Od Spojených států a Kanady přes Francii a Španělsko až po Japonsko, Maroko,
Indii i v Pákistánu minulé týdny připomínaly život uvnitř rozpálené pece. Západní Evropa zažila nejteplejší červen od začátku měření teplot a v červenci nejničivější požáry. Vlny veder opakovaně zasáhly Francii, Španělsko, Itálii, Německo i Velkou Británii. Předběžné analýzy naznačují, že na konci června 2026 mohla evropská vlna veder jen během jediného týdne připravit o život přibližně 20 000 lidí. V tomto období bylo zaznamenáno více než 10 000 nadměrných úmrtí, přičemž většinu obětí tvořili lidé starší 65 let. Jen ve Francii zdravotnické úřady odhadly, že historická červnová vlna veder způsobila více než 5 700 nadměrných úmrtí.
Zároveň jsou země, které jsou na krutá léta zvyklé, vystavovány podmínkám za
hranicí lidských možností. Studie z roku 2026 odhadla, že jediný den extrémních
veder způsobí v Indii přibližně 3 400 nadbytečných úmrtí, zatímco pětidenní vlna veder si v celé zemi vyžádá téměř 30 000 dalších obětí. Největší dopady přitom nesou chudší země s vyššími průměrnými teplotami, jako je Uttarpradéš (Svazový stát Indie). Pákistán a země Perského zálivu zároveň čelí podmínkám, kdy kombinace extrémního horka a vysoké vlhkosti dosahuje hodnot, při nichž se práce venku i krátká chůze stávají životu nebezpečnými. Japonsko označilo nedávné vlny veder za „přírodní katastrofu“ poté, co během jediného týdne bylo hospitalizováno více než 10 000 lidí s úpalem.
V severní Africe čelí Maroko jedné vlně veder za druhou v kombinaci se suchem a nedostatkem vody. Úřady vyhlašovaly oranžové výstrahy (varování před silnými a nebezpečnými přírodními jevy) a teploty v provinciích od Marrákeše a Beni Mellalu po Laayoune a Dachlu dosahovaly 44 až 46 °C. Krátce poté oblast zasáhly lesní
požáry.
Tohle není „jen léto“. Je to klimatický rozvrat poháněný spalováním fosilních paliv, který dále zesiluje silný jev El Niño a zvyšuje pravděpodobnost výskytu rekordních teplot i extrémních projevů počasí. Rozsáhlé oblasti se mění v sud se střelným prachem, zatímco lesní požáry pustoší vyschlé lesy od Španělska a Portugalska přes Řecko a jižní Francii až po severní Afriku. Desítky tisíc lidí musely opustit své domovy, etapy závodu Tour de France byly pro diváky uzavřeny a tenisté na Roland Garros i fotbalisté na mistrovství světa se potýkali s nebezpečným vedrem, které jim ztěžovalo dýchání i sportovní výkon.
Co dělá extrémní horko lidem a ekosystému
Extrémní vedra nezatěžují pouze lidské tělo. Poškozují také duševní zdraví a
narušují spánek. Když zůstávají noci horké a vlhké, organismus se nedokáže
dostatečně ochladit, tělesná teplota zůstává zvýšená a lidé přicházejí o hodiny
spánku. Výzkumníci zjistili, že během posledních pěti let přišel průměrný člověk na světě kvůli vysokým teplotám přibližně o 56 hodin spánku ročně. Studie zároveň ukazují, že extrémní vedra zpomalují reakční dobu, zhoršují soustředění i schopnost rozhodování a jsou spojena s vyšším rizikem úzkostí, depresí a dalších psychických potíží, zejména u starších lidí a osob, které již žijí s duševním onemocněním.
Vedra poškozují také systémy, na nichž jsme závislí. Extrémní teploty a sucho už
dnes ohrožují úrodu a potravinovou bezpečnost v mnoha částech světa a zároveň
ženou klíčové druhy i celé ekosystémy na pokraj kolapsu. Projevuje se to masovým bělením korálů, odumíráním lesů, častějšími lesními požáry i oteplováním a okyselováním oceánů.
Jak chránit své tělo a domov během extrémního horka
Když teploty prudce stoupají, nejvyšší prioritou je udržet lidi naživu a co nejvíce je chránit tam, kde se právě nacházejí. Základní doporučení jsou stále klíčová:
pravidelně pít vodu, vyhýbat se alkoholu, nosit lehké a volné oblečení, odpočívat ve stínu a zajímat se o starší sousedy, děti, osoby se zdravotním postižením i lidi žijící osaměle. Tato doporučení však mají zcela jiný význam pro člověka v klimatizovaném bytě v Paříži, pouličního prodejce v Karáčí, zemědělce v Uttarpradéši nebo stavebního dělníka v Casablance. Proto je nutné přizpůsobit je skutečným životním podmínkám.
