Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje pro případ nouzového stavu kvůli nedostatku plynu snížit minimální hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. V obytných místnostech by to mělo být 18 stupňů. Směrem nahoru by přitom teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Greenpeace ale varuje, že toto opatření nemusí přinést kýžený efekt, a kritizuje fakt, že vláda zatím nijak nemotivuje k průběžnému šetření plynu i mimo trvání nouzového stavu.
Úvaha, že potřebujeme šetřit plynem a že nejvíce ho ušetříme ve vytápění, je správná. Právě ve vytápění mizí největší objem plynu a každoročně s koncem topné sezóny klesne spotřeba plynu v ČR zhruba o dvě třetiny.
Topit na trenýrkovou teplotu v zimě je nesmysl a v době energetické krize, drahých energií a hrozícího nedostatku plynu jde o luxus, který se nemůžeme dovolit. V jiných evropských zemích je navíc vytápění na nižší teploty naprosto normální a běžné a nemusí to ani nařizovat vyhláška. Navíc to může pomoci našemu zdraví, protože když člověk nepřechází z venkovních mrazů do extrémně přetopených interiérů a naopak, hrozí méně, že někde kvůli změnám teplot nachladne.
Nová vyhláška MPO ale má začít s šetřením až v okamžiku, kdy bude paliva v teplárnách nedostatek a kdy bude na šetření palivem pozdě. Pokud nebude palivo, tak si prostory nevytopíme ani na teploty navrhované ministerstvem. Šetřit plyn potřebujeme co nejvíce a pokud možno průběžně. Zároveň je nová vyhláška technicky těžko proveditelná a v mnohých případech v podstatě nevymahatelná a nekontrolovatelná.
Mnohem lepším řešením by bylo ještě před topnou sezonou změnit pravidla pro rozpočítání vyúčtování za teplo. Současný systém totiž nahrává plýtvání a lidé, kteří topí méně, se skládají na účty těch, kteří své místnosti přetápějí. Tato změna spočívá ve změně vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Zde lze nastavit, aby za vytápění do 18 či do 20 stupňů platili lidé poměrným způsobem jako nyní a aby vše, co jde nad tuto hranici, lidé platili stoprocentně. Systém by tak motivoval k šetření, k němuž by docházelo průběžně. Kolik je potřeba paliva na vytopení bytu na konkrétní teplotu – 18 nebo 20 stupňů – lze přitom vypočítat z průkazu energetické náročnosti budovy.