Tento článek vychází ze studie Greenpeace International z listopadu 2023 – „Unilever Uncovered“, která odhaluje, jak si firma Unilever (majitel značky Dove) buduje image firmy, která pečuje o ženy, planetu a společnost, ale ve skutečnosti patří mezi hlavní viníky plastové krize. Studie ukazuje, že zatímco Unilever a jeho značka Dove propagují hodnoty jako sebevědomí, inkluze a péče, jejich obchodní strategie stojí na jednorázových plastech, které devastují komunity, zdraví i životní prostředí.

Unilever je obrovský nadnárodní konglomerát s více než 400 značkami a obrovským vlivem – včetně při vyjednávání mezinárodní Globální plastové úmluvy. Jejich rozhodnutí ovlivňují miliony lidí po celém světě. A značka Dove, která se prezentuje jako symbol ženské síly a přirozenosti, je jedním z hlavních zdrojů toxického plastového znečištění této firmy.

Klíčová zjištění ze studie:

  • Unilever tvrdí, že chce omezit používání plastů a směřovat k „světu bez odpadu“. Ve skutečnosti ale jeho plastová stopa zůstává obrovská a nesnižuje se. Ročně firma vyprodukuje stovky tisíc tun plastových obalů. Přestože se zavázala snížit množství nového plastu o polovinu do roku 2025, při současném tempu by toho mohla dosáhnout až v roce 2034.
  • S opakovaným použitím obalů je to ještě horší – pouze 0,2 % plastových obalů Unileveru je skutečně znovupoužitelných a firma odmítá stanovit konkrétní cíle pro přechod k tomuto systému.
  • Největším problémem jsou tzv. „sachety“ – malé jednorázové sáčky, které Unilever prodává hlavně v zemích globálního Jihu. Jen v roce 2023 plánovala firma prodat 53 miliard těchto obalů – tedy 1 700 každou sekundu. Samotná značka Dove jich podle odhadů vytvoří 6,4 miliardy, což je přes 10 % všech sáčků Unileveru.
  • Unilever přitom už v roce 2010 slíbil, že problém jednorázových sáčků začne řešit. Místo toho ale jejich výroba nadále stoupá – během příštích deseti let jich firma plánuje vyprodukovat dalších 475 miliard.
  • Sachety a další ohebné plasty nyní tvoří přes 30 % plastové stopy Unileveru – a jejich podíl dál roste. Zároveň se objevily zprávy, že firma v některých zemích lobbovala proti zákazům těchto obalů, a to i přesto, že se sama veřejně tváří jako jejich odpůrce.
  • Namísto skutečných řešení Unilever sází na greenwashing – například technologii CreaSolv, která měla sachety recyklovat, ale v praxi selhala. Testovací závod v Indonésii byl podle reportérů po půl roce opuštěn. Dalším „řešením“ má být spalování plastového odpadu v cementárnách – jedno z nejšpinavějších a energeticky nejnáročnějších řešení vůbec.

Greenpeace proto vyzývá Unilever a její vlajkovou značku Dove, aby ukončily prodej jednorázových plastových sáčků, přešly na opakovaně použitelné obaly a podpořily silnou a závaznou Globální plastovou dohodu, která omezí produkci plastů na celosvětové úrovni.

Z plastové krize se nelze „vyrecyklovat“

Unilever se rád prezentuje jako lídr v udržitelnosti a zaklíná se hesly jako „méně plastu, lepší plast nebo žádný plast“. Realita je ale jiná: firma patří mezi největší globální znečišťovatele jednorázovými plasty, její plastová stopa se nesnižuje, a většina slibovaných změn je jen zeleným marketingem.

Unilever každoročně vyprodukuje stovky tisíc tun jednorázových plastových obalů – v roce 2022 to bylo téměř 700 000 tun. Přes sliby, že do roku 2025 sníží spotřebu „panenského“ (nově vyrobeného) plastu na polovinu, je reálné dosažení tohoto cíle v nedohlednu – aktuálním tempem by to trvalo až do roku 2034.

