, dopravy nebo nedbalosti člověka … Změna klimatu přitom podobné podmínky činí pravděpodobnějším. Například letošní červenec byl podle služby Copernicus druhým nejteplejším červencem v historii měření. Horko a sucho se navzájem posilují. Copernicus potvrzuje, že klimatická změna vytváří podmínky pro stále intenzivnější extrémy. Kromě výrazného nedostatku půdní vlhkosti v západní Evropě byla zaznamenána i rekordně vysoká teplota povrchu oceánu. Není nutné dodávat, že tento zvyšující se teplota oceánů ovlivňuje i klima u nás.  Letošní léto podle evropské služby Copernicus znovu ukázalo, jak se jednotlivé projevy klimatické změny mohou navzájem posilovat.

Jak půda vysychá, ztrácí schopnost přirozeně ochlazovat své okolí, takže se teplo může snáze hromadit. Tento pomáhá vytvořit začarovaný kruh. Vysoké teploty zvyšují výpar vody z půdy a vegetace, vysychající půda následně poskytuje krajině menší ochlazování a výsledkem mohou být ještě vyšší teploty. Suchá vegetace zároveň představuje snadno dostupný materiál pro šíření ohně.

Letošní rozsáhlé požáry požáry v jižní Evropě ukázaly, jak nás změna klimatu zasahuje a přispívá k tomu, že se riziko přesouvá i na sever…Třeba budeme mít příští rok štěstí, třeba ne. 

Čeští hasiči se asi budou připravovat na léto 2027 tak, že se budou zaměřovat na včasné odhalování požárů, vyhlašování zákazů v období extrémního sucha. Jenže, hlavně je nutné zvyšovat odolnost krajiny – zadržovat v ní vodu, obnovovat mokřady a podporovat pestřejší a odolnější lesy, které lépe zvládají sucho. A v neposlední řadě se také starat i o to, co je za našimi hranicemi, nebo za koncem pevniny.