Devět z deseti vzorků vody z Vltavy a Labe obsahuje mikroplasty. V rámci kampaně Plast je past odebrala organizace Greenpeace loni v září vzorky v Praze, Ústí nad Labem a Hřensku. Nejvíce mikroplastů – 18 kusů v litrovém vzorku – bylo ve vodě získané poblíž výpustě čistírny odpadních vod v Ústí nad Labem-Neštěmicích.
Většina vzorků obsahovala mezi jedním a čtyřmi syntetickými vlákny nebo fragmenty. Zhruba polovina z nich byly mikroplasty, zbytek byla většinou průmyslově upravená celulózová vlákna. Průměrná koncentrace 3,7 mikroplastových částic na litr koresponduje s výsledky podobných studí ze zahraničí.
Jan Freidinger z Greenpeace říká:
”3,7 miniaturních plastových částic na litr vody se může na první pohled zdát jako zanedbatelné číslo, ale při vědomí že v průměru každou sekundu proteče v Labi na česko-německé hranici 308 000 litrů vody, znamená to, že denně mohou z Česka proudit směrem k Severnímu moři až desítky miliard mikroplastových vláken a částic.”
Pro lepší identifikaci materiálu jednotlivých vláken a fragmentů, byla použita pro analýzu vzorků infračervená spektroskopie, obecně označovaná jako micro FT-IR. Analýzu provedla laboratoř Greenpeace na univerzitě v britském Exeteru.
Jaké mikroplasty jsme našli?
Vědci předpokládají, že v oceánech je 1,4 trilionu plastových mikrovláken, na každého člověka na planetě tak připadá 200 milionů mikrovláken. Ty ohrožují nejen mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou, dostávají se i do trávicího ústrojí lidí. Například průměrný Brit zkonzumuje ročně 70 tisíc mikroplastových částic. Právě mikrovlákna vzbuzují největší obavy v souvislosti s lidským zdravím, protože ta s nejmenším průměrem se mohou dostávat i do krevního řečiště a akumulovat v lidském těle.
Evropská unie se nyní chystá omezit mikroplasty vědomě přidávané do výrobků. Podle Evropské chemické agentury ročně do životního prostředí unikne okolo 36 tisíc tun mikroplastů, které se používají především v kosmetice, ale také v barvách, čisticích prostředcích nebo zemědělských hnojivech. Omezení mikroplastů by mělo začít platit v roce 2020. Má zamezit vzniku až 400 000 tisíc tun plastového odpadu, který by jinak během následujících dvaceti let skončil v životním prostředí.
Výsledky odběru vzorků:
| Kód | Místo odběru | Počet syntetických kusů |
| CZ18005 | Vltava – Smíchovský přístav | 2 vlákna |
| CZ18006 | Vltava – ústí Botiče | 2 vlákna
1 fragment |
| CZ18007 | Vltava – ústí Rokytky | 2 vlákna
2 fragmenty |
| CZ18008 | Vltava , 100 m nad výpustí ČOV | 4 vlákna |
| CZ18009 | Vltava, u výpustě ČOV | 1 vlákno |
| CZ18010 | Vltava, 300 m pod výpustí ČOV | n/a |
| CZ18011 | Labe, 100 m nad ČOV Ústí n/L Neštěmice | 1 fragment |
| CZ18012 | Labe, u ČOV Ústí n/L Neštěmice | 10 vláken
8 fragmentů |
| CZ18013 | Labe, 300 m pod výpustí ČOV Ústí n/L Neštěmice | 1 vlákno
1 fragment |
| CZ18014 | Hřensko, hranice se SRN | 1 vlákno
1 fragment |
Diskuse
Dobrý den členové spolku Greenpeace, chtěl jsem se zeptat: četl jsem si váš článek o mikroplastech a, jestli se chovám ekologicky, když sbírám pytlíky od housek a ve žlutých kontejnerech a taky mám zato, že to je proti konzumu. Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný zbytek dne. Miloš Špáta.