Když má nějaká banka pravidla společenské odpovědnosti, znamená to, že nechce podnikat či podporovat podnikání v sektorech, které jsou kontroverzní, nemorální či nějakém způsobem škodí společnosti. Je jasné, že banky nechtějí a ani nemohou podporovat aktivity, které jsou vyloženě nezákonné, jako je například dětská pornografie či otrokářství. Mnohem zajímavější informací pro investory a ekonomy ale je, když banky utnou spolupráci s legálně působícími subjekty – historicky se odstřihávaly například od zbrojařských firem kvůli vývozu zbraní do nestabilních regionů. Nyní jsme stále častěji svědky toho, že banky a pojišťovny přestávají spolupracovat s fosilním průmyslem, jehož podnikání způsobuje změny klimatu.

Svou společenskou odpovědnost si přitom pomalu začínají uvědomovat i finanční instituce působící na českém trhu. Jsou to především banky vlastněné zahraničními mateřskými koncerny, které si do svých společných interních politik přidaly závazky týkající se omezení financování fosilního průmyslu, a to především jeho uhelného sektoru. Tímto se tedy již i některé české banky formálně přihlásily k Pařížské dohodě o globálním snižování emisí skleníkových plynů a k závazku bojovat proti klimatickým změnám.

Akce před KBC

Bruselu. Ještě týž den rozhodla banka, pod kterou spadá i česká ČSOB, že nebude dále investovat do uhlí. © Jean-Yves Leblon

Dává to smysl. Uhlí je celosvětově největším zdrojem emisí CO2. „Žádné nové uhelné elektrárny nesmí být postaveny a nejméně 59 % již existujících musí být do roku 2030 vyřazeno, aby se dosáhlo Pařížského klimatického cíle omezit globální oteplování na 1,5 °C“, uvádí se v poslední zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Mezinárodní energetická agentura varovala, že svět nedokáže splnit pařížský cíl, pokud se nadále budou stavět nové elektrárny na fosilní paliva. „Nemáme již prostor na to, abychom mohli stavět cokoliv, co emituje emise CO2,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol.

Banky mohou svými investičními rozhodnutími ovlivňovat celé sektory ekonomiky, a pomoci tak nástupu nových, čistších technologií. Jednu z nejprogresivnějších politik financování uhelné energetiky má v současnosti společnost ING. Pozitivní je, že i největší banky v ČR – Česká spořitelna, ČSOB i Komerční banka – mají platné koncernové politiky financování, které již teď zakazují přímé financování výstavby nebo rozšiřování uhelných dolů, stejně jako výstavbu nových uhelných bloků na výrobu elektrické energie.

Smráká se nad českým uhelným sektorem?

Určitě ano. Velké české finanční instituce se již k uhelnému sektoru otáčejí zády. Na rozšiřování dolů nebo na výstavbu nových elektráren je stále těžší sehnat financování, případně sehnat ho za rozumných a výhodných podmínek. Ovšem nejsou to jen banky, které hrají důležitou roli. Jsou tu i pojišťovny, které poskytují pro uhelné provozy a jejich aktiva pojištění, bez něhož  jim žádná banka neposkytne úvěr.

Od února, kdy analýza Dirty Business vydaná organizací Unfriend Coal ukázala, jak pojišťovatelé podporují polský uhelný průmysl, se pojišťovny Allianz, Generali a Munich Re zavázaly, že přestanou pojišťovat nové uhelné projekty. Všechny tři byly významnými pojišťovateli polské uhelné energetiky, takže je to pro polský uhelný průmysl a potažmo i polskou vládu velká rána.

Polsko přitom teď hledá strategického partnera, který by byl ochotný pojistit výstavbu plánované elektrárny Ostroleka C o výkonu 1000 MW. Vypadá to, že  ho najde v pojišťovnách UNIQA nebo VIG (Vienna Insurance Group), která u nás vlastní Kooperativu a Českou podnikatelskou pojišťovnu. Pokud tedy i ony nenaskočí na celoevropský trend ústupu od uhlí.

Odklon bank a pojišťoven od uhlí se promítne nejen do polského, ale i českého energetického trhu. Například rozhodnutí Generali opustit uhelný sektor přišlo jen pár dní poté, co tato pojišťovna schválila pojištění elektrárny ČEZ Ledvice. Je tedy otázka, co nová politika Generali všechno znamená, jak moc bude důsledná a jestli se bude pojišťovna snažit vyvázat i ze starších závazků. Jisté ovšem je, že uhelný sektor bude mít v budoucnu s financováním svých projektů v Česku problémy.

Text vyšel v Hospodářských novinách.