Čtrnáct největších českých bank deklarovalo nedávno ve společném memorandu vůli “řídit svá úvěrová portfolia v souladu s cíli Pařížské dohody”. Memorandum pro udržitelné finance iniciovala Česká bankovní asociace a k tomuto tématu zřídila i pracovní skupinu. Takový závazek se dá samozřejmě interpretovat podle známého rčení “slibem neurazíš”. Koneckonců i česká vláda tvrdí, že ČR koná v souladu s Pařížskou dohodou, i když řada studií ukazuje, že tomu tak ani zdaleka není.
Je ale pravda, že když dnes české vlajkové lodě finančního sektoru přicházejí s klimatickými závazky, jedná se v rámci domácího diskurzu o pokrok. Memoranda však jen obecně stanovují nějaký směr a pak záleží na tom, jak si jej která banka vezme k srdci a jaká konkrétní pravidla a kroky udělá. A právě tady je zakopaný pes. Na jedné straně totiž čteme o klimatických závazcích té které banky a na druhé straně pak ta samá banka půjčí desítky miliard uhelné firmě.
Několik dní po oznámení konce půjček do uhelného sektoru největší tuzemské banky – České spořitelny ze skupiny Erste – přispěchal s uhelnou politiku další peněžní ústav s centrálou v Rakousku – Raiffeisen Bank International. V prohlášení na centrálním webu slibuje větší zaměření na investice v oblasti obnovitelných zdrojů. Zároveň se chce do roku 2030 zbavit spolupráce s uhelným sektorem a klientům s podílem příjmů z uhlí nad 25 % nechtějí půjčovat vůbec. To se týká v ČR především společnosti Sev.en Energy AG, ale podle našich odhadů už se do této kategorie nevejde ČEZ či energetická skupina EPH. Kromě tiskové zprávy však banka nezveřejnila další detaily o schválených pravidlech, a tak není jasné, do kdy bude banka vyžadovat od energetických společností plány odchodu od uhlí či jestli její pravidla neobsahují nějaké výjimky, jaké jsme již objevili v pravidlech stanovených u jiných bank. Navíc na webu české pobočky Raiffeisen Bank o tomto závazku nenajdeme ani zmínku.
To, že pravidla mohou vypadat dobře na papíře, ale realita je dost jiná, dokazuje například skutečnost, že energetická skupina EPH miliardáře Křetínského před pár dny získala provozní půjčku v hodnotě 26 miliard korun. Půjčku jí poskytl syndikát několika mezinárodních bank včetně Komerční banky a banky Unicredit. Přitom právě italská Unicredit a francouzská Societe Generale (vlastník Komerční banky) mají podle mezinárodního srovnání jedny z nejpřísnějších pravidel a cílů ohledně omezení podpory uhlí. Unicredit se dokonce chce do roku 2028 celosvětově zcela zbavit spojení s uhelným sektorem.
Křetínského energetickou skupinu EPH kritizujeme dlouhodobě. V posledních letech totiž nakoupila staré uhelné elektrárny v několika zemích a uhelné a plynové teplárny provozuje po celé Evropě. Žádné konkrétní cíle na konec uhlí přitom společnost nekomunikuje.
Je tedy zjevné, že kromě požadavků na konkrétní klimatické závazky je třeba také dávat pozor na to, jak se finanční instituce staví k jejich uplatňování v praxi. Italská centrála Unicreditu bude mít v polovině dubna valnou hromadu. Dá se předpokládat, že tam bude management nucen tento kontroverzní krok vysvětlit části akcionářů, kteří již v minulosti žádali, aby banka přestala financovat uhlí.