Česká republika se opět pustila do nesmyslné diskuze o nové jaderné elektrárně. K prakticky stejným argumentům, které jsme slýchali takřka před 30 lety při dostavbě jaderné elektrárny Temelín, přibývají nové o ochraně ovzduší a klimatu. Ani v jednom nám ale jaderná energetika pomoci nedokáže. Spíše než řešení přináší stavba nových jaderných reaktorů jen nové problémy. Zde si můžete přečíst 10 důvodů, proč bychom novou jadernou elektrárnu neměli stavět a měli bychom místo ní dát přednost obnovitelným zdrojům.

Climate action Projection in Prague. © Greenpeace / Pavel Horejsi

Promítání Greenpeace, které varovalo před investicemi do jaderných elektráren v roce 2008. © Greenpeace / Pavel Hořejší

  1. Než se elektrárna postaví, bude už pozdě na řešení klimatické krize
    Podle zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu, musíme do roku 2030 snížit emise CO2 o 50 % a do roku 2050 mít emise víceméně nulové, abychom zabránili katastrofickým scénářům po zvyšování globální teploty. Stavba JE ale v tomto kontextu nepřiměřeně dlouho. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, postavit jednu elektrárnu trvá 10 – 19 let. Plán naší vlády počítá se začátkem stavby v roce 2028. V takovém případě by mohla nová elektrárna spuštěna mezi lety 2038 až 2047. V té době by již česká energetika měla být plně transformovaná a nízkoemisní.
  2. Jaderná energie nenahrazuje uhelné zdroje
    Argument, který zazníval již při stavbě elektrárny Temelín, byla ochrana zdraví obyvatel ČR a jejich práva na čisté ovzduší. Nové jaderné bloky nám totiž údajně dovolují zavírat uhelné zdroje. Kdyby tento argument ale myslela Česká republika opravdu vážně, byla by zavřela uhelné zdroje již po dostavbě Temelína a dnes by nepokraqčovala ve znečišťování ovzduší a nevyvážela energii vyrobenou z uhlí za hranice. A  hlavně by zvolila řešení, kde budování kapacity trvá kratší dobu – tedy obnovitelné zdroje – aby mohla uhelné elektrárny zavírat dříve než za 19 – 29 let.
  3. Jaderná elektrárna je neuvěřitelně drahá – ekonomicky nedává smysl
    Odhad nákladů na stavbu je nyní velmi optimisticky předpovídán na 250 miliard korun. Jak velmi dobře upozornil Jiří Hlavenka: “U posledních čtyř dostavěných jaderek v Evropě došlo k překročení nákladů, vyjádřeno procentuálně takto: 332 %, 330 %, 283 %, 219 %. To jsou rozdíly mezi „má stát“ a „jé, fakt to tolik stálo“. Počítejme tedy spíše minimálně s dvojnásobkem ceny. A to ještě chceme stavět reaktory dva. Pak se cena šplhá na úroveň neuvěřitelných 1000 miliard, což je více jak polovina současného dluhu České republiky. Na stavbu nové jaderné elektrárny tak ČR nemá a nebude mít peníze. A kdyby je náhodou sehnala, budou tyto finanční prostředky chybět při podpoře obnovitelných zdrojů a transformace energetiky směrem k moderním a čistým technologiím.
  4. Nevíme, co si počít s radioaktivním odpadem
    Stále nemáme připraveno úložiště jaderného odpadu. Podle přístupu úřadů se zdá, že jej chtějí protlačit silou, což rozhodně nepomáhá smysluplnému řešení. Není ovšem jasné ani, zda jsme schopní úložiště jaderného odpadu postavit. Zde se totiž dostáváme do časových měřítek, které se nedají příliš přepočítávat na délku lidského života ani na délku trvání naší civilizace. Samotné palivo budeme potřebovat bezpečně skladovat minimálně 100 tisíc let. Což jen pro představu je zhruba 21x déle, než nás dělí od stavby Velké pyramidy v Gíze (postavena v 25. století před Kristem). Na tak dlouhé projekty opravdu nejsme připraveni. A neumíme si ani spočítat náklady, které budou s radioaktivním odpadem spojené, proto tyto sumy nenajdete nikde v ekonomických hodnoceních stavby elektrárny.
  5. Jaderná energie nebude nikdy úplně bezpečná
    Podle profesora Marka Z. Jacobsona z Stanfordské univerzity, u 1,5 % ze všech doposud postavených reaktorů došlo k určitému stupni “meltdownu”. Vzhledem k obrovským následkům spojených s havárií jaderné elektrárny, potřebujeme 100 % bezpečnost. A té dosáhnout prostě nelze.
  6. Pojišťovnou jsme my všichni
    Kvůli hrozbě jaderné havárie je stát jediným subjektem, který je schopen takovou stavbu pojistit. A pokud je cena za samotnou stavbu astronomická, v případě havárie je ještě násobně vyšší. Jen pro představu, náklady řešení havárie v elektrárně Fukušima Dai-ichi se odhadují na 460 – 640 miliard dolarů. (10 409 – 14 482 miliard korun).
  7. Sázka na jeden projekt nemusí vyjít
    Místo snahy o diverzifikaci našich finančních investic do více projektů sázíme pouze na jeden projekt s časově velmi dlouhým horizontem a nejistým výsledkem.
  8. Jádro s sebou přináší riziko korupce
    Obrovské finanční částky, které jsou spojeny se stavbou jaderné elektrárny, s sebou nesou obrovské riziko korupce a rozkladu našeho politického života.
  9. Jaderná energetika také produkuje emise CO2
    Je bláhové si myslet, že jaderná energie má nulové emise skleníkových plynů. I existující elektrárny mají na svědomí emise, především kvůli těžbě a zpracování uranu. U nových elektráren se nejvíce emisí uvolní právě při jejich stavbě – samotná stavba je obří projekt, který je energeticky i materiálově náročný. U nových elektráren se proto udává, že jsou zodpovědné za 78 až 178 gramů CO2 na kWh elektřiny, kterou vyrobí.
  10. Nový jaderný projekt ohrožuje národní bezpečnost
    Postavit reaktory dokáže nyní jen hrstka firem z několika zemí, z nichž některé jsou problematické. Francouzská Areva je vyčerpána stavbou elektrárny Hinkley Point a americký Westinghouse si prošel bankrotem. S čistým štítem nepřichází ani firma z Jižní Korei, ve své domovině je totiž spjatá se skandálem s falšováním dokumentace, který vedl k odklonu země od jaderné energetiky a k tomu, že firma chce expandovat k nám, když pro ni možnosti na domácím trhu vyschly. Čínské a ruské reaktory jsou zase spojeny s rizikem pro národní bezpečnost. A je celkem jedno, zda Rusko a Čína uspějí v tendru na stavbu nové elektrárny, již v tomto okamžiku pracují na tom, aby si kvůli tomuto projektu upevnili svůj mocenský a politický vliv v ČR.

To jsou jen v bodech hlavní výhrady, které máme vůči stavbě nového jaderného reaktoru v ČR. Více informací lze najít ve společném stanovisku ekologických organizací sdružených pod hlavičkou Zeleného kruhu.