Když bylo v pátek (7. 1. 2021) zveřejněno programové prohlášení vlády, s napětím jsme v kapitole o energetice hledali, jak dopadla část týkající se uhlí. Ještě v koaliční smlouvě z listopadu bylo napsáno, že uhlí má skončit nejpozději v roce 2038. Podrobnější programové prohlášení ale datum změnilo na rok 2033.

Co znamená konec uhlí v roce 2033?

  • potřebujeme začít urychleně odstavovat uhelné elektrárny.
  • to nejde ale bez náhrady, je klíčové začít investovat do obnovitelných zdrojů.
  • nejde jen o samotné investice do OZE, ale také o změnu právního prostředí, abychom dokázali podpořit vznik energetických družstev apod. Klíčem je decentralizace a široká veřejná podpora.
  • potřebujeme začít investovat do úspor. To odlehčí především českému teplárenství, ale především ušetříme.

Více a podrobněji v článku 👇👇👇

Někteří politici a jejich strany před volbami slibovali právě rychlejší konec uhlí, někteří dokonce už v roce 2030. Greenpeace spolu s dalšími organizacemi v uplynulých týdnech psalo stranám, že 2038 je příliš pozdě a žádali jsme konec uhlí v roce 2030. Rychlejší odchod uhlí během posledních měsíců ohlásilo navíc i Německo (2030 z původních 2038), Rumunsko (rok 2032) či Chorvatsko (2033). K tomu již mnoho evropských zemí plánuje odejít od uhlí do roku 2030. Plány na odklon od uhlí se zrychlují po celé Evropě a my věříme, že i Česká republika nakonec stihne ukončit těžbu a spalování do konce roku 2030 jako ostatní zodpovědné a vyspělé evropské země.

Doba uhelná už končí (c) Greenpeace – Barbora Sommers

Konec uhlí jsme prosazovali už hodně dlouho a je skvělé, že se k němu konečně Česká republika zavázala. Naši klimatickou petici podepsalo přes 11 tisíc lidí. V rámci naší klimatické tour jsme objeli šest krajských měst a mluvili o ochraně klimatu a dalších věcech týkajících se životního prostředí. Rychlejší konec uhlí byl součástí i naší petice a e-mailů politikům a političkám kolem voleb. Díky vám všem zapojeným se již před volbami většina stran nové vládní koalice zavázala k rychlému konci uhlí – Piráti a STAN ve svém programu k roku 2033 a TOP 09 a KDU-ČSL dokonce k roku 2030. Výsledný rok tak vidíme jako kompromis mezi různými hlasy v koalici.

Co tento nový závazek znamená a co se bude dít dál? Ve vládním prohlášení konkrétně stojí, že ČR bude “vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033.” O tom, co  je potřeba, jsme psali v naší nedávno zveřejněné studii Energetická revoluce. V ní popisujeme, jak by se měla změnit výroba elektřiny, tepla i celý sektor dopravy, abychom mohli skončit s uhlím v roce 2030 a se všemi fosilními palivy do roku 2050.

Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor jsou hlavními pilíři takovéto transformace. Bohužel ve vládním prohlášení chybí konkrétnější závazky, jestli a jak se zaměření transformace bude soustředit na obnovitelné zdroje či úspory. Jediným konkrétním závazkem zde je příslib stovky tisíc střech s fotovoltaikou do roku 2025, což samozřejmě podporujeme. Ale líbilo by se nám, kdyby tento vládní slib nesplnili za vládu sami lidé, kteří si soláry pořídí, protože si je pořídit chtějí a protože jsou dostupné a při současných cenách energií se vyplatí je mít. Bylo by dobré, kdyby vláda solární střechy budovala především lidem, kteří si je sami o sobě pořídit nemohou, například nízkopříjmovým domácnostem ohroženým energetickou chudobou.

V oblasti obnovitelných zdrojů konkrétní podpora chybí, naopak se několik odstavců dohody věnuje jaderným elektrárnám, které ale neřeší potřebu snižovat emise a nahrazovat uhlí v příštích dvou dekádách, protože pokud se postaví nový jaderný blok, bude v provozu až někdy kolem roku 2040. 

Stavba nové jaderné elektrárny neřeší potřebu snižování emisí v následujících dvou dekádách.

Ministři a ministryně by nyní měli začít pracovat na konkrétních plánech, jakým směrem by se měla energetika transformovat. A my chceme být u toho. Kromě cílů je samozřejmě potřeba nastavit jednotlivé opatření, zákony a dotace tak, aby pomohly ekologickým investicím firmám, domácnostem, ale i veřejnému sektoru. Takové investice mohou pomoci spravedlivé transformaci uhelným regionům a zároveň pomohou snížit spotřebu elektřiny i plynu, a tím i firmám a domácnostem zatíženými vysokými cenami energií. Na podporu těchto investic je třeba nasměrovat peníze z různých evropských fondů a příjmů z prodeje emisních povolenek. Jedná se o stovky miliard korun, které můžeme na transformaci energetiky použít.  

Jedním z konkrétních kroků může být například další rozšíření programů Zelená úsporám, dále je třeba rozjet aukce na rozvoj všech druhů obnovitelných zdrojů a investice. Pokud se tyto investice budou dařit, bude tak možné i postupně vypínat uhelné elektrárny jednu za druhou, ideálně tak, aby uhlí úplně skončilo do roku  před rokem 2030.