Vláda premiéra Petra Fialy chce pro Česko získat výjimku z právě schváleného balíčku sankcí proti Rusku, který počítá s ukončením dovozu ropy z Ruska ke konci letošního roku. Nakupovat ropu od režimu Vladimira Putina by mohla až do poloviny roku 2024. Slovensko a Maďarsko mají mít výjimku až do konce roku 2024. Tyto státy se tedy odmítly připojit k celoevropskému úsilí ukončit dovoz ropy, jejíž nákup nyní financuje ruskou agresi na Ukrajině. Organizace Greenpeace odklad konce dovozu ruské ropy kritizuje a vyzývá premiéra Petra Fialu, ministra zahraničí Jana Lipavského a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby vláda snahu získat výjimku přehodnotila.
Výjimka pro Česko nemá podle organizace Greenpeace opodstatnění a je zbytečná, protože ropa do Česka může proudit i z jiných zdrojů. Společnost SIAT-TAL, která provozuje na italském území ropovod TAL, uvedla, že dodávky ropy do Česka může téměř okamžitě zdvojnásobit, a vykrýt tedy celou českou spotřebu ruské ropy. Tento ropovod navíc dokáže dodávat i středněsirnou ropu, která se chemickým složením blíží ropě ruské a dokáže ji zpracovávat rafinerie v Litvínově.
Česko navíc může využít i potenciál pro snížení spotřeby ropy, aby jí nemuselo dovážet tolik. Evropské pobočky Greenpeace navrhly balíček opatření, kterými se dá spotřeba ropy v Evropě snížit až o 28 %, jeho součástí je například podpora veřejné a městské hromadné dopravy, nákladní dopravy na železnici či zákaz vnitrostátních letů a letů na krátké vzdálenosti.
Miriam Macurová, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace, říká:
“Omezení dovozu ruské ropy do Evropy mělo kvůli krvavé válce na Ukrajině přijít už dávno. Je ostudné, že ji Česko chce nakupovat ještě v polovině roku 2024. Řadí se tak po bok Maďarska, které od začátku války sabotuje a zdržuje evropské sankce proti Rusku. Česko by mělo odstřihnout ruskou ropu co nejdříve, je na to připraveno logisticky, technologicky i kapacitně. V dlouhodobém horizontu ovšem nemá smysl vyměnit jednoho dodavatele ropy za druhého, ale jít cestou snížení spotřeby ropy a podporou dopravy, která není závislá na fosilních palivech a nepřispívá ke klimatické krizi.”
Současná energetická krize v Evropě podle Greenpeace ukazuje, že je nutné, aby spolu jednotlivé státy v otázce energetiky mnohem více spolupracovaly, byly vůči sobě solidární a vystupovaly jednotně při správě jednotného energetického trhu.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Útok na Ukrajinu a tlak Ruska na zvýšení cen fosilních paliv uvrhly Evropu do energetické krize, na kterou současný evropský trh nebyl připraven. Je proto nutné prohlubovat spolupráci mezi státy v energetice a řešit energetickou bezpečnost v rámci celé Evropské unie, nikoli jen na úrovni jednotlivých národních států. Takový přístup je obzvlášť výhodný pro menší vnitrozemské státy, mezi které patří i Česká republika. Větší spolupráce také v budoucnu usnadní Evropě energetickou transformaci a přechod na bezemisní zdroje.”