Od chvíle, kdy jsme podali na těžební společnost OKD a její management trestní oznámení kvůli podezření na trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci, které v současnosti rozšiřujeme i na Krajskou hygienickou stanici v Ostravě, nám už přišly desítky zpráv nejen od havířů a jejich rodinných příslušníků, ale i od dalších místních lidí, kteří byli šířením koronaviru z dolů OKD zasaženi. A my si myslíme, že byste jejich hlas měli také slyšet. Většina pisatelů žádala o zachování anonymity; tuto podmínku samozřejmě plníme. Texty prošly redakční úpravou.
Neřešené případy: rodiče nikdo nechtěl otestovat, přestože měli příznaky
Ráda bych podala zprávu o tom, jak se v našem regionu na Třinecku postupuje v případě nákazy koronavirem. Matka pracuje v malém obchodě s potravinami. Jedna z prodavaček měla pozitivní test na koronavirus z pátku minulého týdne. Manžel – horník byl také pozitivní. Byla v kontaktu se všemi ostatními prodavačkami, ale nikomu kromě ní nebyla nařízena karanténa, potraviny fungují v běžném režimu. Matka ovšem začala mít vysoké teploty, bolesti zad, kloubů, kašel, zvracení. O den později podobné příznaky vykazuje i otec. Od té doby každý den volají na KHS Ostrava, jediná odpověď: čekejte. V sobotu (den před prvními příznaky) byli rodiče na oslavě, které se účastnilo 40 lidí. V tuto chvíli už někteří z nich mají horečky. Stále se nikdo nestará, i když tito lidé mohou být v kontaktu s desítkami dalších lidí. Někteří si pro jistotu z vlastní iniciativy vzali v práci dovolenou, spoustu z nich ale musí chodit do zaměstnání i nadále.
Týden od doby, kdy měla matčina spolupracovnice pozitivní test, tedy v době, kdy už oba rodiče měli příznaky, měli rodiče telefonát, že v rámci chytré karantény by je rádi informovali, že byli v kontaktu s nakaženou osobou a že posílají odběrovou sanitu. Sanita ale nedorazila. Otec si zařídil testování u své obvodní lékařky, dojel si tedy na test, matce lékařka vypsala žádanku na test po několika telefonátech až na další týden, a to 50 kilometrů od bydliště, kam si má sama dojet s vysokými horečkami.
Na jednu stranu chápu, že případů v našem regionu je spoustu, co nechápu ale je, že se přednostně neřeší lidé s příznaky a jejich kontakty. Rodiče prožívali kromě nepříjemného průběhu nemoci také velké stresy a tlak z toho, že nakazili návštěvníky oslavy, kteří každý den volali a ptali se, jaké mají výsledky testu, na což jim nemohli odpovědět.
S tímto svědectvím jsem si postěžovala na Facebooku a spojila jsem se s jednou zastupitelkou naší obce. Až díky tomu se začaly věci hýbat. Matku přijela otestovat sanitka a ještě ten den otestovali i bratra. Všichni otestovaní byli pozitivní. Musím připomenout, že do té doby nebyla žádnému z nich nařízena karanténa a zůstávali doma jen ze své vlastní dobré vůle!
Teď už je situace mnohem klidnější a jejich stav se v průběhu týdnů zlepšil. Ovšem na testech byli znovu a včera jim přišly výsledky, že jsou stále pozitivní. A směšné je, že doktorky samy nevědí, jak se k tomu postavit. Mamce doktorka řekla, že ještě počkají do srpna a pak už bude moci do práce i bez dalšího testu. Taťka ještě musí znovu na test, jinak ho do práce nepustí. Každý má jinou doktorku a každá říká něco jiného. Přijde mi, že jsou doma celou věčnost a že je to i velký nápor na psychiku. Každopádně nejhorší to bylo před necelým měsícem, když se jim poprvé objevily příznaky. Kdyby se to tehdy řešilo dříve a lépe, mohlo nám to ušetřit spoustu starostí.