Pro mnohé se čas v době koronavirové krize zpomalil, pro některé zastavil, jsou však i lidé, kteří chtějí tuto vypjatou chvíli využít, aby prosadili návrh, který by jindy byl vystaven silné kritice z řad laické i odborné veřejnosti. Přesně tak působí žádost o povolení umístění stavby dvou nových jaderných bloku v elektrárně Dukovany, který minulý týden podal ČEZ u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Žádost, která má více než 1500 stran a musela být připravována měsíce až roky, by měla rozhodnout o naší energetické budoucnosti na desetiletí dopředu.
Draze a bez námitek
Stavba dalších jaderných bloků je přitom velmi riskantní a nesmyslný podnik. Podle současných plánů a veřejných prohlášení by se mělo začít stavět až někdy kolem roku 2030, elektrárna by měla začít fungovat v roce 2037 a náklady na ni mají být 250 miliard korun. To jsou přitom ještě optimistické předpoklady – časové i finanční. Připomeňme si, že již v minulosti tu jeden plán dostavby byl. V roce 2009 ČEZ rozjel tendr na nový blok v Temelíně a tvrdil, že ho postaví do roku 2020. Po pár letech byl však zrušen.
V Evropě se v současnosti staví pouze 4 nové jaderné elektrárny. Všechny jsou ve velkém časovém skluzu a často několikanásobně překročily své původní rozpočty. Například elektrárna Flamanville ve Francii měla být původně spuštěna v roce 2013 a stát 3,3 miliardy eur, aktuálně je termín spuštění 2022 a rozpočet 12,4 miliard eur. Slovenské jaderné bloky Mochovce 3 a 4 se staví neuvěřitelných 33 let. Dokončení finské elektrárny Olkiluoto má prozatím skluz 10 let.
Je ovšem otázka, zda někdo při rozhodování na tato fakta upozorní. Zmíněnou žádost ČEZ teď bude ve správním řízení řešit Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Do řízení se nemůže přihlásit nikdo jiný, protože politici před několika lety bohužel do novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí prosadili, že tato řízení budou bez účasti veřejnosti. Řízení může trvat rok ale i více, dále bude potřeba vybrat dodavatele, projít územním řízením, stavebním povolením. Přitom není stále jasné, kolik budeme muset na nové jaderné bloky přispět buď ze svých vlastních peněz nebo ze společného státního rozpočtu. Již dnes totiž vyjde elektřina z nových jaderných elektráren dráž než z obnovitelných zdrojů a je závislá na podpoře (viz srovnání cen nové jaderné elektrárny ve studii konzultační společnosti Lazard (anglicky)). V roce 2037 či později, bude při pokračujícím trendu snižování nákladů na OZE rozdíl propastný a elektřina z jádra se bude muset masivně dotovat.
Investice do obnovitelných zdrojů se vrátí dvakrát
Sázet vše na jedinou kartu – na jaderný zdroj, který možná bude fungovat někdy za dvacet let, je naprostý hazard a není řešením pro ochranu klimatu. Aby se podařilo zabránit katastrofálním dopadům změn klimatu, je třeba snižovat emise teď a tady. Evropské země, mezi které snad patří i ČR, by měly opustit spalování uhlí kvůli elektrické energii do roku 2030 a zároveň pokračovat ve snižování emisí i v ostatních sektorech mimo energetiku, jako je průmysl, doprava či zemědělství. Část uhelných elektráren může ČR zavřít hned, protože přibližně čtvrtinu elektřiny vyvážíme do zahraničí a další uhelné zdroje je třeba začít nahrazovat obnovitelnými zdroji a energetickými úsporami.
Jádro je nejistá investice, stačí se podívat na argumenty v článku 10 důvodů, proč jádro není řešení klimatické krize a ohrožuje transformaci energetiky. V době hrozící ekonomické krize je potřeba rozjet investice v řádu týdnů, nejpozději měsíců. Projekty zelené ekonomiky jsou efektivní a rychlou možností, jak podpořit malé a střední firmy a pracovní místa. To dokazují i aktuální čísla Cechu akumulace a fotovoltaiky a Komory OZE, podle nichž se zájem o instalaci fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel či baterií ani v době koronavirové pandemie nesnížil, ale naopak v některých segmentech roste a pomáhá české ekonomice. Stát by se proto měl se více soustředit na programy typu Zelená úsporám a nadále zlepšovat podmínky, podporující růst investic do obnovitelných zdrojů – do zateplování, chytrých sítí a dalších opatření, která mohou být aplikovaná hned a ne až za deset let.