Navržené změny reagují na dříve schválený cíl, aby emise v evropské ekonomice poklesly do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990. Tomu by měly nově odpovídat objemy každoročně dražených povolenek, nicméně tempo dekarbonizace se oproti současnosti snižuje. 

Rozvolnění tempa snižování emisí, tzv. lineárního redukčního faktoru, z aktuálních 4,4 % na 3,7 % od roku 2031 a následně na 1,7 % by do budoucna umožnilo vyšší znečištění ze strany elektráren a těžkého průmyslu. Tyto emise nezmizí, ale budou se muset snižovat v jiných sektorech, jako jsou stavebnictví, zemědělství a doprava, kde jsou škrty náročnější a samotnou dekarbonizaci zdraží. Oslabení klimatických ambicí systému ETS je dárkem pro velké znečišťovatele na úkor občanů a těch firem, které již do dekarbonizace investovaly. Je klíčové, aby navržené změny zachovaly jeho integritu a schopnost motivovat znečistovatele k dekarbonizačním opatřením,” uvádí Miriam Macurová z Greenpeace ČR. 

Greenpeace activists protest in front of the Paul Löbe House in Berlin with a symbolic, 4-meter-high inflatable CO2 bomb. The Committee on Climate Protection and Energy is discussing the bill to amend the Carbon Storage Act. The activists protest against the Federal Government's plans and inform members of the Bundestag about the costs and risks of carbon capture and storage (CCS).
© Sina Niemeyer / Greenpeace

Návrh směrnice také přináší některé nové nástroje, jako je možnost snižovat emise opatřením mimo EU (tzv. mezinárodní kredity) nebo prostřednictvím trvalého ukládání uhlíku, s nimiž nejsou dosud pozitivní zkušenosti.

Revize směrnice ETS také upravuje podmínky pro pokračování Modernizačního fondu, který je důležitým zdrojem financí na dekarbonizační opatření v průmyslových státech s chudší ekonomikou, včetně Česka. Nová pravidla také dále zpřesňují, na jaké účely smějí státy využít výnosy z prodeje povolenek. “V minulosti byly tyto výnosy v Česku významným zdrojem pro financování úspěšného programu Nová zelená úsporám. V zájmu Česka je tedy systém neoslabovat, aby nedošlo k propadu výnosů a zároveň zachovat možnost investic do snižování energetické náročnosti domácností, ačkoliv velká část výnosů má nově směřovat na opatření v průmyslu,” říká Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. 

Průmyslové firmy mají také podle návrhu dál dostávat povolenky zadarmo až do roku 2038, ačkoliv původně měla tato praxe skončit v roce 2034. Odborné studie opakovaně poukazují na to, že bezplatné emisní povolenky nemotivují firmy k dekarbonizaci a mohou dokonce vést k překompenzaci. Návrh Evropské komise nově alespoň stanoví, že podmínkou získání povolenek zadarmo mají být jasné plány na dekarbonizační investice v Evropské unii. “Klíčové bude, zda budou takové plány dostatečně konkrétní a vymahatelné, což se bohužel v minulosti u podobných opatření ukázalo jako největší slabina,” říká Heda Čepelová z Centra pro dopravu a energetiku.

Návrh Komise také rozšiřuje systém EU ETS o námořní dopravu, další část letecké dopravy a počítá i s postupným zahrnutím spaloven odpadu. Naopak se v této fázi nepočítá s úpravou takzvané EU ETS2, která má od roku 2028 zpoplatnit emise z dopravy a vytápění.

O návrhu budou nyní jednat Evropský parlament a členské státy. Očekává se, že tato jednání budou probíhat urychleně, aby bylo možné dosáhnout dohody ještě během irského předsednictví v Radě EU.

Kontakty:

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, [email protected], 771 154 362 

Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA,

[email protected], 723 559 495

Heda Čepelová, expertka Centra pro dopravu a energetiku,

[email protected], 731 072 634

Štěpán Vizi, expert Centra pro dopravu a energetiku,

[email protected], 770 164 203