Dnešní vládou projednávaná rychlá novela energetického zákona je jen částečným řešením energetické krize způsobené invazí ruské armády na Ukrajinu. Chybí odstranění bariér a zrychlení instalace solárních elektráren na střechy domů. K tomu je třeba nejen další novela energetického zákona, ale také lepší nastavení podpůrných programů a dotací. K rozhýbání odvětví důležitého pro zajištění energetické nezávislosti na Rusku i snížení vysokých nákladů na energie vyzvala kabinet Petra Fialy (stejně jako premiéry dalších zemí střední a východní Evropy) velká skupiny ekologických organizací z Česka, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Stejné doporučení zaslala i Evropská komise ve svém aktuálním vyjádření k situaci v ČR.

Solární panely na střeše.

Ekologické organizace se otevřeným dopisem obrátily na své premiéry – Petra Fialu, Kirila Petkova, Viktora Orbána, Mateusze Morawieckiho, Nicolae Ciucă a Eduarda Hegera – aby rázně řešili energetickou, humanitární a klimatickou krizi a nakopli instalaci solárních panelů na střechy domů v daných zemích. Organizace vyzývají k nastavení funkčních podpůrných programů a vyčlenění dostatku peněz na investice, zjednodušení povolování a odstranění administrativních bariér a také umožnění komunitních energetických projektů. 

Současně Evropská komise ve svém aktuálním doporučení pro Českou republiku upozorňuje, že máme stále nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů: 22 % pokrytí konečné spotřeby energie v roce 2030. Minimální český podíl na nově navrhovaném unijním cíli (40 %) by mělo být 31 %. Pokud se navíc cíl EU zvýší na 45 %, tak bude muset dojít k dalšímu zvýšení i v ČR. EK upozorňuje, že potřebujeme akcelerovat rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor energie kvůli snížení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska a že musíme zvýšit financování a zjednodušit povolování a připojování nových obnovitelných zdrojů. 

Rychlé kroky, které by dle ekologických organizací na základě doporučení Evropské komise a Solární strategie EU měla udělat Česká republika:

  • Pomoci se solárními střechami i lidem, kteří na ně nemají peníze. Fotovoltaika by měla být součástí nejen všech nových, ale i rekonstruovaných staveb. Také všechny stávající vhodné střechy by měly být osazeny. Domy je nutné zároveň zateplovat. Státy musí tyto projekty podporovat, pomoci s předfinancováním a nízkopříjmovým rodinám zaplatit 95 % investice. Pro panelové a bytové domy je třeba cílené poradenství a příspěvky domácnostem, které nedokážou platit navýšení fondu oprav. Aktuální dotační programy na solární střechy a zateplování domů je tedy nutné zvýšit o 10 miliard korun pro příštích 5 let pro bytové domy a 19 miliard korun na příštích 5 let pro rodinné domy. Zdrojem nových peněz může být Národní plán obnovy a výnosy z aukcí emisních povolenek, které nyní směřují do státního rozpočtu a nevyužívají se na snižování závislosti na fosilních palivech.
  • Spustit rozumnou podporu provozu nových fotovoltaických elektráren. Ačkoli řada ministrů, obce a města i průmyslové firmy žádají spuštění provozní podpory pro solární elektrárny, ministr Jozef Síkela i přes svá vyjádření o důležitosti obnovitelných zdrojů stále odmítá aukce a zelené bonusy pro fotovoltaiku a naopak trvá na podpoře nových plynových tepláren.
  • Zjednodušit a zrychlit povolování výstavby a připojování střešních fotovoltaik. Pro malé zdroje (např. fotovoltaiky do 50 kWp) je řešením nevyžadovat licenci na výrobu energie ani stavební povolení. Pro velké pozemní fotovoltaické elektrárny (a také větrné turbíny) je nutné na základě kritérií pro ochranu kvality bydlení a přírody vyčlenit dostatečná území pro výstavbu (kde bude povolování výrazně zjednodušené) a nastavit minimální povinné kapacity obnovitelných zdrojů na území obcí.
  • Umožnit lidem vyrábět a sdílet elektřinu bez bariér. Komunitní energetické projekty musí dostat jasná a jednoduchá pravidla a všude, kde ještě existují, je nutné odstranit bariéry pro zakládání energetických společenství a sdílení elektřiny přes distribuční soustavy. Česká republika je příkladem země, která komunitní energetiku prozatím stále neumožňuje. Přitom potenciál komunitních obnovitelných zdrojů v bytových domech a obcích odpovídá 79 procentům spotřeby elektřiny v českých domácnostech . 
  • Nastartovat systém energetického poradenství, který bude zacílený zejména na nízkopříjmové domácnosti a na obce. Energetický poradce by měl být dostupný v každé obci s rozšířenou pravomocí, měl by pracovat přímo s místními obyvateli a doporučit jim jak rychlé úspory energie přímo v domácnosti, tak možnosti pro zateplování, financování a obnovitelné zdroje.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Česká vláda slíbila sto tisíc solárních střech. Po ruském útoku na Ukrajinu se z energetické nezávislosti domácností stal řádově důležitější cíl a instalací musí být tedy řádově více. Ministr Síkela by měl přestat plánovat podporu pro zemní plyn a soustředit se na fotovoltaiku. A hlavně nesmí stát zapomínat na rodiny, které nemají peníze na předfinancování a spolufinancování dotací a pokrýt jim až 95 procent investice do solárních panelů i zateplení domu. Jen tak se mohou dlouhodobě bránit vysokým cenám energií.” 

Štěpán Vizi, analytik Centra pro dopravu a energetiku, řekl:
“Premiér Petr Fiala deklaroval, že zajištění energetické bezpečnosti je pro českou vládu priorita. Rozvoji solární energetiky přitom ale stále brání celá řada překážek. Společně s úsporami energie je přitom právě fotovoltaika tou nejrychlejší cestou, jak zbavit Českou republiku závislosti na fosilních palivech, která pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině a zároveň masivně přispívají ke klimatické krizi. Rozvoj komunitní obnovitelné energetiky by navíc mohl domácnostem výrazně ušetřit na účtech za elektřinu a pomoci tak v boji proti energetické chudobě.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
“Vládní program pro energetiku musí mít vizi a musí přistupovat k současným krizím komplexně. Nestačí tak jen vyměnit plynové kotle za tepelná čerpadla, ale je potřeba současně domy řádně zateplit a na střechy nainstalovat solární panely, aby se lidem výrazně snížila spotřeba i náklady na energie. Samozřejmostí by také mělo být energetické poradenství, aby lidé věděli, jaké mají možnosti. Součástí pomoci nízkopříjmovým domácnostem a lidem ohroženým energetickou chudobou by proto v současné situaci měla být především finanční pomoc na výrobu vlastní energie a zvyšování úspor místo toho, aby jim stát musel každý měsíc posílat příspěvek na bydlení.”