#AktivníSpolečnost #ŠetřímePlanetu

Máš na míň

Zapoj se do kampaně Máš na míň a pojďme společně zatočit s nadspotřebou a plýtváním a jejich negativními dopady na naše životní prostředí.

Jdu do toho

Chránit a obnovovat lesy a změnit globální potravinový systém, včetně omezení živočišné výroby, to jsou nevyhnutelné kroky, které musí nastat, abychom zastavili ničení přírody, cenných ekosystémů či pokles biodiverzity a zároveň mohli vyřešit klimatickou krizi. Tak se ve zkratce dá interpretovat dnes vydaná speciální  zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) o změně klimatu a využívání půdy.  

Zpráva navazuje na loňskou přelomovou zprávu IPCC se scénáři, jak zabránit oteplení planety o více než jeden a půl stupně. Jde o další urgentní varování vědecké komunity, že bez zásadních řešení v produkci potravin a v péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci. V září vyjde další zpráva IPPC která se bude věnovat oceánům a kryosféře. 

Zprávu samotnou najdete zde, doporučujeme ale nejdříve pročíst shrnutí zprávy pro veřejnost a politickou reprezentaci, ve kterém jsou závěry a data zprávy zpracovány přehledněji.

Ecological Agriculture Farm in Sorsogon. © Nathaniel Garcia / Greenpeace

Udržitelné zemědělství je jednou z cest, jak zlepšit způsob, jakým zacházíme s půdou. © Nathaniel Garcia / Greenpeace

Kvůli produkci potravin, dřeva a energeticky využívaných plodin se dnes již využívá a degraduje okolo 70 % plochy povrchu souše (mimo ledovce) a spotřebuje se 70 % veškeré spotřeby sladké vody. Nešetrné praktiky průmyslového zemědělství, především pak živočišná výroba a s ní spojená deforestace, drasticky zhoršují životní prostředí, snižují biodiverzitu a ničí cenné ekosystémy,  včetně jejich schopnosti vázat uhlík, což je klíčová funkce ekosystémů pro řešení klimatické krize. 

Nyní má 23 % globálních emisí skleníkových plynů na svědomí zemědělství, kácení lesů a pralesů či lesní požáry. Naopak oblasti naší pevniny, které člověk ještě nevyužívá pro zemědělství či jinou hospodářskou, zachytávají stále ještě tolik uhlíku, že v celkovém součtu jsou půda, lesy nebo mokřady zatím čistým “úložištěm” emisí a tedy “brzdou” globálních změn klimatu. Vědci varují, že postupující změna klimatu může tuto důležitou funkci narušit a není jisté, zda se z dosavadního úložiště emisí nestane jejich zdroj.

Podle vědců z IPPC stoupla teplota na souši oproti předindustriální éře výrazně více, o 1,53 °C, než je celkový globální nárůst (0,87 °C). Změny klimatu tak již dnes negativně ovlivňují produkci potravin, přispívají k degradaci půdy, dlouhým epizodám veder a sucha či rozšiřování pouští. Počet lidí, které bydlí v pouštních oblastech, se zvýšil od roku 1961 o 300 %. 

Deforestation in Sumatra. © Daniel Beltrá / Greenpeace

Odlesňování je problémem v mnoha částech světa, například na indonéské Sumatře. © Daniel Beltrá / Greenpeace

Zásadním problémem je především pokračují deforestace a živočišná výroba. Spotřeba masa stoupla celosvětově od roku 1961 více než dvojnásobně. Samotný chov zvířat má enormní emise skleníkových plynů, především metanu, který je v porovnání s oxidem uhličitým až 28krát silnější skleníkový plyn. Zároveň má chov zvířat na svědomí 80 % odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv – především sóji – nebo kvůli vytváření nových pastvin. U živočišné výroby však problém nekončí. 

