V dalším díle našeho seriálu pokračujeme ve vyvracení mýtů a omylů o obnovitelných zdrojích energie. Následující text se věnuje obvyklým výmyslům o solárních panelech. Tento text vyšel v magazínu Greenpeace.

Greenpeace installs Solar Panel. © Ben Deiman

Solární panely patří na střechy.

Fotovoltaická technologie využívá nevyčerpatelný zdroj energie: slunce. Při provozu fotovoltaické elektrárny nevznikají žádné emise nebo jiné škodlivé látky a materiál FV panelů je velmi dobře recyklovatelný. Účinnost a životnost FV panelů se každým rokem zlepšuje. Nicméně osm let kampaně proti solární energii, kampaně vedené Milošem Zemanem či Alenou Vitáskovou v české společnosti drží při životu dávno vyvrácené mýty. Je proto nutné je opakovaně uvádět na pravou míru.

 

  1. Fotovoltaika nefunguje bez vysokých státních dotací.
    Žádná forma výroby energie se neobejde bez státních dotací. Jen u některých zdrojů (jako u jádra či uhlí) tyto podpory nejsou tak transparentně publikované jako náklady na obnovitelné zdroje energie, a tedy i fotovoltaiku. Díky neustále klesajícím investičním nákladům je solární energie stále výhodnější.
  2. Dodávky energie ze solárních elektráren jsou nestabilní, instalovaný výkon nemůže krýt naše energetické požadavky.
    Solární elektrárny nikdy nemohou pokrýt 100 procent spotřeby elektřiny bez dalších zdrojů. To ale není důvod vzdávat se jejich výhod a nevyužít jejich potenciál v rámci energetického mixu. S technologickým pokrokem se také zlepšují možnosti akumulace vyrobené elektřiny. Podle studie Technické univerzity v Lappeenranta ve Finsku může Česká republika pokrýt svou spotřebu na 100 procent ze solární a větrné energie.
  3. Energii lze vyrábět pouze během letních slunečných dnů. Pokud je pod mrakem nebo je zima, nelze energii vyrábět.
    Panely vyrábějí stále, bez ohledu na teplotu, naopak vysoké teploty mírně snižují jejich účinnost. Při zatažené obloze je výroba samozřejmě nižší, ale nezastavuje se.
  4. Fotovoltaické panely mají nízkou účinnost a nejsou schopny vyrobit tolik energie, kolik bylo spotřebováno při jejich výrobě.
    Dnes se spotřeba energie nutná k výrobě panelu vrátí přibližně během jednoho a půl roku. Pokud by tvrzení bylo správné, projevila by se cena spotřebované energie při výrobě samozřejmě i ve finální ceně panelu, která by v takovém případě musela být nesmírně vyšší.
  5. Fotovoltaické panely představují ekologickou zátěž.
    Panely jsou vyrobeny z materiálů, které jsou prakticky všechny recyklovatelné a jejich recyklace se vyplatí i ekonomicky. Provozovatelé FVE navíc přispívají na budoucí recyklaci předem prostřednictvím povinného recyklačního poplatku.
  6. Solární elektrárny zabírají kvalitní zemědělskou půdu.
    Sluneční elektrárny zabírají jen opravdu mizivou část zemědělské půdy, obzvlášť pak ve srovnání například s řepkou. Tuto půdu nijak neznehodnocují, po jejich odstranění může být bez problémů využívána opět k zemědělským účelům. Kromě toho z hlediska změny klimatu a sucha panely vytvářejí stín a pomáhají půdu chladit. Ve světě existuje mnoho příkladů elektráren, kde jsou panely umístěny na aktivně využívané zemědělské půdě.
  7. Obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky, ohrožují výkyvy v dodávkách energie do sítě přenosovou soustavou, což může způsobit blackout.
    Jak ukázalo zatmění slunce nad Evropou, ani masivní omezení a následné rychlé obnovení výroby ve FVE na velkém území žádné zvláštní potíže v soustavě (natož blackout)
  8. V našich geografických podmínkách se nemůžeme spoléhat na slunce ani na vítr.
    Solární energie se dnes v mnohem větším měřítku než u nás využívá například v Německu či ve Velké Británii.