Stejně tak sliby o tom, že všechny obaly budou do roku 2025 znovupoužitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné, selhávají. Skutečně znovupoužitelných je dnes pouhých 0,2 % obalů Unileveru. Firma sice spouští pilotní refill projekty, ale ty jsou malé, krátkodobé a dostupné jen pro vybrané – rozhodně nejde o systémové řešení.

A recyklace? To je slepá ulička. Pouze 9 % všech plastů, které kdy byly vyrobeny, bylo reálně recyklováno. Většina obalů Unileveru – zejména jednorázové plastové sáčky (sachety) – se recyklovat nedá vůbec. Přesto je firma dál masivně používá a v zemích globálního Jihu jimi zaplavuje celé komunity.

Tato strategie má i své toxické důsledky – doslova. Procesy chemické recyklace mohou plast ještě více znečistit, spalování plastového odpadu v cementárnách přispívá k emisím a zhoršuje kvalitu ovzduší. Unilever se přitom těmito aktivitami chlubí jako „řešením“.

Znečištění plasty není chyba jednotlivců, kteří špatně třídí. Je to výsledek rozhodnutí firem jako Unilever – rozhodnutí dál sázet na jednorázovost, místo aby opravdu investovaly do systémových změn. Pokud to myslí s udržitelností vážně, musí přestat vyrábět zbytečné plasty a místo recyklace konečně začít s odpovědným snižováním a nahrazováním. Protože z této krize se opravdu „vyrecyklovat“ nedá.

Mořská bioložka a místní organizátorka boje proti plastovému odpadu ve své komunitě, Laras Nauna. Laras drží vyhozenou lahvičku od Dove při úklidu pláže s komunitou Sahabat Laut. Společně uklízejí a evidují odpad. Pláž Lampuuk, okres Aceh Besar, Indonésie.

DOVE: Symbol péče v reklamě – symbol lhostejnosti ve skutečnosti

Dove je jednou z nejziskovějších značek Unileveru, jejíž hodnota se odhaduje na 6,5 miliardy dolarů. Značka je známá svou kampaní „Campaign for Real Beauty“, která propaguje posílení žen a rozbíjení stereotypů o kráse. Zatímco Dove slibuje, že chce být „jednou z největších sil v boji proti plastovému odpadu“, realita je alarmující.

Přestože Dove tvrdí, že minimalizuje plastové obaly, pouze jeden její produkt je zcela bez plastu. Naopak, každý rok prodává miliardy jednorázových plastových obalů – v roce 2022 to bylo dle odhadů až 6,4 miliardy jednorázových plastových sáčků (sachetů), což představuje více než 10 % všech Unileverem prodaných sáčků. Tyto sáčky, které Unilever sám označil za „zlo“ kvůli nemožnosti jejich recyklace, jsou stále hojně používány zejména v Asii.

Takové množství jednorázového plastu nejenže devastuje ekosystémy, ale má také nepřiměřené negativní dopady zejména na ženy a dívky, jejíž spojencem se Dove prezentuje. Podle expertky Renuky Thakore jsou ženy v průběhu celého životního cyklu plastových výrobků – od výroby až po odpadové hospodářství – vystaveny disproporčním zdravotním rizikům. Nejvíce to platí pro ženy a děti v socioekonomicky znevýhodněných komunitách, zejména v zemích s nižšími a středními příjmy.

Takže zatímco Dove propaguje svůj obraz jakožto spojence žen, jeho plastové obaly ženy a dívky v nejzranitelnějších komunitách ohrožují. „Campaign for Real Beauty“ tak působí jako cynický marketingový nástroj, který maskuje skutečnost, že výrobky značky přispívají k rozsáhlému environmentálnímu a sociálnímu problému.

