Tvrdit, že naší přírodě hrozí nebezpečí v podobě Motoristy Petra Macinky na pozici ministra životního prostředí, není v žádném případě nadnesené. Proč by měl člověk, který dlouhodobě zlehčuje význam ochrany klimatu a přírody, vést resort, jehož hlavním úkolem je právě jejich obrana? Nesoulad mezi jeho postoji a posláním ministerstva je zřejmý a znepokojivý. Pojďme se proto podívat na hodnoty a motivaci politika, který se tak často vyžívá v šíření dezinformací a útocích na environmentální politiku. Co by jeho vedení Ministerstva životního prostředí pro ochranu klimatu a přírody mohlo znamenat? 

  1. Jeho politické postoje jsou založené na dezinformacích

Tím nejzřejmějším důvodem, proč je Petr Macinka zcela nevhodným kandidátem na ministra životního prostředí, je dlouhodobé popírání klimatické vědy jím samotným i jeho spolustraníky z Motoristů sobě. Své názory a přístup k ochraně životního prostředí tak staví na misinterpretaci základních vědeckých faktů environmentalistiky. 

„Motoristé sobě prosazují ochranu životního prostředí založenou na vědeckých faktech, selském rozumu a respektu k vlastnickým právům,“ vysvětluje své postoje strana. Samotný Macinka ale tvrdí, že na rozsah a intenzitu důsledků klimatické změny v dnešní době má největší vliv činnost vulkánů, pohyb kontinentů a aerosoly. Člověk a jeho konání? Nikoli, domnívá se muž, který by měl vykonávat funkci ministra životního prostředí. „Vliv člověka je asi tak na x-tém místě za desetinnou čárkou, je tedy zanedbatelný,“ popisuje svůj úhel pohledu. A ten určitě není v souladu s podloženými fakty. 

  1. Environmentální politika pro něj představuje pouze „zelenou ideologii“

Petr Macinka má v rámci svého působení na Ministerstvu životního prostředí poměrně jasný, neústupný cíl. Ochranu klimatu a přírody vnímá  jako “zelenou ideologii”, která dle jejich názoru může také za ekonomickou nestabilitu a představuje rozvratný prvek hospodářství našeho státu. 

Na to poukázal již poměrně značnou dobu zpátky v rozhovoru pro iDnes.cz, kde prohlásil, že na ministerstvu po jeho nástupu „poteče zelená krev“. Tím jasně projevil, že namísto posílení ochrany životního prostředí hodlá z ministerstva odstranit vše, co mu připomíná klimatickou politiku. Ve skutečnosti však jeho slova vycházejí z již zmíněného odmítání vědeckých poznatků o lidském vlivu na klimatickou změnu. Macinka například věří, že „antropogenní emise mohou soutěžit třeba s měnící se intenzitou slunečního záření“; globální oteplování se poté, dle jeho slov, dá vysvětlit „změnami parametrů oběžné dráhy kolem Slunce“. Zkrátka a dobře, dle Motoristů se lidstvo na klimatické změně nikterak nepodílí, jde pouze o důsledky přirozeného fungování Matky přírody, a pokud se mluví o opaku, mohou za to „zelení extremisté“. 

Pod heslem „odideologizování Ministerstva životního prostředí“ se tedy skrývá spíše prosazení vlastních zájmů strany, které jsou s posláním Ministerstva životního prostředí v silném kontrastu. 

  1. Chce odstoupit  od Pařížské dohody

Motoristé sobě se dlouhodobě profilují jako obhájci automobilového průmyslu a zastánci fosilních paliv jako primárního zdroje energie. Tvrdí, že budoucnost vidí v jádru, ale zároveň obhajují využití spalovacích motorů a odmítají emisní povolenky, které se významně podílejí na procesu snižování skleníkových plynů . Jejich program i veřejná vystoupení ukazují, že současnou environmentální politiku vnímají jako hrozbu, nikoli jako podstatnou příležitost. 

S tímto zatvrzelým postojem souvisí i pohled Petra Macinky na Pařížskou dohodu, která od svého přijetí v roce 2015 zavazuje státy světa k udržení růstu průměrné globální pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Macinka ji na svém facebookovém profilu označil za „šílený závazek“, který nás nutí plnit „fantasmagorické klimatické cíle v duchu bolševického hesla ‘poručíme větru dešti’.“

Tyto a mnohé další výroky spolehlivě ukazují, že Macinka nejenže nerozumí smyslu Pařížské dohody, ale také odmítá základní principy mezinárodní spolupráce v ochraně klimatu. Pokud by se tedy takový člověk postavil do čela ministerstva životního prostředí, Česká republika by se mohla navrátit k závislosti na fosilních palivech a izolaci od evropských klimatických závazků.