Ventilátory mohou být velmi účinné, pokud se používají správně. V suchém horku dokáže ventilátor foukající přes mokrou látku, mělkou nádobu s ledem nebo vlhké prostěradlo ochlazovat vzduch mnohem efektivněji. Ve velmi vlhkém prostředí fungují ventilátory nejlépe tehdy, když jsou nasměrovány na holou pokožku a pomáhají odpařovat pot. Pomoci mohou i jednoduché postupy, například pověsit na noc před otevřené okno vlhké prostěradlo nebo si ponořit chodidla do kbelíku se studenou vodou. I takové drobnosti mohou snížit vnímanou teplotu o několik rozhodujících stupňů.
Lidé také nacházejí kreativní a cenově dostupné způsoby, jak ochladit své domovy. V mnoha zemích natírají okna bílou křídovou barvou, která odráží sluneční záření, nebo na vnější stranu oken připevňují izotermické fólie (záchranné termo fólie), které odrážejí teplo, přičemž ponechávají mezeru pro proudění vzduchu. Místní návody sdílené například v Maroku nebo Indii doporučují i další jednoduchá řešení – od zavěšení světlých prostěradel před okna až po budování jednoduchých stínících konstrukcí na střechách.
U kojenců, dětí, seniorů i domácích zvířat mohou drobné návyky zachraňovat život. Pomáhají vlažné (nikoli ledové) koupele nebo sprchy, přikládání vlhkých obkladů na zápěstí, krk a kotníky, vyhýbání se rozpáleným chodníkům, nikdy nenechávat nikoho v zaparkovaném autě a přesunout spaní do nejchladnější místnosti v domácnosti.
Lidé, kteří nemají bezpečné bydlení, by měli mít vždy, když je to možné, přístup do veřejných klimatizovaných nebo jinak ochlazovaných prostor.
Klimatizace může být během několikadenních vln veder životně důležitá pro zvláště ohrožené skupiny obyvatel, zejména v oblastech, kde zůstávají velmi teplé i noci. Je však vhodné ji používat s rozvahou – nenastavovat ji na příliš nízké teploty a
kombinovat ji s dalšími způsoby ochlazování, aby se snížila zátěž pro lidský
organismus i energetickou síť. Sdílené klimatizované prostory a veřejná ochlazovací centra mohou ochránit více lidí než jednotlivé klimatizační jednotky v několika domácnostech.
Jak udělat města k životu i v teplejších částech světa
Lidé si zaslouží ochranu před extrémním horkem a zdravotními riziky, která s ním souvisejí. To vyžaduje odvážná politická rozhodnutí zaměřená na přizpůsobení měst měnícímu se klimatu, modernizaci bydlení i veřejných prostranství a zajištění bezpečných a snadno dostupných míst, kde se lidé mohou ochladit. Mnohá města už začínají propojovat opatření ke zmírňování změny klimatu, adaptaci na její dopady i řešení energetické chudoby, aby celé čtvrti dokázaly lépe zvládat rostoucí teploty.
Součástí těchto opatření je zateplování budov, instalace venkovního stínění,
zlepšování přirozeného větrání a budování takzvaných chladných střech, které
dokážou snížit teplotu v interiéru o několik stupňů. To je zvláště důležité v nekvalitně postavených bytových domech a neformálních sídlištích.
Programy ve Španělsku, Francii a Německu ukazují, že renovace domů a sociálního bydlení zaměřené na energetickou účinnost mohou snížit náklady na vytápění v zimě i rizika spojená se smrtícími letními vedry, zejména pokud jsou doplněny střešními solárními panely a komunitní energetikou. Přesto mnoho zemí, včetně Francie, výrazně zaostává za svými závazky a cíli v oblasti renovací. Miliony lidí tak nadále žijí v netěsných domech, které se v létě přehřívají. Vyšší energetická účinnost zároveň snižuje závislost na fosilním plynu, který přispívá ke klimatické krizi a jehož dovoz v některých regionech pomohl financovat válečnou mašinérii Vladimira Putina.
Zelená infrastruktura je stejně důležitá jako potrubí a beton. Termální snímkování provedené skupinami Greenpeace v Madridu, Římě, Londýně i indických městech ukazuje stejný obraz: ulice a náměstí bez stromů a parků mohou být o více než 10 °C teplejší než okolní zelené plochy. Vegetace a vodní prvky přitom dokážou na některých místech snížit povrchovou teplotu o 15 až 20 °C.
K ochlazení měst a ochraně zdraví přispívá večerní a víkendové zpřístupnění parků a veřejných koupališť, výsadba stromů podél ulic a v okolí škol, obnova městských mokřadů a řek i omezení automobilové dopravy. Jako levné a účinné řešení se osvědčují také bílé nebo vysoce reflexní nátěry střech – od tradičních vápenných nátěrů ve Středomoří až po moderní „chladicí“ barvy používané ve městech, jako jsou Ahmadábád, Los Angeles nebo Casablanca. Tyto úpravy dokážou ochladit celé městské čtvrti a přinášejí významné výhody zejména ekonomicky znevýhodněným komunitám, které často žijí v nejvíce přehřívajících se budovách.
Nová pravidla pro veřejné služby v době extrémních veder
Jak se extrémní vedra stávají pravidelnou hrozbou, začínají vlády zavádět takzvané „zákony o vedrech“ a ochranná opatření, která měla existovat už před lety. Města jako Sevilla a Atény začala vlny veder pojmenovávat a klasifikovat podle závažnosti, aby mohla automaticky spouštět krizové plány.