Pokud Dove opravdu chce „obrátit tok plastového odpadu“, musí své závazky převést z PR do reálných kroků – především tím, že ukončí používání jednorázových plastových obalů, zejména sachetů. To by byl zásadní krok směrem k opravdové změně, kterou značka veřejně deklaruje.

Kreativní protest, který se konal u příležitosti kampaně Plastic-Free July (Červenec bez plastů), vznikl ve spolupráci sítí Young Bataeños for Environmental Advocacy Network (YBEAN), sdružení rybářů Pagkakaisa ng mga Samahan ng Mangingisda – Bataan (PANGISDA-Bataan) a Greenpeace Filipíny. Parodované reklamy mají poukázat na důsledky neustálé výroby plastů ze strany značek a korporací, které se opakovaně umísťují mezi největšími znečišťovateli v rámci každoročních auditů organizace Break Free From Plastic, a to jak na globální, tak i na místní úrovni. Patří mezi ně například společnosti Unilever, Nestlé a P&G, na které již byla podána spotřebitelská stížnost k Ministerstvu obchodu a průmyslu. Tyto skupiny vyzývají firmy, aby přestaly vyrábět plastové sáčky, a požadují, aby vláda regulovala jednorázové plasty (SUP), počínaje zavedením celonárodního zákazu.

Sachety malý obal, obrovský problém

„V nejlepším případě skončí na skládkách. V nejhorším případě končí jako odpadky na ulicích, ve vodních tocích a oceánech.“  – to prohlásila samotná společnost Unilever když představovala svou iniciativu na recyklaci plastů z roku 2017. A přesto výzkum Greenpeace International ukazuje, že v roce 2022 bylo celosvětově prodáno ohromujících 956 miliard sachetů, přičemž a právě Unilever je jejich největším korporátním prodejcem. Podle této studie Unilever prodá až 1 700 kusů jednorázových sáčků za sekundu a produkce sachetů firmy se od roku 2010 každoročně zvyšuje o 1 až 2 miliardy kusů. Jeho nejúspěšnější značka Dove je zodpovědná za přibližně 12 % prodeje těchto jednorázových plastových sáčků.

Sachety jsou malé plastové sáčky, které se používají k balení jednorázových porcí produktů, jako jsou šampony, prací prostředky, koření či jiné běžné potřeby. Často jsou spojovány s produkty kosmetických vzorků v bohatších zemích, ale v zemích globálního Jihu představují hlavní formu balení, dostupnou zejména pro nízkopříjmové spotřebitele. Technicky jde o tzv. flexibilní plasty – tenké obaly složené z několika vrstev plastu a hliníkové fólie. Tento vícevrstvý materiál zajišťuje trvanlivost a ochranu produktu, zároveň však činí recyklaci prakticky nemožnou. Podle odborníků jsou sachety v podstatě nerecyklovatelné, protože běžné recyklační systémy nejsou schopné vrstvy efektivně oddělit a znovu využít. Navíc nemají žádnou ekonomickou hodnotu, což je znevýhodňuje ve sběru a recyklaci.

Společnost Unilever sachety prezentuje jako cenově dostupné řešení pro lidi s nižšími příjmy, ve skutečnosti jsou ale často dražší než větší balení stejného produktu. Navíc dřívější udržitelný způsob nákupu v malých množstvích spočíval v přinášení vlastních opakovaně použitelných nádob do obchodů, což generovalo daleko méně odpadu.

Kromě toho mají plastové sachety vážné zdravotní a environmentální dopady – na Filipínách se každý den použije asi 164 milionů sachetů, v Indonésii tvoří sachety 16 % plastového odpadu a na Bali byl Unilever identifikován jako největší zdroj znečištění řek těmito obaly. Často se spalují v otevřených ohništích, což zhoršuje kvalitu ovzduší a ohrožuje zdraví místních obyvatel. Navíc nezlikvidovaný odpad ucpává kanalizace a vodní toky, což vede k záplavám a šíření nemocí, zejména v komunitách bez odpovídající infrastruktury.

