Málokterý člověk se dokáže vyznat v současné energetické krizi. Co nebo kdo za vysokou cenu energie může? Putinova válka, drahé emisní povolenky nebo snad Green Deal, jak se nám snaží tvrdit někteří politici? Důvodů je však více a problém je mnohem komplexnější, než se na první pohled může zdát. Jaké jsou tedy hlavní příčiny drahých energií?

Primární příčinou je bez diskuzí drahý plyn a panika na trzích spojená s obavou, že plynu bude nedostatek. Omezení dodávek plynu z Ruska a odstávky plynovodů dělají z plynu mocnou zbraň v rukou Ruské federace, která vydírá Evropu a dovoluje jí platit si svou “speciální vojenskou operaci” na Ukrajině. Za tuto situaci si Evropa může částečně sama svou roky budovanou závislostí na autoritativním režimu. Státy EU se nyní tuto situaci snaží řešit zastropováním cen, což však způsobuje další velké výkyvy cen na burzách.

Problém je však skutečně mnohem složitější a záleží na spoustě proměnných.  Situaci na trzích totiž moc nehrála do karet odstávka jaderných elektráren ve Francii, která mohla zejména za rekordní srpnové ceny elektřiny (více než 1000 eur za mWh). V rámci regionu do kterého patří i Česko, je Francie důležitým exportérem elektřiny. Letos však musela elektřinu naopak dovážet, což tlačilo ceny nahoru i v České republice. Další významnou příčinou je sucho v Evropě, které způsobilo nízký výkon vodních elektráren a rovněž ztěžuje chlazení uhelných a jaderných zdrojů a navíc ztěžuje dopravu uhlí na řekách. Podle evropské služby Copernicus Evropa od června do srpna zažila nejvyšší teploty od začátku měření. Letošní vedra tedy překonala loňský rekord.

Zdroj: Shutterstock.com

Panika na trzích drží cenu elektřiny vysoko

Vše se vším souvisí a my se dostáváme do situace, kdy je kvůli suchu a odstávkám francouzských jaderných elektráren málo elektřiny. Proto se musí začít využívat t i zdroje, které elektřinu vyrábějí dráž. Především tedy paroplynové elektrárny. A zde se dostáváme k první příčině – drahému plynu. V situaci, kdy je plyn drahý a panika na trzích ho ještě více zdražuje, výroba elektřiny v paroplynových elektrárnách je pak extrémně drahá. V mediálním prostředí je často skloňován výraz závěrná elektrárna, podle kterého se určují veškeré ceny elektřiny. Závěrný zdroj je ten poslední a tedy nejdražší zdroj, který je nutné spustit, aby se uspokojila poptávka po elektřině. Cena elektřiny tak vesele míří strmě nahoru k rekordním hodnotám, z nichž opět padá, pokud se daří paniku uklidnit – například obnovením dodávek plynu či náznakem evropského řešení situace.

Emisní povolenky mohou za růst cen energií minimálně

Velmi malou část současných cen elektřiny tvoří ještě emisní povolenky, nicméně s velkými výkyvy cen elektřiny nemají nic společného. Ani vyšší cena povolenek ve srovnání s minulými lety nemá významnější vliv – pokud by se emisní povolenky zcela zrušily, cena elektřiny by poklesla pouze o jednotky procent a stát by přišel o stovky miliard ze svého rozpočtu z držby povolenek.