Hnědouhelný důl Turów se má rozšířit k českým hranicím a kvůli hluboké těžbě připravit o pitnou vodu až 30 000 obyvatel Libereckého kraje. Ministerstvo životního prostředí s tímto polským záměrem však dle všeho bude souhlasit. Náklady na náhradní zásobování pitnou vodou jsou navíc odhadovány až na 2 mld. korun. Teoreticky by je měl zaplatit těžař – polská většinově státní společnost PGE. Richard Brabec to však po něm nevyžaduje, a naopak počítá s úhradou z českého rozpočtu. 

„Boj proti rozšiřování uhelného dolu Turów zatím nemá žádný hmatatelný výsledek. Potřebujeme, aby Richard Brabec za Českou republiku udělil jednoznačně negativní stanovisko v rámci povolovacího procesu, který právě teď běží. Zatím však ani jednou veřejně neřekl, že zastavit rozšíření dolu, který tu může desítky tisíc lidí připravit o pitnou vodu, je jeho cílem,“ říká Milan Starec, obyvatel Uhelné a iniciátor otevřeného dopisu ministrovi

Proti dolu na veřejném projednání vystoupili místní lidé z Uhelné, Václavic či Hrádku nad Nisou.

Hlavním nežádoucím dopadem uhelného dolu Turów na obyvatele okolí Hrádku nad Nisou je vysychání studní a vrtů, z nichž čerpá pitnou vodu 30 000 lidí. Důl k sobě desítky let stahuje podzemní vodu z okolí, řada studní je proto vyschlých už nyní, zmizely některé potoky, s velkými škodami se potýkají také místní zemědělci. Těžební společnost PGE přitom žádá o povolení k zahloubení těžby o dalších 30 metrů, čímž by došlo k dobývání uhlí desítky metrů pod hladinou Baltského moře. Zároveň usiluje o územní rozšíření těžby a její přiblížení až na 150 metrů od českých hranic. Těžba má navíc trvat až do roku 2044. 

Hrádecko by tím mohlo přijít o pitnou vodu úplně. Existuje sice projekt náhradního zásobování vodou, to by však vyžadovalo nejistou a nákladnou výstavbu přivaděčů vody přes CHKO Jizerské hory. Náklady na tento projekt odborníci odhadují na 2 mld. korun. Zároveň neexistuje garance, že je kapacita náhradních zdrojů dostačující a že by se stavba stihla realizovat včas. Na neveřejném projednání případu v Senátu dne 26. 9. 2019 náměstek ministra Brabce Vladislav Smrž informoval o zamýšleném řešení získat potřebnou částku z rozpočtu ministerstva zemědělství. 

„Z vyjádření náměstka Smrže vyplývá, že se MŽP i přes zásadní negativní dopad a ztrátu pitné vody v Česku k rozšíření polského dolu postaví souhlasně, navíc bez jakékoli záruky úhrady škod Polskem. A to ani těch škod dosavadních, ani těch budoucích. Nabízí se otázka, jaké zájmy MŽP vlastně zastupuje? Životní prostředí ani čeští daňoví poplatníci to očividně nejsou. Nezbývá, než abychom si my, dotčení občané, svá práva hájili sami. Za předpokladu, že k tomu budeme mít dostatek prostředků a odvahy.“ říká Daniel Gabryš, obyvatel Uhelné a účastník semináře v Senátu Parlamentu ČR. 

Samotná PGE (Polska grupa energetyczna) má platnou licenci pro těžbu v Turówě do dubna 2020. Důl je výhradním zdrojem uhlí pro nedalekou elektrárnu, která vyrábí 8 % polské elektřiny. Úbytek vody PGE navrhuje řešit vybudováním podzemní bariéry mezi dolem a českými obcemi. Experti však mají pochyby o její realizovatelnosti a funkčnosti, navíc Polsko dlouhodobě odmítá poskytnout České republice klíčová data: „Není napevno řečeno, zda se ta bariéra bude budovat, nebo ne, je to prostě s otazníkem. A bohužel máme pochybnosti o tom, že tak, jak je to navrženo, by to bylo zcela účinné,“ říká do médií ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Podle oslovených právníků by stát neměl závěrečné stanovisko vydat, pokud nedisponuje veškerými potřebnými informacemi, z nichž by mohl rozsah vlivu záměru na své území zjistit a požadovat adekvátní preventivní a nápravná opatření. „Pokud rozsah vlivu na české území a jeho občany není postaven na jisto, není možné k němu za Českou republiku zaujmout závěrečné stanovisko a je nezbytné požadovat doplnění a vyjasnění chybějících informací, společně s poskytnutím dostatečného času na jejich vyhodnocení,“ říká právník Frank Bold Jiří Vozák. Dle dostupných informací však Ministerstvo životního prostředí hodlá stanovisko vydat i přesto, že do dnešního dne nezískalo klíčové informace pro posouzení, zda obyvatelé Libereckého kraje o vodu přijdou nebo ne. A na pokračování v mezistátních konzultacích se tak již nechystá.