Klimatická konference COP30 v Amazonském Belému po dvou týdnech jednání skončila. Očekávalo se, že půjde o okamžik, kdy se politické sliby konečně promění v konkrétní kroky. Konference skončila bez praktického plánu na odchod od fosilních paliv a ukončení deforestace, protože geopolitické rozpory mezi státy znovu odhalily, jak málo jednání odpovídají tomu, co žádají lidé v oblasti klimatu.  

První globální klimatická konference v amazonském deštném pralese měla přinést akční plán na zastavení ničení lesů do roku 2030 a poté, co se klimatické plány do roku 2035 ukázaly jako nebezpečně nedostatečné, měla konference COP 30 přinést také Globální akční plán na překlenutí rozdílu v ambicích pro udržení globálního oteplování na 1,5 °C. Ani jedno se však nestalo. Stejně tak nedošlo k významnému posílení financování opatření v oblasti klimatu. 

Poslední den konference COP byl poznamenán námitkou Kolumbie a dalších latinskoamerických zemí ohledně nedostatečného pokroku v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu a odklonu od fosilních paliv, jejichž připomínky nebyly vyslyšeny. To vedlo k dočasnému přerušení závěrečného plenárního zasedání před formálním uzavřením konference COP30.

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: „Ani po deseti letech od Pařížské dohody se státy nedokázaly dohodnout na plánu jak řešit hlavní příčinu klimatické krize, tedy na konkrétních krocích pro ukončení spalování ropy, uhlí a plynu. Závěrečný text fosilní paliva dokonce nezmiňuje vůbec navzdory vytvořenému momentu a podpoře od více než osmdesáti zemí. Země nevyužily příležitost posunout se od vyjednávání k implementaci a výsledek selhal v adresování potřebné urgence řešení klimatické krize tak, aby bylo možné udržet globální oteplování pod 1.5°C.“ 

Po závěrečné dohodě o výsledcích konference však předseda COP30 André Corrêa do Lago v rámci vedlejší iniciativy oznámil vytvoření dvou plánů – jednoho pro spravedlivý, řádný a rovný přechod od fosilních paliv a druhého pro zastavení a zvrácení odlesňování, které ale nemají stejnou váhu.

Marek Pytlík, vedoucí biodiverzitní kampaně Greenpeace ČR: „Dostatečná rozhodnutí nepadla ani v oblasti ochrany lesů, která měla být jedním z klíčových témat COP30. Pro zastavení odlesňování byl ustanoven pouze dobrovolný „plán“, který postrádá jakákoli konkrétní opatření či kroky k efektivnímu naplnění k zastavení odlesňování. Pozitivní událostí je sice vyhlášení 10 nových chráněných oblastí o rozloze 24 000 km² pro původní obyvatele s právní ochranou státu Brazílie, avšak v době kdy svět zoufale potřebuje rázná opatření ke snížení emisí a ochraně přírody je to zoufale málo. V plné kráse se tak ukazuje, v jakém pokryteckém světě žijeme, kde pod tlakem ekonomických ukazatelů a v područí lobbistů obětováváme budoucnost svoji i světa jak jsme ho znali.“

Na konferenci mělo silné zastoupení fosilní odvětví, ale výrazně zazněl i hlas místních komunit upozorňujících na ničení Amazonie kvůli zisku korporací. Aktivisté Greenpeace navíc obří účtenkou připomněli vysoké náklady klimatické krize a odpovědnost těch, kdo ji způsobují.

Téma spravedlnosti a financování bylo klíčové a přímo ukazuje, kdo dnes nese náklady klimatické krize. Závěrečná dohoda vyzývá bohaté země, aby do roku 2035 alespoň ztrojnásobily podporu pro rozvojové státy při přizpůsobování se oteplujícímu se světu. Mezi dopady, kterým tyto země už nyní čelí, patří zvyšování hladiny moří, zhoršování vln veder, sucha, povodní a tropických bouří.

„Dohoda o financování adaptace na zhoršující se dopady klimatické změny je nedostatečná a výsledek neobsahuje žádné garance toho, že ji vyspělé země dodrží ani neurčuje výchozí rok pro zdvojnásobení financí, což může vést k mnohem nižší částce než rozvojové země reálně potřebují. Konference nepřispěla k celkovému pokroku v oblasti financování opatření proti změně klimatu. Vyspělé země opět neotevřely své peněženky, a to navzdory tomu, že zdaněním největších producentů fosilních paliv a superbohatých znečišťovatelů by bylo možné uvolnit biliony z veřejných financí,“ dodává Miriam Macurová

COP30 nedokázala prolomit stagnaci posledních let. Očekávání spojovaná s tím, že půjde o konferenci činů a naplnění slibů, zůstala nenaplněna a výsledkem je další soubor prohlášení bez konkrétních kroku, který by odpovídal rozsahu klimatické krize.