Nejlepším a pro životní prostředí nejšetrnějším způsobem je vodu v PET lahvi vůbec nekupovat a natočit si ji třeba doma z kohoutku. Ne všichni se však podle této rady řídí. Někteří lidé dokonce klidně odhodí PET lahev někde v přírodě nebo ji spálí v domácím kotli, protože pro ně nemá jako odpad žádnou hodnotu. Kdyby ovšem každá PET lahev měla na sobě tříkorunovou zálohu, jejich přístup k lahvím by se radikálně změnil.
Podívejte se, co o zálohovém systému říká Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky:
1. Už žádné PET lahve v přírodě
Zkušenosti z jiných zemí jasně ukazují, že když je PET lahev či hliníková plechovka zálohovaná, nikdy se neválí jen tak v pangejtu u silnice, v řece či v lese. Alespoň ne dlouho. Dříve nebo později se najde někdo, kdo ji zvedne, odnese ji do obchodu nebo na jiné odběrné místo a nechá si vyplatit zálohu.
Podle zkušenosti ze zahraničí končí ročně 5 % PET lahví uvedených na trh volně pohozených v přírodě. V případě České republiky to je neuvěřitelných 100 milionů lahví ročně. Je jasné, že lidé těch 300 milionů korun, které dostanou za zálohy, nenechají ležet jen tak v přírodě. Stejně tak lidé přestanou PET lahve spalovat v domácích kotlích. Nikdo totiž jen tak nehází peníze do ohně.
Čištění řeky v Austrálii. Nejen v mořích končí náš plastový odpad.
2. PET lahve neskončí na skládkách a ve spalovnách
Z hlediska nakládání s odpadem je úplně nejhorším způsobem jeho skládkování. I proto se má skládkování v ČR zakázat a nyní jsme svědky vyhrocené debaty, zda konec skládkování přijde v roce 2024, jak bylo původně plánováno, nebo jestli se odsune na rok 2030. Česká republika si totiž zatím neví příliš rady, co by s odpadem po zákazu skládkování dělala. Jednou z možností je vystavět nové spalovny a všechen ten odpad spálit, ale to je jako přesunout se z louže pod okap. Spalováním se totiž uvolňují skleníkové plyny a různé škodliviny, které znečišťují ovzduší.
Ať už tento spor dopadne jakkoli, je víc než jasné, že musíme množství odpadu, které míří do spaloven a skládek co nejvíce omezit. A právě zálohový systém PET je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. A není to zanedbatelné množství, jak by se mohlo zdát. Podle analýzy materiálových toků Incien končilo v roce 2016 ve spalovnách a skládkách zhruba 40 % všech PET lahví, které byly uvedeny na trh.
Velká část PET lahví stále končí na skládkách.
3. Nastartujeme konečně systémovou změnu odpadového hospodářství
Od odpůrců zálohového systému zaznívají hlasy, že nesmíme PET lahve ze žlutých kontejnerů odebrat, protože jsou to jediné plasty, které mají nějakou ekonomickou hodnotu, a bez nich se celé naše odpadové hospodářství zhroutí. Ve skutečnosti ale náš systém hospodaření s plastovým odpadem dávno zhroucený je. Celý je založen na tom, že se plasty vytřídí a pošlou na druhý konec světa, kde se o ně někdo postará. Tenhle způsob alespoň nějak fungoval do doby, dokud jsme mohli naše plastové přebytky odvážet do jihovýchodní Asie. V roce 2018 ale přestala naše evropské plasty vykupovat a dovážet Čína a další země v regionu jejího příkladu následují. Za chvíli už nebude kam náš odpad vozit.
Potvrzují to i statistiky Eurostatu: v roce 2017 jsme patřili mezi 21 největších exportérů plastových obalů na světě. O rok později kleslo množství z ČR vyvezeného plastu téměř o polovinu. Vytříděné plasty se mezitím hromadí na sběrných dvorech a nikdo je nechce. Buď změníme systém, nebo se tu v plastech brzy utopíme.
A co to v praxi znamená? Například vybudovat kapacity schopné vytřídit, recyklovat a znovu využívat vytříděné plasty, omezit materiály, které se nedají recyklovat vůbec (například PVC či černý plast používaný na balení potravin) a začít používat obaly, které budou vyrobeny z dosud stále žádaných a ekonomicky výhodných plastů (např. PET).
Zálohový systém již leckde funguje, jinde ho nyní testují.
4. Žluté kontejnery na plasty přestanou přetékat
Známe to asi všichni. Přestože se kontejnery na plasty pravidelně vyvážejí, jsou prakticky pořád plné a přetékají a plastové obaly z nich přepadávají ven a vítr je rozfoukává po okolí. Plastového odpadu totiž produkujeme takové obrovské množství, že se nám už do popelnic ani nevejde. Když část z tohoto množství odvezeme jinudy, uvolní se nám místo ve žlutých kontejnerech, které nám teď chybí.
Aby se PET mohl recyklovat, musí být čistý. To PET lahve z přírody či skládek nesplňují.
5. Budeme mít dostatek čistého materiálu pro další použití
V případě zavedení zálohových systémů se vybere přes 90 procent všech lahví a plechovek, které se v České republice uvedou na trh. PET je přitom jeden z mála plastových materiálů, které se dají skvěle recyklovat a využívat opakovaně. U zálohového systému se můžeme vydat dvěma cestami – buď PET lahve po odebrání rozdrtit a z drti vyrobit nové PET lahve, nebo PET lahve opakovaně plnit a rozemlít je až po několika cyklech. V každém případě lze ovšem ze starých PET lahví bez větších problémů dělat nové.
Jedna PET lahev může být zrecyklovaná až patnáctkrát. A to se dnes prakticky neděje. Přesto je už dnes o PET v českém průmyslu takový zájem, že ho musíme do ČR dovážet. Je to opravdu nutné, když téměř polovina tohoto žádaného materiálu končí v životním prostředí, ve spalovnách a na skládkách?
Jsi pro zavedení zálohového systému?