Unilever slíbil řešení, ale jeho sliby zůstávají nenaplněné. Místo toho investuje do falešných řešení, jako je chemická recyklace prostřednictvím technologie CreaSolv v Indonésii, která však selhala a byla opuštěna. Dále Unilever využívá spalování plastového odpadu jako tzv. „refuse-derived fuel“ (RDF), což je vysoce uhlíkově náročná a zdraví škodlivá metoda likvidace plastů, často používaná v cementárnách v Asii.

Navzdory svým veřejným prohlášením Unilever v roce 2020 aktivně lobboval proti zákonům zakazujícím malé plastové sachety na Srí Lance, v Indii a na Filipínách. Tento rozpor mezi slovy a činy ukazuje, že Unilever raději chrání své obchodní zájmy než skutečně bojuje proti plastové krizi.

Vláda města Quezon City, Greenpeace Filipíny a Impact Hub Manila podepsaly memorandum o porozumění týkající se realizace iniciativy „Kuha sa Tingi“, která zavádí prodej na doplnění v místních obchodech typu sari-sari. Slavnostního podpisu se zúčastnili kampaňová koordinátorka Greenpeace Marian Ledesma, starostka Quezon City Joy Belmonte a zakladatelka a výkonná ředitelka Impact Hub Manila Ces Rondario, společně s představiteli místní samosprávy Quezon City — Richardem Santuilem, Andreou Villaroman a Janetou Oviedo.

Řešení plastového problému: opakovaně použitelné obaly a inspirace z Filipín

Plastová krize není neřešitelný problém. Abychom ji zvládli, musíme změnit způsob, jakým vyrábíme, prodáváme a používáme obaly. Opakovaně použitelné obaly nejsou jen nutností pro naši planetu, ale taky skvělou příležitostí, jak snížit množství odpadu, emise i naši závislost na fosilních palivech.

Existuje spousta způsobů, jak k tomu můžeme přejít – od doplňování nádob doma nebo v obchodech, přes vratné obaly až po půjčování obalů. Aby to ale fungovalo, musí spolupracovat výrobci, prodejci, vlády i my spotřebitelé. A taky je potřeba vybudovat infrastrukturu, která umožní sběr a opětovné používání těchto obalů.

Skvělým příkladem je projekt Kuha sa Tingi z Filipín, který podporuje Greenpeace společně s místními organizacemi a vládou. Díky němu mohou lidé nakupovat v malých tradičních obchodech bez jednorázových plastových sáčků – místo toho tam mají refill stanice a vratné obaly. Tento projekt nejenže výrazně snižuje plastový odpad, ale také respektuje místní zvyky a pomáhá lidem s nižšími příjmy. Navíc se lidé učí, jak nakupovat udržitelněji a šetrněji k přírodě.

Unilever je největším světovým výrobcem plastových sachetů a jeho značka Dove stojí za více než 10 % všech těchto sáčků. Přestože Unilever veřejně přiznává problém jednorázových plastů a slibuje změny, často s tím ale zaostává. Aby mohl Unilever a Dove opravdu pomoct plastovou krizi vyřešit, musí začít používat opakovaně použitelné obaly jako normu svého podnikání. Projekt Kuha sa Tingi ukazuje, že to jde – a že to přinese nejen ekologické, ale i společenské výhody, zvlášť tam, kde je problém jednorázových obalů největší.

Skutečné řešení plastové krize tak není jen o recyklaci nebo falešných „zelených“ slibech. Je to o tom, že začneme znovu používat obaly a budeme spolupracovat – firmy, vlády i my všichni – aby naše budoucnost byla bez zbytečného plastového odpadu. 

Vyzýváme proto Dove i jeho mateřskou společnost Unilever, aby byly součástí skutečného řešení.