Uplynulý rok 2018 byl nesmírně náročný, ale nakonec přinesl české pobočce mezinárodní ekologické organizace Greenpeace spoustu úspěchů a výrazných událostí. Jak přímo na domácí scéně, tak v evropských a mezinárodních kampaních, do nichž jsme se zapojili. Připomeň si je s námi.
Ministerstvo uhlí a smogu
V lednu jsme zjistili, že ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner chce na jednání vlády v tichosti a bez jakékoli veřejné debaty navrhnout, aby se Česká republika připojila ke kontroverzní žalobě Polska na nové evropské limity pro znečištění ovzduší. Informaci se podařilo dostat do médií i díky tomu, že se ještě ten den na balkóně ministestva průmyslu a obchodu objevil transparent, který ho přejmenoval na ministerstvo uhlí a smogu. Vláda se nakonec rozhodla se k žalobě nepřipojit.
Vítejte v budoucnosti – tento vzkaz zdravil na konci dubna žáky a žákyně školy v Horním Jiřetíně, městečku na hraně uhelného dolu, kterému donedávna hrozil zánik kvůli snahám rozšířit těžbu uhlí. Jiřetínští spolu s námi a mnoha dárci z celé republiky totiž zvládli “Výzvu pro Jiřetín” a vybrali peníze na fotovoltaické panely, které byly slavnostně odhaleny a předány škole. Panely tak doplnily tepelné čerpadlo, které nahradilo kotel na uhlí. Škola se tak jako jedna z prvních obecních budov zbavuje závislosti na fosilních palivech.
Blokáda kácení v Bělověžském pralese
Evropský soudní dvůr v květnu rozhodl, že zvýšená těžba dřeva v Bělověžském pralese byla v rozporu s právem EU. Znamená to, že těžební práce nesmějí pokračovat. Toto rozhodnutí přišlo po mezinárodních nenásilných protestech proti postoji polského ministerstva životního prostředí a po roce nepřetržité ochrany Bělověžského pralesa vědci, ekologickými organizacemi a polskou občanskou společností. Blokád se účastnily desítky lidí z České republiky, včetně dobrovolníků Greenpeace. Ekologické organizace poslali polským politikům otevřený dopis a u polské ambasády se uskutečnila společná demonstrace.
Design letošní EKOvýzvy
Mimořádně úspěšný byl letošní – již čtvrtý – ročník projektu EKOvýzva, který vymysleli dobrovolníci a dobrovolnice Greenpeace. Zapojilo se neuvěřitelných 3333 lidí, což je asi desetkrát víc než v předchozích ročnících. Každý účastník si zvolil vlastní výzvu a celý duben se jí věnoval. Mnozí z nich o své výzvě také psali blogy na webu www.ekovyzva.cz. Celkem se na stránkách objevilo 504 blogů, fotek a videí. Tedy víc než 10 příspěvků denně.
Slunce na kruhovém objezdu v Barceloně.
Evropská unie se dohodla na nových pravidlech pro obnovitelné zdroje energie. Nová legislativa poprvé v historii uznává práva obyčejných lidí podílet se na evropské energetické revoluci a překonává některé velké bariéry pro odvrácení změn klimatu. Dává lidem a komunitám větší kontrolu nad využíváním energie a podporuje je v instalaci vlastních čistých zdrojů energie. Zároveň stanovuje celoevropský cíl podílu na 32 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, což pro Česko znamená mít nejméně 24% podíl do roku 2030.
Tučňák v Antarktidě
Letos jsme usilovali i o vytvoření největší oceánské rezervace na světě ve Weddelově moři u pobřeží Antarktidy. Kvůli obstrukcím některých států se to nakonec nepodařilo, přesto má antarktická kampaň několik reálných úspěchů:
- Po výzkumu mořského dna, který prováděli vědci v malé dvoumístné ponorce, byly čtyři konkrétní lokality prohlášeny za chráněná území.
- Velká potravinářská firma Holland & Barrett oznámila, že nebude vyrábět tablety s omega-3-mastnými kyselinami z krilu – malých korýšů, kteří slouží jako potrava tučňákům a velrybám.
- Rybářské firmy, které reprezentují 85 procent celého průmyslu lovu krilu, se na nátlak kampaně Greenpeace zavázaly, že nebudou operovat v místech, kde jsou kolonie tučňáků, a podpořily požadavek na vytvoření oceánské rezervace.
I letos jsme pokračovali ve velké kampani Plast je past. Její součástí byly úklidy přírody a pláží, po kterých se dělal audit značek, které nejvíce znečišťují životní prostředí, tlak na supermarkety a výrobce plastového oblečení, promítání filmu A Plastic Ocean či testování českých řek na přítomnost mikroplastů. Neuvěřitelných 114 tisíc českých podpisů pod peticí Plast je past pak pomohlo k tomu, aby se Evropa dohodla na omezení zbytečných jednorázových plastů, které nejvíce zamořují evropská moře a pláže. Ročně tam skončí až 500 tisíc tun plastového odpadu (to je 66 tisíc popelářských vozů).
