Chcete udělat víc?
#ObnovitelnéZdroje #Ovzduší #ZměnaKlimatu Vyzvěte české politiky, aby odpovědně řešili klimatickou krizi!

Připoj se a společně doveďme politiky k tomu, aby odpovědně řešili klimatickou krizi. Je třeba, aby se následná vláda postavila k řešení klimatické krize čelem…

Jdu do toho ×

Plánované rozšíření polského dolu Turów, proti kterému Greenpeace ČR dlouhodobě protestuje, může mít mnohem horší důsledky pro hraniční obce, než se dosud předpokládalo. A to jak na německé, tak na české straně. Vyplývá to z nové analýzy německého geologa Ralfa Kruppa, který ji představil minulý týden v Žitavě. 

Důl Turów (c) Greenpeace – Grzegorz Broniatowski © Grzegorz Broniatowski / Greenpeace

Podle experta hrozí jak v Sasku, tak v Liberecku další prudký pokles hladiny spodní vody, která by se mohla během dalších 24 let snížit až o 20 metrů. Důl však otravuje i vodu na povrchu a těsně pod ním. Z Kruppovy analýzy vyplývá, že je kvůli pokračující těžbě znečištěná těžkými kovy, jako jsou nikl a kadmium, a také jedovatými sulfáty. Kontaminace krajiny bude samozřejmě s postupující těžbou stoupat. 

Sesuvy půdy, katastrofické povodně

Kromě toho však hrozí i další problémy. Podle Kruppa je totiž jen otázkou času, kdy začne docházet také k poklesu okolního terénu. A to velmi podstatně. Části německého města Žitava například hrozí pokles až o metr. To by mělo samozřejmě vliv na historické budovy, kterým hrozí nevratné poškození. Žitavský starosta Thomas Zenker uvedl, že Kruppovu studii dal k posouzení dalším nezávislým odborníkům, kteří proti ní nevznesli žádné námitky.

Krupp také zpochybňuje plány provozovatele dolu Turów, polské státní firmy PGE na pozdější sanaci dolu zatopením. Podle něj toto “zavodňování” dolu dnes hlubokého přes dvě stě padesát metrů (prohloubit se má ještě až na 330 metrů) nebude trvat plánovaných 35-37 let, ale spíš až 150 let. Zaplavení navíc sice vrátí spodní vody, ale může zároveň vést k dalším sesuvům půdy a dokonce i k povodni katastrofických rozměrů, kvůli blízkosti koryta řeky Nisy. Podle studie je ovšem reálné i riziko, že se řeka Nisa propadne přímo do dolu ještě v době, kdy se tu má těžit.

Obavy panují i na české straně

Obavy z toho, že bude mít těžba na dole Turów kromě úbytku spodní vody vliv i na sesouvání půdy, má i Liberecký kraj. Ten minulý týden pověřil firmu DIAMO, aby v okolí Uhelné u Hrádku nad Nisou instalovala 65 monitorovacích sond, které mají pokles půdy sledovat. Celá síť těchto bodů bude tvořit 4 kilometry. Monitorovací vrty pomohou konkretizovat škody, které na českém území těžba na dole Turów způsobuje.

Náklady, které bude nutné vynaložit na ochranu zdrojů pitné vody, už dříve vyčíslily vodárenské společnosti a Liberecký kraj na 1,5 miliardy korun. Nedostatek vody se tu může dotknout až 30 000 lidí. Problémy způsobené poklesem půdy celou situaci samozřejmě ještě dramatizují.

Polsko hraje mrtvého brouka, půjde před Evropský soud

Polská vláda, úřady i provozovatel dolu, státní PGE, však nadále vliv na okolí v důsledku těžby relativizují, popírají či odmítají komentovat. Důl chtějí dále rozšiřovat k českým i německým hranicím, až na celkovou rozlohu 30 kilometrů čtverečních. Česká republika proto na konci září podalo podnět k Evropské komisi, která se jím nyní musí zabývat. Česká vláda totiž nakonec přijala argumenty Greenpeace ČR, že Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu rozhodlo v rozporu s evropskou legislativou. Podle stanoviska Greenpeace je další těžba na dole Turów podle evropského práva ilegální. Proto požaduje podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru českou vládou, na začátku příštího roku..