Regiony ve Španělsku, Itálii a Spojených státech zavádějí pravidla, která zakazují
venkovní práci během nejteplejších hodin dne nebo ukládají zaměstnavatelům
povinnost zajistit pracovníkům stín, přestávky na odpočinek, dostatek vody a
ochranné vybavení.
Ochlazovací centra v knihovnách, školách, mešitách, kostelech a komunitních sálech vznikají ve městech od Paříže až po Bangkok. Jejich pokrytí je však často
nerovnoměrné a nedostávají se k nejchudším čtvrtím ani k lidem, kteří nemají
možnost dopravy. Světová zdravotnická organizace a další zdravotnické instituce
vyzývají k vytváření akčních plánů na ochranu před horkem, které budou investovat do veřejných služeb, systémů včasného varování a odolných energetických sítí.
Zvláštní pozornost by měla být věnována lidem, kteří nemohou jednoduše pracovat z domova nebo odjet do chladnějších oblastí. Také v Maroku odborníci na klima vyzývají k naléhavým změnám stavebních předpisů, pracovních norem a plánování veřejného zdraví, aby bylo extrémní horko vnímáno jako trvalé riziko.
Každodenní rozhodnutí mohou snížit emise
Osobní rozhodnutí sama o sobě nevyřeší krizi způsobenou fosilními palivovými
společnostmi a nečinností politiků. Přesto mají význam, zejména pokud pomáhají vytvářet tlak na systémové změny. Větší podíl rostlinné stravy, menší plýtvání, omezení zbytečných letů, využívání veřejné dopravy, chůze a jízdy na kole nebo zateplování domů tam, kde je to možné – to vše pomáhá snižovat poptávku po fosilních palivech, která pohání extrémní vedra.
Tato opatření stále mohou omezit, jak ničivé budou budoucí vlny veder. Tato opatření mají větší účinek, pokud se spojí s kolektivním jednáním. Lidé se
zapojují do místních kampaní za bezpečné bydlení a zelenější ulice, podporují
odbory prosazující ochranu pracovníků před vedry, podílejí se na klimatických
žalobách a podporují plány na postupné ukončení využívání fosilních paliv. Zároveň
upozorňují na nadměrné emise nejbohatšího jednoho procenta populace, jehož
soukromá letadla, luxusní jachty a extrémní spotřeba významně přispívají ke
klimatickému chaosu.
Zatavení horka způsobeného fosilními palivy u jeho zdroje
„Pijte vodu a zůstávejte doma“ nikdy nebude stačit ve světě, kde horko už nyní zabíjí přibližně jednoho člověka každou minutu a kde se extrémní události, jako byly ty v červnu a červenci 2026, stávají novým normálem. Nejzásadnější ochranou před vedry je co nejrychleji přestat spalovat uhlí, ropu a plyn a nahradit je obnovitelnými a efektivními energetickými systémy, které budou spravedlivé vůči pracovníkům i komunitám.
Tato krize je hluboce nespravedlivá. Lidé, kteří v Indii, Pákistánu, Maroku nebo
zemích Perského zálivu umírají kvůli vedrům jako první a v největším počtu, k jejímu vzniku přispěli nejméně. Malá skupina bohatých zemí a korporací spálila většinu fosilních paliv a stále z nich profituje. Spravedlivá reakce znamená, že ti, kteří z uhlí, ropy a plynu nejvíce těžili – včetně extrémně bohatých lidí, jejichž emise jsou mimo jakékoli běžné měřítko – musí financovat adaptaci na změnu klimatu, náhradu způsobených škod a rychlý přechod k obnovitelným zdrojům energie ve všech
regionech.
To znamená žádné nové projekty v oblasti fosilních paliv, rychlé ukončení využívání stávající ropy, plynu a uhlí a rozsáhlé investice do solární a větrné energie, ukládání energie, energetických sítí a účinnějšího využívání energie. Součástí musí být také spravedlivá transformace pro pracovníky a komunity, kterých se změny dotknou.
Znamená to také mimořádné zdanění zisků fosilních společností, kompenzace za klimatické škody, odpuštění dluhů a skutečné financování adaptace, zdravotních
systémů a bydlení odolného vůči vedrům – namísto dalších dotací na fosilní paliva a průmyslové zemědělství.
Mnoha úmrtím a rozsahu škod, které dnes vidíme, lze stále zabránit. Dostali jsme se do bodu, kdy politika a politická rozhodnutí doslova určují, kdo má během vlny veder šanci přežít a kdo jí bude čelit bez pomoci.
Horko je politická otázka. Buď budou společnosti vyrábějící fosilní paliva dál
vydělávat, zatímco lidé budou kolabovat v přehřátých domovech, nebo vlády podpoří lépe chráněné bydlení, zelenější města, silnější veřejné služby a rychlý a spravedlivýkonec využívání paliv, která mění extrémní vedra v události s masovými ztrátami na životech.
