Se zvyšujícím se počtem lidí, kteří se nakazili nemocí Covid-19, je jasné, že se roušky vrátily a že se jich jen tak nezbavíme, alespoň ne v uzavřených prostorách. Při pohledu na videa či fotografie jednorázových roušek povalujících se na mořském dně či v jinde v životním prostředí, které se občas objevují v médiích či na sociálních sítích, se pak nabízí otázka, zda je bezpodmínečně nutné používat na ochranu před koronavirem roušky na jedno použití, které se vzápětí stávají odpadem, nebo zda stačí ručně šitá, bavlněná rouška na více použití.
Organizace Greenpeace proto oslovila více než 120 expertů z 19 různých zemí, mezi nimiž nechyběli virologové, epidemiologové, zaměstnanci jednotek intenzivní péče a odborníci na problematiku veřejného zdraví či na bezpečnost obalových materiálů v potravinářství.
Oslovení experti se shodují, že roušky na více použití nemusejí vůbec být horší ochranou než ty jednorázové. Samozřejmě pokud budeme dodržovat základní pravidla a doporučení pro jejich používání.
Nyní o viru a jeho šíření máme daleko více informací než na jaře. Ukazuje se, že virus se přenáší vesměs přímým kontaktem s nakaženou osobou, tedy jako kapénková infekce. Nakažení člověka z povrchu, na kterém se virus vyskytuje, je podle expertů spíše výjimečné a velice nepravděpodobné. Zde dokonce může být jednorázová rouška při nesprávné manipulaci dokonce o něco málo rizikovější než bavlněná rouška na více použití. Vědecké studie totiž ukazují, že na plastových materiálech, ze kterých jsou vyrobeny jednorázové roušky, se virus snadno zachytí a dokáže zde přežít déle než na textilu, může to být dokonce až šest dní.
Jednorázové roušky mají největší smysl na místech, kde se lidé potřebují chránit po dlouhou dobu a potřebují roušky často měnit. A také na místech, kde lidé, kteří roušky nosí, používají i jiné ochranné prostředky jako rukavice, a zároveň vědí, jak s rouškami správně manipulovat při jejich sundavání. A na místech, kde je jistota, že budou roušky řádně a rychle zlikvidovány, a kde není možnost, že by unikly do životního prostředí. Typickým prostředím, kde dává nošení jednorázových roušek největší smysl, jsou tedy například nemocnice a další zdravotnická zařízení. Je zde proškolený personál, platí zde přísná hygienická pravidla a funguje zde systém, který zajišťuje, že se s použitými rouškami bude zacházet opatrně a svědomitě jako s ostatním potencionálně kontaminovaným zdravotnickým materiálem, a nehrozí tak únik roušek do životního prostředí.
Pro ostatní situace vyžadující použití roušek, které jsou krátkodobé a s nimiž se nyní běžně setkáváme v každodenním životě, bohatě postačí roušky na více použití. Když si půjdete například nakoupit a roušku si nasadíte v obchodě a po návratu domů ji vydezinfikujete či vyperete, můžete s klidným svědomím zvolit ekologičtější variantu, aniž byste se tím ohrozili. Díky tomu se nemusíte podílet na vytváření dalšího a dalšího zbytečného jednorázového plastového odpadu, se kterým se musí naše společnost vypořádat.
V České republice se roušky na více použití velmi rychle rozšířily a lidé si je šili v jednu chvíli sami. V dalších zemích, kde nejsou tak rozšířené a kde se stále vede debata o jejich prospěšnosti, vedou kolegové z Greenpeace osvětové kampaně, které dokazují, že jsou bezpečnou a plnohodnotnou alternativou k těm jednorázovým.
Dobře si uvědomuji, že uprostřed globální pandemie koronaviru je nutné používat i jednorázové roušky či rukavice, především u zdravotnického personálu, ale nemá smysl volit používání jednorázových výrobků tam, kde to není nezbytně nutné.
Výrobci plastů se nyní na různých místech světa snaží zneužít globální pandemii ke zpochybnění nutnosti omezit jednorázové plastové obaly. Argumentují naší bezpečností a přitom jim jde o byznys. V mnoha zemích se boj proti jednorázovým plastům odkládá či dočasně ruší a ropné společnosti jako Shell, BP, Saudi Aramco či Exxon investují během těchto měsíců miliardy amerických dolarů do kapacit na zpracovávání plastů. Doufám, že globální pandemie je jen jednorázová krize, která brzy skončí, třeba vynalezením účinné vakcíny. Ovšem ústupky, které během pandemie uděláme na nátlak plastové a ropné lobby, nám mohou zkomplikovat život a zamořit naše životní prostředí na mnohem delší dobu než koronavirus.