V červenci proběhlo 31. zasedání orgánu Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), regulačního orgánu přidruženého k OSN, který dohlíží na nově vznikající odvětví hlubokomořské těžby v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států. Výsledkem jednání je prodloužení kontroverzní smlouvy o průzkumu hlubinné těžby navzdory narůstající podpoře členských států ISA proti začátku těžby.
36členná rada ISA, která zasedala 13. až 24. července, rozhodla o prodloužení průzkumné smlouvy pro dceřinou společnost kanadské těžařské firmy The Metals Company (TMC) čímž této společnosti umožnila zachovat si výlučná práva na průzkum mořského dna v Tichém oceánu. Toto rozhodnutí vycházelo ze zjištění ISA, podle kterého dceřiná společnost TMC, Nauru Ocean Resources Inc. (NORI), splnila všechna kritéria pro prodloužení smlouvy. Společnosti NORI bylo uděleno dalších pět let na průzkum minerálů na mořském dně v Tichém oceánu, což může být předzvěstí toho, že se v budoucnu pokusí požádat o komerční těžbu v těchto oblastech.
Tento krok se setkal s kritikou jak ze strany členů rady ISA, tak ze strany pozorovatelů, jelikož další dceřiná společnost TMC, TMC USA, rovněž provádí hlubinnou těžbu ve stejných oblastech mimo právní rámec ISA. K obcházení její kontroly používá kontroverzní strategie – na začátku července dokonce podala žalobu proti ISA kvůli jejímu přezkumu činností společnosti TMC.
Rozhodnutí rady o prodloužení průzkumné licence vytváří nebezpečný precedens jak pro hluboké mořské dno, tak pro princip právního státu, který vážně zpochybňuje schopnost regulačního orgánu zajistit dodržování základních předpisů v rámci stávajících pravidel.
Vědci dlouhodobě upozorňují, že dopady hlubokomořské těžby na mořské ekosystémy nejsou dostatečně prozkoumány a její případné dopady na mořské prostředí by mohly být devastující a přetrvávající po staletí. Greenpeace proto dlouhodobě požaduje zavedení globálního moratoria na hlubokomořskou těžbu minimálně do doby, než budou její dopady spolehlivě vyhodnoceny. Rovněž 46 zemí na jednáních vyzvalo k zavedení moratoria nebo preventivní pauzy v těžbě na hlubokomořském dně. Zastánci tohoto odvětví naopak tvrdí, že těžba v hlubokém moři by byla mnohem méně destruktivní než těžba na pevnině a poskytla by důležité zdroje klíčových minerálů potřebných pro obnovitelné zdroje energie a obranné technologie. Těžba v jednom z posledních nedotčených ekosystémů na Zemi však nikdy nebude „udržitelná“. Navíc není vůbec jisté jaké množství kovů, bude do budoucna potřebné – zejména pokud minimalizujeme poptávku a výrazně zvýšíme recyklaci a používání recyklovaných materiálů v bateriích. Společnosti zabývající se hlubokomořskou těžbou tuto cestu ale odmítají, protože by to pro ně znamenalo ztrátu budoucího zisku – proto předpovídají maximální poptávku po svých produktech.
Samotná společnost TMC se ale vydala jiným směrem. Namísto toho, aby čekala na podání žádosti o těžební licenci prostřednictvím Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), obrátila se společnost TMC USA v roce 2025 na americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) s žádostí o povolení k průzkumu a těžbě v mnoha stejných oblastech mezinárodních vod, na které se vztahují její průzkumné smlouvy s ISA. NOAA čerpá svou pravomoc k vydávání těchto povolení z federálního zákona USA z roku 1980 známého jako Zákon o tvrdých nerostných surovinách v hlubokém mořském dně (Deep Seabed Hard Mineral Resources Act, DSHMRA). Ačkoli je DSHMRA platným vnitrostátním zákonem, jeho zákonnost z hlediska mezinárodního práva je sporná. Rozhodnutí NOAA o žádostech společnosti TMC USA ale dosud nebylo vydáno.
Obrat společnosti TMC směrem k USA pod vedením prezidenta D. Trumpa, který je těžbě nakloněn, vedla ISA k tomu, že v červenci 2025 zahájila šetření s cílem zjistit, zda společnost stále plní závazky vyplývající z jejích smluv s ISA. V reakci na to podaly dvě dceřiné společnosti TMC, NORI a Tonga Offshore Mining Limited (TOML), v červnu 2026 žalobu na ISA u Mezinárodního tribunálu pro mořské právo (ITLOS) s argumentem, že šetření bylo nespravedlivé a společnosti nebyla poskytnuta dostatečná příležitost reagovat na námitky vznesené regulačním orgánem. Dne 18. července vydal ITLOS své rozhodnutí, v němž konstatoval, že ISA může ve svém šetření pokračovat, musí však respektovat právo organizací NORI a TOML na spravedlivý proces.
Na svém červencovém zasedání věnovala rada ISA také značné množství času projednávání pravidel, která by v budoucnu upravovala fázi těžby v hlubokém moři. Ačkoli ISA již dříve slíbila, že těžební kodex bude hotov do konce tohoto roku, podle pozorovatelů je jeho dokončení stále v nedohlednu. ISA na těžebním kodexu pracuje již od roku 2014, avšak termíny pro jeho dokončení opakovaně nedodržela. I po dlouhých vyjednáváních zůstává nevyřešeno několik ustanovení včetně toho, jak by se mělo řešit sdílení finančních či ekonomických přínosů z těžebních činností na mořském dně, a zda by měly být normy a pokyny – podpůrné dokumenty vysvětlující, jak by měl být těžební zákon prováděn – přijaty současně se samotným těžebním zákonem. Vyjednávání budou pokračovat na příštím plánovaném zasedání rady v březnu 2027.
Poprvé po mnoha letech se Valného shromáždění ISA zúčastnil i zástupce českého Ministerstva průmyslu a obchodu, ale Česko významnou roli na konferenci nehrálo. Česká republika sice není přímořským státem, ale její hlas má váhu v mezinárodních jednáních. Je proto důležité, aby Česká republika sehrála konstruktivní roli při prosazování globálního pozastavení hlubokomořské těžby a podpořila mezinárodní ochranu oceánů, které jsou naším společným světovým dědictvím. Vyvíjení tlaku na českou vládu, aby podpořila ochranu oceánu a zabránila rozvoji hlubokomořské těžby, je součástí veřejné výzvy „Zachraňme oceány“, kterou Greenpeace spustilo v červnu.
