O uzavření hnědouhelná elektrárny ve Chvaleticích se uvažovalo již v devadesátých letech. Už tehdy bylo totiž jasné, že do ovzduší vypouští příliš mnoho zplodin, především rtuti. Její co nejrychlejší uzavření bylo tehdy spojováno s postavením jaderných bloků elektrárny Temelín, která měla energeticky nahradit výkon hnědouhelných elektráren. Ukázalo se však, že tento argument sloužil pouze jako záminka pro další provoz, protože jaderné bloky v Temelíně už dávno stojí a Chvaletice, postavené v letech 1973 až 1979, nadále vypouští do ovzduší nepřijatelné množství škodlivin. Přitom vyrábí pouze elektrickou energii určenou na vývoz.
Výjimku, která měla za následek zvýšení zisku uhlobaronů a zároveň zvýšení zdravotních rizik lidí, žijící v širokém okolí elektrárny, získala elektrárna krajských úředníků okamžitě.
Elektrárna, kterou tehdy provozovala polostátní firma ČEZ, se nakonec měla uzavřít v letech 2013 – 2015, kdy se blížil konec její životnosti (elektrárny tohoto typu se staví na dobu 40 let). Nakonec ji ovšem ČEZ v roce 2013 prodal kontroverznímu miliardáři Pavlu Tykačovi, který místo modernizace jejího provozu okamžitě požádal o výjimku, aby mohl vypouštět místo 324 tun polétavého prachu 524 tun. Výjimku, která měla za následek zvýšení jeho zisku a zároveň zvýšení zdravotních rizik lidí, žijící v širokém okolí elektrárny, dostal okamžitě. Podle úředníků šlo o tzv. nepodstatnou změnu a tak výjimku schválili v řízení s vyloučením veřejnosti. Ačkoli tím úředníci porušili zákon, a soud jejich rozhodnutí později zrušil, emise už byly vypuštěny a nikdo je teď ve vzduchu nepochytá.
Greenpeace activists occupy the cooling tower of Chvaletice power plant in Czech republic to protest against the plans to prolong its operation.
Podobnou hru s výjimkami hrají uhlobaron Tykač a úředníci dodnes. Provozovatel elektrárny, společnost Sev.En Energy, měla dostatek času, aby instalovala kvalitní filtry, které by odpovídaly novým emisním limitům platným od roku 2021. Pro miliardáře Tykače však nebyly zdravotní dopady na obyvatele a hrozba klimatické změny dostatečnou motivací, soustředil se na maximalizaci zisku a v elektrárně instaloval, ve snaze prodloužit životnost, horší technologie. Proto musel letos požádat o výjimku pro emise oxidů dusíku a rtuti. Úředníci Pardubického kraje mu šli opět na ruku a výjimku udělili, o odvolání ekologických spolků včetně Greenpeace teď bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí. Podle nás jsou výjimky pro znečišťovatele nepřípustné. U rtuti například proto, že ministerstvo již navíc uhelným elektrárnám povolilo plošně vypouštět o 40 % více rtuti, než kolik naměří. Umožnilo jim totiž odečíst si téměř polovinu z naměřených hodnot, jako “nejistotu měření”.
Kvůli individuální výjimce by Chvaletice po dobu osmi let mohly vypouštět namísto 154 kg toxické rtuti až 422 kg ročně. Škody na lidském zdraví způsobené jedním kilem rtuti uvolněným do ovzduší vědci vyčíslují na 22 937 eur, tedy asi 593 000 korun. Stát by měl přestat s absurdními ústupky provozovatelům hnědouhelných elektráren a jako řádný hospodář trvat na dodržování limitů, které kromě zdraví chrání také jeho finance před nutnými výdaji. Nejhospodárnější by totiž bylo elektrárnu Chvaletice co nejdřív uzavřít. Přispělo by to výrazně i snahám omezit znečištění ovzduší a zabránit ničivým dopadům změn klimatu.
Souhlasíte s tím, aby elektrárna nedostala výjimku? Připojte se k výzvě české vládě, aby udělal maximum pro ochranu zdraví lidí a ochranu klimatu. Připojte se k výzvě #SpoluProKlima
