Abych byl úplně upřímný, nejsem nijak zvlášť nadšený z tónu, který Greta Thunberg zvolila ve své řeči v OSN. To se stane, není na světě člověk, u kterého bych nekriticky přijímal vše, co dělá, či způsob, jakým to dělá. Ale to poselství, ta slova, která pronesla, to můžu okamžitě podepsat. A přitom jsem bílý heterosexuální muž, za pár let mi bude čtyřicet, neměl bych zrovna teď být ve škole, nemanipulují se mnou moji rodiče a pokud vím, tak nemám Aspergerův syndrom. Jestli se najdou nějací hejtři, tak budou muset přijít s jinými, kreativnějšími výmluvami, proč by to, co říkám, nemělo být relevantní. 

Když někdo je poslem nepříjemné pravdy a přináší špatné zprávy, je pro mnohé nejjednodušší obrátit svou zlobu a svůj nesouhlas s přinášenou zprávou právě na poslíčka. A není to poprvé v historii, jsou zdokumentovány i případy, kdy byli poslové špatných zpráv popravováni. Ale takový přístup nás nikam nedostane. Problémy nikam nezmizí, když je budeme ignorovat. Klima se bude měnit dál a stále rychleji.

Stávka za klima v Praze

Greta poslem špatných zpráv a nepříjemné pravdy rozhodně je. Ale není sama. Na negativní dopady změn klimatu a na blížící se katastrofu upozorňují klimatologové již desítky let. Poselství teď spolu s Gretou přinášejí miliony lidí, kteří stávkují za klima. A tak i já můžu s klidným svědomím přidat ke Gretině hlasu i svůj hlas a zopakovat její poselství…

Tohle celé je špatně. Já bych neměl jezdit do Polska kvůli rozšiřování dolu Turow, neměl bych se snažit zastavit rozšíření dolu Bílina, zvrátit plánovaný prodej elektrárny Počerady či zabránit výjimkám pro velké znečišťovatele. Měl bych být doma a sledovat, jak moje dcera dělá první krůčky a objevuje svět. Čekají ode mě, že se nechám uchlácholit příslibem racionální debaty? Jak se opovažují?

Lidé dnes trpí. Umírají. Kolabují celé ekosystémy. Stojíme na počátku masového vymírání. A vše, co světoví lídři dokážou, je mluvit o penězích a vyprávět pohádky o nekonečném ekonomickém růstu. Jak se opovažují?

Přes třicet let hovoří věda křišťálově jasnou řečí. Jak se politici opovažují odvracet od ní zrak a tvrdit, že dělají dost, když potřebná politická opatření a řešení nejsou ani zdaleka v dohledu? Dnešním tempem vypustíme do atmosféry zbývající množství CO2, které si podle různých vědeckých scénářů ještě můžeme dovolit vypustit, v řádech let, maximálně nižších desítek let. Jak se opovažují předstírat, že to půjde zvládnout ve stylu „business as usual“ a nějakými technickými opatřeními?

Politici nás podrazili. Ale lidé začínají tu zradu chápat. Jestli budou naši vůdci v té zradě pokračovat, nikdy jim to neodpustíme. Nedovolíme jim se z toho vykroutit. Teď a tady děláme jasnou čáru. Svět se probouzí. A změna přichází. Ať už se jim to líbí, nebo ne.