V polské Bogatyni se ve čtvrtek 19. září uskuteční veřejné projednání týkající se rozšíření dolu Turów. Ten leží v blízkosti hranic s Německem a Českou republikou. V případě rozšíření se do českých hranic doslova zakousne. Každý den přepravují do nedaleko ležící elektrárny 32 tisíc tun uhlí. To je tolik, co 16 vlaků, každý se 40 padesátitunovými vagóny, které by dohromady měřily 9 kilometrů.
Greenpeace spolu s Libereckým krajem a městem Hrádek nad Nisou organizuje na veřejné projednávání bezplatnou autobusovou dopravu.
Přihlásit se do autobusu můžete zde.
Polsko má podle Evropské enviromentální agentury nejhorší kvalitu vzduchu v Evropské unii a region okolo Bogatyně patří k nejznečištěnějším v rámci Polska. Spálením uhlí vytěženého po rozšíření dolu by došlo k uvolnění velkého množství oxidu uhličitého, který je jako hlavní skleníkový plyn zodpovědný za stále viditelnější změny klimatu. To ale není jediný negativní efekt, který by rozšíření dolu zapříčinilo.
Už dnes si místní stěžují na negativní dopady na životní prostředí. Lidé žijící nedaleko dolu, například v Uhelné, která je částí Hrádku nad Nisou, si již dnes stěžují na hluk a prach. Ještě větší problém se netýká jen jich, ale až 30 000 lidí, na Hrádecku, Frýdlantsku a Chrastavsku. Kromě hluku a prachu by další rozšíření dolu mohlo mít i drastický vliv na úbytek podzemních vod. Těžba totiž narušuje podzemní zásoby vody, které stékají do hlubin dolu. Dno dolu se už teď, před plánovaným rozšířením a prohloubením těžby, nachází pod úrovní moře.
Proti rozšíření dolu se proto postavilo zhruba 5000 lidí z České republiky, kteří svoje námitky sdělili v rámci právě probíhajícího procesu vyhodnocení vlivů na životní prostředí (proces EIA). Veřejné projednání je dalším krokem v tomto procesu. Otevřené je občanům z Polska, České republiky a Německa. Občané také mohou podat připomínky k investorem doplněné dokumentaci EIA.
Důl má povolení pokračovat v těžbě jen do konce dubna 2020, na povolovací procesy tak má polská těžební firma velmi málo času a je reálné, že je před tímto datem nedokáže všechny sehnat. To by mohlo znamenat i definitivní zmaření snah na rozšíření dolu. Vyhodnocení vlivu na životní prostředí i další závazné administrativní procesy totiž mohou pro doly znamenat výrazné omezení či dokonce ukončení projektů. Rypadla se už na začátku září zastavila například v braniborském dole Jänschwalde, který patří do portfolia českého uhlobarona Daniela Křetínského. Důvodem je rozhodnutí soudu, které dalo za pravdu ekologickým organizacím a potvrdilo jejich podezření, že důl operuje bez všech potřebných povolení. Důl Turów by mohl být podobný případ.
Projekt rozšíření dolu Turów má kromě toho také problém se zajištěním pojištění. Pojišťovna Generali, která dosud pojištění pro firmu PGE zajišťovala, na začátku května oznámila, že kvůli vlivu těžby a spalování uhlí na klima nepojistí ani důl, ani elektrárnu Turów. Nyní investor hledá jiného velkého pojišťovatele. Česká pobočka organizace Greenpeace se proto přidala k otevřenému dopisu polské firmě PZU, která pro pojištění dolu Turów připadá v úvahu, aby tomuto kontroverznímu projektu neposkytovala finanční krytí.
Protest proti rozšiřování dolu Turow na trojmezí Česka, Polska a Německa
Greenpeace rozhodně nesouhlasí s rozšiřováním dolu Turów a požaduje také útlum dosavadní těžby, která nebezpečně ohrožuje občany Evropské unie na polské i české straně hranic.