  1. Zrušení bezzásahových zón by poškodilo naše lesy

Motoristé s Macinkou a Turkem v čele mají děsivé plány i pro oblast lesnictví. 

„Odmítneme environmentální restrikce, které z lesního hospodaření dělají ztrátovou činnost a ohrožují ekonomiku venkova. Opustíme princip tzv. bezzásahovosti,“ zaznívá v jejich programu. 

Bezzásahové zóny přitom nejsou ekonomickou překážkou, jak tvrdí Motoristé, ale nástrojem, který umožňuje lesům přirozenou obnovu a větší odolnost vůči kůrovci i klimatické změně. Představa, že princip bezzásahovosti ohrožuje venkov, je zcela zavádějící a nepodložená.

Toto rozhodnutí představuje značné riziko pro naše lesy, které strana označuje jako „žijící ekosystém a hospodářský zdroj“. Ukazuje se však, že druhému jmenovanému přisuzují Motoristé hodnotu podstatně vyšší – tedy že upřednostňují krátkodobý ekonomický zisk před dlouhodobou ochranou a zdravím českých lesů.

CHKO Soutok © Shutterstock
  1. Zastupuje zájmy businessu, ne přírody

Macinka svými výroky i postoji opakovaně dokazuje, že hájí především ekonomické zájmy vybraných podnikatelů, nikoli veřejný zájem na ochraně přírody. Nedávno oznámil, že chce zrušit nově zřízenou chráněnou krajinnou oblast Soutok na jihu Moravy. Oficiálně to sice neuvádí jako důvod, ale je přinejmenším podezřelé, že proti ochraně území dlouhodobě vystupuje podnikatel a sponzor Motoristů František Fabičovic, kterému ochranný režim komplikuje hospodaření na jeho pozemcích. Fabičovicova firma Alcadrain zároveň patří mezi největší finanční dárce Motoristů, letos straně poskytla milion korun.

Macinka označil CHKO Soutok za „příklad zeleného extremismu“.  Pokud by se skutečně stal ministrem životního prostředí, vyvstává otázka, zda by hájil zájmy přírody, nebo svých sponzorů. Jeho postoje ukazují, že nerozumí základnímu poslání ministerstva, jimž je chránit životní prostředí před tlakem byznysu, ne naopak.

  1. Motoristé požadují více pesticidů a chemie v krajině

Pro ucelený obrázek je třeba nahlédnout také do dalších sekcí volebního programu, které se environmentálními otázkami, alespoň v demagogickém pojetí Motoristů, zabývají. Jeden z bodů se vztahuje k využívání pesticidů a hnojiv, který strana označuje za „racionální“.

„Zachováme moření osiv neonikotinoidy pro ochranu řepky a cukrovky, dokud nebude dostupná srovnatelná alternativní metoda bez dramatického snížení výnosů. Odmítneme zákaz granulí proti hrabošům a jiná opatření, která vedou k devastaci úrody a ztrátám biodiverzity způsobeným přemnožením,“ tvrdí přesvědčeně Motoristé. 

Bohužel, ani zde se strana nevyhýbá mýtům – přemnožení hrabošů důsledkem zákazu granulí je totiž zcela vykonstruovaným tvrzením. Naopak neonikotinoidy, často diskutovaný druh pesticidů, jsou svým dopadem na flóru i faunu, včetně ptactva, nechvalně proslulé. Přístup Motoristů tak znovu ukazuje, že ekonomický zisk upřednostňují před zdravím ekosystémů a dlouhodobou udržitelností zemědělství.

Greenpeace Czech Republic installed a giant clock made from 750 used PET bottles – some of which the volunteers collected as waste in nature – near the Parliament building in Prague to remind the politicians they promised to introduce a deposit system for PET bottles and aluminum cans but so far they haven’t. And that they are running out of time because the elections are closing in. © Greenpeace / Jakub Šedy
  1. Odpadové hospodářství podle Motoristů znamená více spaloven

Program Motoristů neobchází ani tematiku oběhového a odpadového hospodářství, ve které se však opět opírá o řadu nepřesností. 

Motoristé se shodují na následujícím: 

„Odmítáme povinné zálohování PET lahví, které podle odborných studií (např. CETA) nepřináší ekologický přínos a ohrožuje funkční obecní systémy třídění. Nesouhlasíme také se zavedením recyklačního poplatku pro tisk a distribuci reklamních letáků. Budeme podporovat rozvoj spaloven (ZEVO) jako moderních energetických zařízení, která snižují objem skládkovaných odpadů a produkují teplo a elektřinu s vysokou účinností.“ 

Systém nakládání s odpady by v této podobě nebyl zefektivněn ani posunut kupředu, naopak by dost pravděpodobně došlo k jeho oslabení. Odmítnutí zálohování PET lahví by znamenalo promarněnou příležitost ke zvýšení míry sběru a opětovného využití plastů, zatímco podpora spaloven by posílila závislost na energetickém využívání odpadu místo jeho skutečné recyklace. 