Obří demonstrace proti kácení
Klimatické hnutí slaví úspěch. Po měsíci policejních manévrů a odporu tisíců lidí v Hambašském lese i před německými ambasádami po celé Evropě vydal na podzim soud v Münsteru ve zrychleném řízení předběžné rozhodnutí, podle kterého energetický koncern RWE v lese nesmí kácet. 12 tisíc let starý les je tak v bezpečí minimálně do konce příštího roku. Do aktivit za záchranu lesa se zapojili i jednotlivci a spolky z České republiky včetně nás. Před německou ambasádou se uskutečnily dvě demonstrace a velvyslanec převzal od ředitele české pobočky Greenpeace petici, kterou během necelých dvou týdnů podepsalo bezmála 14 tisíc lidí.
Greenpeace má nový web
Na začátku listopadu jsme spustili nový web, a připojili se tak k mnoha dalším pobočkám, které již přešly na nový systém Planeta 4. Hlavním smyslem nového webu je umožnit jeho návštěvníkům širokou škálu možností k zapojení. Nový navigační systém využívající takzvané tagy usnadňuje pohyb na stránce a navádí vždy k relevantním informacím. Věříme, že si lidé na nový web brzy zvyknou a ocení jeho moderní vzhled, jednoduchou navigaci a spolehlivost.
Protest v Bruselu. Ještě týž den rozhodla banka, pod kterou spadá i česká ČSOB, že nebude dále investovat do uhlí.
Klimatickou změnu začínají řešit i české banky a pojišťovny. Po protestu Greenpeace oznámila belgická banka KBC, pod kterou spadá i česká dceřinka ČSOB, že končí s investicemi do uhlí. Pojišťovna Generali o několik měsíců později vyslyšela naše požadavky a oznámila, že již nebude pojišťovat nové elektrárny a doly a bude odmítat klienty, jejichž portfolio či tržby tvoří z více než 30 % uhelný průmysl. Pod společnost Generali spadá i Česká pojišťovna. V obou kampaních jsme belgickým a italským kolegům aktivně pomíhali.
Spolupodíleli jsme se na 1500 km dlouhé cestě “klimatických poutníků”, kteří prošli i naší republikou. Kolektiv lidí z Filipín, Pacifických ostrovů a z celé Evropy šel pěšky z Vatikánu do polských Katovic na mezinárodní konferenci o klimatu a nesl sem encyklika papeže Františka o klimatické změně a ekologii Laudato Si. Po cestě se zastavili například v Brně či v Ostravě.
Vydali jsme českou verzi studie Poslední nádech, z které vyplývá, že české firmy dominují žebříčku největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě. Na druhém místě se nachází EPH a na čtvrtém ČEZ. Studie byla zveřejněna ve stejný den, kdy se konala mimořádná valná hromada firmy ČEZ. Akcionářům jsme před začátkem akce rozdávali informační letáčky. Polostátní gigant neplní státní energetickou koncepci, o útlumu uhelné energetiky má jen mlhavou představu a svoji nejhorší elektrárnu z hlediska znečištění plánuje prodat uhlobaronovi Pavlu Tykačovi.
Proti plánovanému rozšíření velkolomu Bílina za původní územní ekologické limity těžby v severních Čechách se vymezilo 4 451 lidí. Právě tolik připomínek k dokumentaci vlivů, které by na životní prostředí mělo rozšíření těžby, obdrželo ministerstvo životního prostředí přes naši webovou platformu www.spoluprotiuhli.cz. Jde tak nepochybně o největší případ zapojení veřejnosti do procesu vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA v souvislosti s těžbou nerostů. Desítky lidí se pak spolu s námi vyjadřovaly proti rozšiřování těžby uhlí i na veřejném projednání v Mostě.
Lidé, kteří poukázali na poškozování životního prostředí na Slovensku a skončili kvůli tomu za mřížemi, jsou na svobodě. Slovenská generální prokuratura nařídila propustit všech 12 aktivistů a aktivistek Greenpeace z vazby, kterou na ně uvalil slovenský soud. Pro vazbu neexistovaly podle generálního prokurátora zákonné důvody. Mezi stíhanými jsou i dva lidé z Česka.
Největší světový obchodník s palmovým olejem Wilmar zveřejnil po naší intenzivní mezinárodní kampani detailní akční plán, jak bude mapovat a monitorovat všechny své dodavatele. Jedná se o velice důležitý milník v kampani za zastavení kácení pralesů v Indonésii. Součástí kampaně byla vedle celosvětové petice i celá řada aktivit, z nichž některé proběhly v České republice. Na zdi u pražského parku Parukářka vznikl streetart upozorňující na destrukci pralesů. Animovaný klip Rang-tan mohli lidé vidět jako předfilm ve vybraných českých kinech.
