Plasty ovlivňují každý aspekt našeho života. Ačkoliv byly původně oslavovány pro své všestranné využití, jejich nadměrná produkce a nedostatečné nakládání s odpady způsobily celosvětovou krizi. Plasty dnes doslova dusí naši planetu, ničí ekosystémy, ohrožují lidské zdraví a přispívají ke klimatické změně. Krizi však můžeme společně řešit – před námi stojí jedinečná příležitost schválit Globální plastovou úmluvu.
Plasty: od materiálu budoucnosti k ekologické katastrofě
Od poloviny 20. století se produkce plastů rapidně zvýšila. Plast, původně oslavovaný pro svou trvanlivost, lehkost a odolnost, dnes dominuje v mnoha průmyslových odvětvích a je běžnou součástí našeho života. Bohužel, jeho dlouhá životnost a nízké náklady z něj učinily obrovský ekologický problém. Každou vteřinu se vyprodukuje 10 000 kg plastu, do oceánů se dostane 400 kg plastového odpadu a vytvoří se 17 000 plastových lahví. Výsledek? Plasty zamořily oceány, půdu, vzduch i naši tělesnou schránku.
Plastový odpad proniká do všech koutů naší planety – od arktických ledovců po tropické korálové útesy. Plasty byly nalezeny v tělech mořských savců, ryb i ptáků, které je často považují za potravu. Podle vědců dnes až 90 % mořských ptáků má plasty ve svých střevech. Mikroplasty se dostávají do našeho jídla, vody i vzduchu, který dýcháme. A tak se plasty dostávají do našich těl – do krve, orgánů a dokonce i do mateřského mléka. Dnes již víme, že plasty ohrožují lidské zdraví: látky uvolňované z plastů, jako jsou bisfenoly a ftaláty, mají negativní vliv na náš endokrinní systém, mohou způsobovat hormonální poruchy, zvýšit riziko vzniku rakoviny a negativně ovlivňovat vývoj dětí.
Klimatická krize a plasty: propojení, které nelze ignorovat
Kromě přímého ohrožení přírody a zdraví se plasty významně podílejí na klimatické krizi. Plasty jsou vyráběny převážně z ropy a zemního plynu, což znamená, že jejich produkce přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů. V roce 2019 emise spojené s produkcí a spalováním plastů dosáhly 850 milionů tun oxidu uhličitého, což je ekvivalent emisí 189 uhelných elektráren. Pokud se současný trend nezmění, emise z plastového průmyslu by mohly do roku 2050 představovat až 13 % celkových světových emisí.
Globální plastová úmluva: řešení, které nemůžeme promarnit
Abychom tuto globální krizi vyřešili, světové společenství nyní jedná o přijetí právně závazné Globální plastové úmluvy. V roce 2022 se na shromáždění OSN pro životní prostředí v Nairobi sešlo 175 zemí a dohodly se na přípravě této smlouvy. Na konci listopadu 2024 proběhne v jihokorejském Busanu finální jednání, kde se očekává, že státy dosáhnou konkrétních závazků a opatření, která povedou ke snížení globální produkce plastů a efektivnímu nakládání s plastovým odpadem.
Úmluva by měla zahrnovat:
- Snížení produkce plastů a nahrazení nejškodlivějších plastů a jejich přísad.
- Ukončení plastového znečištění od výroby až po likvidaci.
- Postupné vyřazení jednorázových plastových výrobků a zbytečných obalů.
- Zákaz vědomého přidávání mikroplastů do výrobků.
- Zásadu „znečišťovatel platí“, aby ti, kdo znečišťují, nesli náklady na likvidaci a recyklaci plastového odpadu.
Boj proti zájmům ropného a chemického průmyslu
Schválení ambiciózní dohody však čelí silnému tlaku průmyslu fosilních paliv, chemických firem a některých vlád. Tito aktéři mají zájem na pokračování produkce plastů, protože plastový průmysl tvoří významnou část jejich zisků. Oslabují opatření, která by zavázala ke snížení produkce plastů a podpořila využití alternativních a ekologických materiálů. Pokud jejich úsilí uspěje, produkce plastů se do roku 2050 může až ztrojnásobit, což by způsobilo nezvratné škody na klimatu, zdraví a přírodě.
Podpora veřejnosti a výzva Plast je past
Abychom zabránili oslabení Globální plastové úmluvy, je nezbytné, aby se do kampaně zapojila co nejširší veřejnost. Výzva Plast je past umožňuje každému projevit podporu silné úmluvě, která omezí plastový odpad a ochrání naše prostředí. Hlas veřejnosti pomohou vytvořit tlak na politiky, aby schválili ambiciózní a právně závazná opatření.
Zálohový systém: důležitý krok v Česku
Součástí řešení problému plastového znečištění je i zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky v Česku. Tento systém motivuje spotřebitele k vracení obalů a umožňuje jejich efektivní recyklaci. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že zálohování zvyšuje míru sběru a recyklace, a tím snižuje množství odpadů, které končí v přírodě nebo na skládkách. V zemích, kde zálohování funguje, se podařilo dosáhnout míry sběru a recyklace více než 90 %, v česku se zatím recykluje okolo 50 % PET lahví.
Zavedení zálohového systému je navíc nezbytné k dosažení recyklačních cílů EU. Směrnice EU o jednorázových plastech ukládá členským státům povinnost sběru 90 % PET lahví do roku 2029. Zálohování zajistí dostupnost kvalitního recyklovatelného materiálu, což podporuje cirkulární ekonomiku a snižuje závislost na primárních surovinách, jako je ropa.
Jak můžete pomoci?
Nyní je čas jednat. Podepsáním výzvy Plast je past podpoříte Globální plastovou úmluvu a vyšlete jasný signál, že požadujeme svět bez plastového znečištění. Společně můžeme pomoci prosadit opatření, která omezí produkci plastů, chrání lidské zdraví a životní prostředí a podpoří udržitelné obaly.
