Severočeské doly v současné době připravují žádost o povolení k prodloužení těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Na dotaz Reportérů ČT to potvrdil mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Stávající povolení k těžbě platí do roku 2030, těžba by se podle záměru měla prodloužit do roku 2035 a poprvé by se měla fyzicky dostat za hranici územních ekologických limitů, které schválila v roce 1991 vláda Petra Pitharta a které na dole Bílina v roce 2015 zrušila vláda Bohuslava Sobotky. Organizace Greenpeace plány společnosti kritizuje, protože podle ní prodloužení těžby na Bílině, které znamená destrukci místní krajiny i prohloubení klimatické krize, není nezbytné a je v rozporu s vládním plánem na konec uhlí v roce 2033.

Velkolom Bílina
Velkolom Bílina © Greenpeace – Ibra Ibrahimovič

Mateřská firma Severočeských dolů – skupina ČEZ – na poslední valné hromadě letos v červnu tvrdila, že firma si teprve vyhodnocuje, jakým způsobem se postaví k budoucnosti těžby a spalování uhlí, a o rozšíření dolu Bílina si případně zažádá až na přelomu let 2022 a 2023. Přesto Severočeské doly v posledním roce již žádají o různá dílčí povolení, například o kácení dřevin či o výjimku z ochrany ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Také se obrátily na obce v okolí dolu s žádostí o vyjádření k záměru. Město Litvínov se proti záměru postavilo. Vyhodnocením vlivu na životní prostředí prošel záměr prodloužení těžby do roku 2035 již v minulosti, kladné stanovisko v procesu EIA Severočeské doly získaly od Ministerstva životního prostředí v době, kdy mu šéfoval Richard Brabec, v červenci 2019. Nesouhlasné připomínky proti rozšíření těžby tehdy ministerstvu zaslalo zhruba 4,5 tisíce lidí. 

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Nenechme si nalhat, že má uhlí nějakou dlouhodobou budoucnost. Zvýšená poptávka po uhlí kvůli energetické krizi, ve které se kvůli ruské agresi na Ukrajině nacházíme, je krátkodobá a dočasná a bude trvat jen několik dalších topných sezón. Pokud by ČEZ tvrdil, že musí těžit na Bílině kvůli energetické krizi, jen by tím brutálně zneužíval současnou situaci k prosazování vlastních plánů. Řešení současné krize fosilních paliv je jinde – je to masivní vlna zateplování, energetické úspory a budování obnovitelných zdrojů energie. Uhelné regiony by místo prodlužování těžby a spalování uhlí měly projít spravedlivou transformací vedoucí k moderní a konkurenceschopné ekonomice.“

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: 
“Programové prohlášení současné vlády počítá s odklonem od uhlí do roku 2033. Snaha prodloužit těžbu hnědého uhlí na dole Bílina až do roku 2035 tak ze strany Severočeských dolů spadajících pod firmu ČEZ, kterou vlastní téměř ze 70 procent stát, není ničím jiným, než očividným popřením přání hlavního vlastníka firmy, tedy státu. V lepším případě je to pokoutné obcházení programu současné vlády, v horším dost možná i záměrný tlak na odsunutí konce uhlí na později. Vláda Petra Fialy by se proti takovému neférovému jednání měla postavit a jasně potvrdit, že není služebníkem ČEZu ani uhlobaronů a že na dlouhodobé vizi konce uhlí v roce 2033 se nic nemění.”