#KonecDobyFosilní #Ovzduší #ZměnaKlimatu

Zbavme se závislosti na uhlí

Můžeme být zdravější, žít déle a dýchat čistý vzduch.

Jdu do toho

Vyjednávání o uhelném phase outu v Německu bylo dlouhé a těžké. Poslední zasedání, na kterém se upekla nová dohoda o omezení uhlí trvala téměř 21 hodin. Nakonec skončilo tvrdě vyjednaným kompromisem. Rok 2038, případně 2035, když vše půjde hladce, není splněným snem ekologů, ale datem, které vychází vstříc především požadavkům uhelných regionů. I tak jde ale o zásadní průlom, který bude mít dalekosáhlé důsledky pro energetiku v celé Evropě. Co konkrétně tedy phase out v Německu znamená?

Obří demonstrace proti kácení

Konec uhlí si přeje naprostá většina obyvatel Německa © Bernd Lauter

  1. Do tří let se Německo zbaví většího instalovaného výkonu v uhlí, než jaký mají všechny uhelné elektrárny v České republice
    Podle schválených plánu německá vláda zavře 12,7 GW instalovaného výkonu v uhlí do roku 2022. To je více, než má celá Česká republika. První krok na cestě k nízkoemisní energetice je tedy dostatečně ambiciózní. Po roce 2022 už je nicméně postup Německa pomalejší. Do roku 2030 chce zavřít dalších 12 GW instalovaného výkonu; zbylé elektrárny a teplárny by dojížděly do roku 2038, respektive 2035. Klimatické hnutí včetně Greenpeace bude i nadále aktivní, aby tento proces pokud možno co nejvíce urychlilo.
  2. Importovat elektřinu budou Němci jen tři roky – od roku 2022 do 2025
    Současně s uhlím skončí v roce 2022 i všechny zbývající jaderné elektrárny a Německo se z jednoho z největších světových vývozců elektřiny stane dovozcem. Ovšem pouze dočasně. Již nyní má Německo plynové elektrárny, které využívá nedostatečně a jen občas, další chce rozvíjet. Zároveň chce v příštích šesti letech masivně investovat do obnovitelných zdrojů, které mají v dlouhodobém horizontu vyrábět naprostou většinu energie v Německu. Hlasy německých politiků včetně ministra průmyslu Petera Altmaiera hovoří v tomto směru jasně – Německo nechce po roce 2025 dovážet elektřinu z jádra ani uhlí od svých sousedů. Pokud tedy české uhelné společnosti přemýšlí o možnosti prodloužení životnosti svých elektráren hlavně kvůli vidině zisku z vývozu elektřiny do Německa, musí počítat s tím, že poptávka zde nebude dlouhodobá a bude spíše klesat než růst.
  3. Hambašský les bude zachráněn
    Uhelná komise se shodla, že ochrana unikátního lesa u dolu Hambach je „žádoucí“. Stanovisko komise samozřejmě není právně závazné, ale politická reprezentace a úřady by se jejím doporučením měly řídit a les před vykácením zachránit. Les v Hambachu je starý 12 000 let a nyní z něj zbývá už jen zlomek. I tak ale slouží jako funkční ekosystém, který je domovem pro unikátní živočišné druhy, například pro ohroženého netopýra dlouhouchého. V lese v uplynulých několika letech žily desítky aktivistů a aktivistek v improvizovaných stromových domcích, aby kácení bránili. Hambašský les se loni stal symbolem odporu veřejnosti proti uhlí a na demonstracích se zde pravidelně setkávaly desítky tisíc lidí. Petici za zachování lesa podepsalo i bezmála 15 000 lidí z České republiky.
  4. Není jisté, že se už kvůli uhlí nebudou bourat vesnice
    Omezení instalovaného výkonu uhelných elektráren není zatím bohužel spojené s konkrétními elektrárnami a konkrétními doly, které je krmí uhlím. Nedá se tedy s jistotou říci, že i přes útlum uhlí v Německu nedojde k rozšiřování dolů na úkor vesnic. Nucené stěhování stále hrozí několika tisícům lidí. Plán na snížení spotřeby uhlí může být připraven tak, aby se podařilo zachránit vesnice v Porýní a v Lužici a Greenpeace bude po lokálních vládách požadovat, aby už nevyháněly lidi z jejich domovů.