  1. Macinka nemá pro vedení resortu životního prostředí kompetence

Petr Macinka nedisponuje odbornými předpoklady ani zkušenostmi nezbytnými pro vedení Ministerstva životního prostředí. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy a v oblasti ekologie, klimatu ani ochrany přírody se nikdy za svou kariéru tedy nepohyboval. Jeho vyjádření v médiích a politické postoje navíc odhalují neschopnost porozumění resortu, který by měl řídit. Macinka také otevřeně přiznává svou podporu bývalého prezidenta Václava Klause, jehož postoj vůči otázkám životního prostředí se zakládá na zlehčování klimatologie a šíření dezinformací. S jeho nedávno ukončeným působením v Institutu Václava Klause, který tyto názory systematicky prosazoval, se pojí i další problematické vazby, zejména na představitele fosilního průmyslu.

  1. Napojení na uhlobarona Pavla Tykače – peníze jemu, ne lidem 

Bývalého prezidenta Václava Klause, Institut Václava Klause a jeho bývalého manažera a tiskového mluvčího Macinku propojuje jistá osobnost: miliardář a uhlobaron Pavel Tykač.  Jeho společnost Sev.en vlastní uhelné elektrárny u nás, zahrnuje Počerady a Chvaletice, a vytrvale investuje do fosilního průmyslu v zahraničí (například do elektrárny Callide C v Austrálii).  

Tykač představuje významného finančního podporovatele Institutu Václava Klause, v jehož čele Macinka donedávna působil. Už nyní se zdá, že se tyto úzké vazby promítají i do politiky Motorist. Motoristé by totiž nejenom nejraději zrušili dotační programy zaměřené na běžné občany (Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace), ale namísto toho také chtějí plošně podporovat uhlí. Motoristé by tak ve výsledku namísto obyčejným lidem, finanční prostředky poslali vlastníkům uhelných elektráren. Přitom soukromé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice nejsou pro zásobování elektřinou ani provoz soustavy potřeba. 

Další věc je otázka rekultivace velkolomu Československé armády, projektu, na kterém se Tykač podílel za podmínek, které nyní odmítá splnit. Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, uvedl: “Nový ministr se bude muset utkat s prohnaným podnikatelem Pavlem Tykačem, který si zvykl vydělávat na úkor státního rozpočtu, o to, aby obce v okolí jeho velkolomu získaly slibovanou miliardu, a ne jen půl. A otázka za půl miliardy tedy zní, zda by Petr Macinka v roli ministra hájil zájmy státu a obcí nebo zájem hlavního sponzora Institutu Václava Klause, kde roky působil a s nímž je silně spjat. A jak bude postupovat při podepisování dotací, o které by jeho bývalý sponzor mohl mít zájem?”

  1. Staví se proti lidem, se kterými by měl spolupracovat

Petr Macinka opakovaně útočí na lidi a organizace, které se odborně věnují ochraně přírody a klimatu. Vědce, ekology a pracovníky neziskových organizací označuje za „zelené extremisty“ nebo „fanatiky“, čímž zpochybňuje jejich odbornost i přínos pro společnost. Ve svém programu Motoristé zároveň avizují, že chtějí zastavit financování environmentálních organizací a omezit prostředky určené na ochranu přírody. Tím přímo podkopávají práci těch, kdo se věnují výzkumu, obnově krajiny a ochraně biodiverzity.

Proti Macinkovi na postu ministra životního prostředí se staví také na 500 odborníků, kteří své obavy vyjádřili v dopise adresovaném Andreji Babišovi, předsedovi hnutí ANO, který má ustanovení nové vlády na starost. „Svěření vedení Ministerstva životního prostředí politické straně, jejíž program popírá základní vědecká fakta a k ochraně přírody se staví zcela bezohledně, znamená rezignaci celé vlády na ochranu životního prostředí pro současné i budoucí generace,“ vyjadřuje se doc. JUDr. Martina Franková, Ph.D. z katedry práva životního Právnické fakulty Univerzity Karlovy, za akademickou obec České republiky. „Odpůrce ochrany životního prostředí a následovník Václava Klause, popírajícího vědecké poznání klimatologie“ Macinka by totiž neměl zastávat pozici, která má moc signifikantně ovlivnit směr, v rámci nějž se naše životní prostředí bude vyvíjet.

I my můžeme ovlivnit, kam se Ministerstvo životního prostředí posune. Zda kupředu, anebo nazpět. Na tomto odkazu máte proto možnost oslovit prezidenta České republiky Petra Pavla za účelem vyjádření nesouhlasu s nominací Petra Macinky či jiného nevhodného kandidáta na funkci ministra životního prostředí. Děkujeme!