Text byl upraven 12.3.2021 na základě dodatečných upřesnění, které jsme dostali od Erste Group.

Mateřská centrála České spořitelny Erste Group oznámila, že končí s financováním uhelné energetiky. Generální ředitel skupiny Bernd Spalt pak pro média řekl, že budoucí růst musí být založen na trvale udržitelných projektech. Banka proto z důvodu ochrany klimatu ukončí do roku 2030 financování uhelných firem, podle nás ale všechna pravidla nejsou tak jednoznačná, jak by měla být.

Erste se tak přidává k mnoha dalším bankám v Evropě, včetně u nás působících Societé Générale (vlastník Komerční banky),  KBC (vlastník ČSOB) či Unicredit, které také ohlásily konec podpory uhlí. Nově nastavená pravidla platí také pro český trh. 

Stávka za klima
© Petr Zewlák Vrabec

Dobrá zpráva je, že bankovní sektor si uvědomuje svou roli v podpoře fosilního průmyslu a chce ji změnit. A začíná uhlím, které má největší měrné emise skleníkových plynů.  Při bližším prozkoumání detailů zveřejněné firemní strategie se však ukáže, že v některých oblastech Erste za výše zmíněnými bankami výrazně pokulhává.  

Standardy jiných bank jsou daleko přísnější

Pozitivní je, že Erste nebude chtít financovat žádné nové uhelné projekty. To je standardem i u dalších zmíněných bank, ale zrovna v ČR se prakticky žádné nové uhelné projekty nestaví ani nechystají. Podle podrobných pravidel by ovšem měla Erste zastavit i financování pro běžné investice v uhelném sektoru, což už může některým uhelným firmám “zatopit”.

Další pravidla se týkají poskytování firemních půjček uhelným společnostem. Erste se zavazuje nepůjčovat peníze firmám, které rozšiřují výrobu energie z uhlí, a podle dodatečného vyjádření banky by se toto pravidlo mělo týkat nejen výstavby, ale i případu, kdy by firma chtěla elektrárnu či teplárnu od někoho koupit. To je důležité, protože zvláště čeští miliardáři pan Tykač a pan Křetínský kupovali uhelné elektrárny od jiných firem (ČEZ, Vattenfall, Alpiq), původní majitelé se pak tvářili, že prodejem elektrárny snižují emise a chrání klima, přičemž elektrárna čoudila dál jen pod jiným majitelem. Proto by dalším krokem pro banky mělo být i negativní zohlednění u firem, které takto elektrárny prodávají, místo aby je odstavily. 

V další části banka řeší, jak se postavit ke spolupráci a firemnímu (nejen projektovému) financování uhelných a energetických firem. Neměla by přijímat nové klienty, kteří mají více jak 25% výnosů z uhlí. To je sice pěkné, ale asi se nedá očekávat, že jim na dveře zvoní zástupy nějakých nových uhelných firem. Spíše je možné předpokládat, že již klienty největší české banky jsou. Sama banka o konkrétních klientech nechce hovořit. 

V nové politice banka dále uvádí, že bude po klientech žádat kredibilní plán odstupu od uhlí do roku 2030, které mají firmy předložit do konce roku 2023. Dává jim tedy štědře ještě skoro 3 roky.  A zde to začíná být nejasné a zamotané. V dalším odstavci píše, že stávající klienti s podílem nad 25% výnosů z uhlí mají do roku 2023 předložit plán odchodu od uhlí, přičemž výše mluví o plánu pro firmy bez udání procent. A jelikož banky nezveřejňují informace o konkrétních klientech, tak se nám stále nepodařilo rozklíčovat, co to může konkrétně znamenat pro největší české uhelné firmy, jako je ČEZ či Sev.en Energy. Sev.en podniká vesměs jen v uhlí, podíl jejich výnosů bude tedy jistě nad 25%, a stejně budou mít téměř 3 roky na plán. Co když předloží plán, který bude spočívat v tom, že elektrárny pojedou další roky a zavřou je až v 2030? Bude to pro banku ok? A pro ČEZ který sice vlastní 10 uhelných elektráren a tepláren, ale výnosů z uhlí má pod 25%, budou platit stejná pravidla?  

Kromě oblasti půjček řeší stále více finančních institucí i oblast investování do cenných papírů a průběžně představují a zpřísňují pravidla o tom, které cenné papíry nebudou nadále vlastnit ve svém portfoliu z etických důvodů. V této oblasti však Erste progresivní není. Například společnost KBC, vlastnící v ČR ČSOB, zveřejnila na začátku roku nová pravidla pro své investiční fondy. Nově a bezodkladně v nich deklaruje, že se zbavuje akcií firem, které vyrábějí z uhlí více než 25% elektřiny. Akcie ČEZu jsou tak podle  tohoto pravidla eticky neakceptovatelné. Erste však v této oblasti žádná nová pravidla nemá a ve standardních portfoliích tak fosilní firmy neomezuje.

Ještě jednou a pořádně

V neposlední řadě banky řeší také vlastní přímé emise skleníkových plynů, které vznikají samotným fungování kanceláře, poboček, pracovních cest atd. V této oblasti nedávno skupina Societé Générale  vyhlásila, že chce být klimaticky neutrální a komunikovala to k veřejnosti i  česká Komerční banka, s tím že bude do roku 2026 uhlíkově neutrální. KBC (vlastník ČSOB) zase oznámila, že chce do roku 2030 snížit své emise o 80% a od roku 2022 být klimaticky neutrální pomocí offsetování emisí. Erste sice aktivně řeší snižování své ekologické stopy, ale podobně zásadní cíle na snižování emisí a klimatickou neutralitu  nemá. 

Minulý rok na podzim se valné hromady skupiny Erste zúčastnili i studenti z rakouské pobočky Fridays for Future a žádali, aby banka co nejdříve skončila s uhlím. Management studentům slíbil, že připraví nová pravidla. Domácí úkol ovšem management zvládl jen částečně. Ale není vše ztraceno. Vzhledem ke vzrůstajícím dopadům změny klimatu, zvýšenému zájmu veřejnosti a se zhoršující se ekonomikou uhelného průmyslu se rychle mění i finanční sektor. Vidíme tak, že některé finanční instituce zpřísňují svá pravidla i v řádu měsíců, a ne let jako v minulosti. Erste, können Sie es besser machen?