Zde je seznam zásadních faktů, které nová zpráva IPCC přináší:

  • Oteplení je na souši skoro dvojnásobné (1,53° C) oproti celkovému průměrnému nárustu teploty (0,87° C) v porovnání s předindustriální dobou.
  • Lidstvo využívá/ovlivńuje více než 70 % plochy pevniny. 
  • 70 % celkové spotřeby sladké vody na planetě je využito v zemědělství.
  • 23 % emisí skleníkových plynů má na svědomí zemědělství, lesnictví  a další lidská činnost související s využíváním půdy.
  • Celková produkce potravin, kde je zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy a její přeměna, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty, přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů až 37 % (21-37 %).
  • Ztráty při výrobě potravin, plýtvání a odpad má na svědomí 8-10 % všech antropogenních emisí skleníkových plynů.
  • Spotřeba masa na osobu se celosvětově zdvojnásobila v porovnání s rokem 1961.
  • Od roku 1975 se množství lidí, kteří trpí nadváhou zdvojnásobilo, aktuálně je to okolo dvou miliard lidí, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní.
  • 821 milionů lidí na planetě je podvyživených.
  • Od roku 1961 se spotřeba minerálních hnojiv zvýšila devětkrát.
  • Počet lidí, kteří žijí v oblastech postižených desertifikací stoupl o 300 % oproti roku 1961.
  • Emise metanu z chovu přežvýkavců se oproti roku 1961 zvýšily 1,7krát.
  • Spotřeba vody na zavlažování se od roku 1961 se zdvojnásobila.

Čísla z nové zprávy IPCC hovoří jasně. Zdraví pevninských ekosystémů – od lesů, luk a polí přes mokřady až po zamrzlou tundru – je kvůli lidské nenasytnosti, bezbřehému konzumerismu a honbě za ziskem a v poslední době i kvůli eskalující klimatické krizi ve vážném ohrožení. Neudržitelným čerpáním zásob, které nám půda dává, ohrožujeme přístup k pitné vodě i potravinám a znásobujeme rizika pro zachování přírodní rozmanitosti naší planety. Klimatická krize problém ještě prohlubuje. Na druhou stranu bez zdravých lesů a dalších suchozemských ekosystému nemáme šanci změny klimatu zastavit. Ozdravění lesů musí jít ruku v ruce s razantním snížením emisí skleníkových plynů z jiných sektorů, především energetiky a dopravy tak, jak doporučuje předchozí zpráva IPPC. 

Politici všech zemí by se měli s výsledky zprávy detailně seznámit a konat na základě skutečně vědecky podložených faktů a ne podle zájmů lobbistů zemědělských firem či fosilního nebo automobilového průmyslu. Stále existuje cesta, jak drastické dopady změn klimatu přinejmenším výrazně zmírnit a zároveň se adaptovat na to, co kvůli změnám klimatu pociťujeme již dnes. Není to buď a nebo, musíme zároveň výrazně omezovat skleníkové plyny, tak i změnit lesní a zemědělské hospodaření, aby byla krajina schopna ukládat co nejvíce uhlíku a adaptovat se na probíhající i předpokládané dopady změn klimatu. Na klíčová rozhodnutí ovšem již nezbývá moc času. 

Dairy and Meat Eating in Slovenia. © Mitja Kobal / Greenpeace

Nejjednodušším krokem , který může udělat každý, je omezit svou spotřebu živorčišných produktů. © Mitja Kobal / Greenpeace

Již v září se státníci z celého světa setkají na klimatickém summitu OSN, kde budou debatovat o změnách klimatu a závazcích jednotlivých států ohledně snižování emisí. Zároveň probíhá v EU debata o tom, že by EU měla být do roku 2050 uhlíkově neutrální a Česko bylo jedním ze tří států, které schválení tohoto cíle zablokovaly. Naprosto v rozporu s doporučením vědců z IPCC. Vědci ale již svůj díl práce odvedli. Teď je řada i na nás, zda dokážeme přinutit naše politiky, ale i velké korporace, aby jejich rozhodnutí reflektovala vědecké poznání a snahu předat naší planetu budoucím generacím v obyvatelném stavu. V neposlední řadě je to i o nás samotných. I my můžeme a vlastně musíme změnit naše zvyky, nároky a omezit svou spotřebu, například tolik zmiňovaných živočišných produktů. Do roku 2050 by se podle různých vědeckých studií živočišná produkce a spotřeba měly snížit alespoň o 50 %. K tomu může přispět každý z nás již dnes.