A proč je důležité klást tuto otázku kandidátům a kandidátkám, které chceme volit?

Volby do Poslanecké sněmovny jsou za rohem a při výběru zástupkyň a zástupců, kteří nás budou reprezentovat, je třeba zohlednit hodně věcí. Jednou z nich by mělo být, jak se staví k ochraně klimatu. Nechají ochranu našeho životního prostředí platit lidi, nebo k tomu přimějí znečišťovatele? Anebo se na ochranu prostředí vykašlou úplně, což by znamenalo ještě výraznější a častější dopady klimatické krize, jako jsou povodně, sucha a vlny veder, které už dnes ničí životy, zdraví i majetek obyčejných lidí.

Fosilní korporace se na ničení planety podílejí největší měrou. Nejvýznamnější podíl na celkových emisích CO₂ (důvodu oteplování planety) má právě energetický sektor. V roce 2022 pocházelo přes 80 % emisí evropské energetiky právě z fosilních paliv. V globálním měřítku pochází více než 80 % emisí CO₂ z fosilních paliv a cementu od 169 společností, přičemž 36 z nich má na svědomí více než polovinu těchto emisí. Fosilní korporace na tomto ničení planety a životního prostředí vydělávají miliardy, ale na nápravě škod nebo přechodu k obnovitelným zdrojům se podílejí jen minimálně. 

Podobně tomu bylo i během nedávné energetické krize, kdy měly fosilní a energetické společnosti v Česku obrovské zisky, zatímco statisíce lidí padaly do energetické chudoby. Vláda sice zavedla dočasnou daň z neočekávaných zisků, jenže fosilní korporace na ni až na výjimky odvedly minimum. Polostátní ČEZ posílal státu desítky miliard korun ročně, ale jiné firmy se dani spíše vyhnuly, například EP Commodities ze skupiny EPH přesunula část obchodů do Švýcarska. Firmy jako EPH nebo Sev.en Pavla Tykače tak zaplatily mnohem méně, než odpovídá jejich ziskům. Tato daň navíc letos končí, takže stát přijde i o tento zdroj příjmů.

Kandidátů a kandidátek v nadcházejících volbách jsme se proto ptali:

Jaký máte postoj k zavedení nové daně či poplatku, který by navázal na končící windfall tax a přispěl k zabezpečení dostatku financí pro klimatická opatření a pomohl zranitelným domácnostem vypořádat se s dopady klimatické krize? Budete takovou daň či poplatek prosazovat v Poslanecké sněmovně po volbách, pokud v nich uspějete?

Lídry politických stran jsme kontaktovali e-mailem, případně telefonicky. Také prostřednictvím ankety Zeleného kruhu jsme se ptali na otázku, zda strany navrhnou zavedení nové daně, která by nahradila končící windfall tax a kterou by platily fosilní korporace za nadměrné zisky. A v neposlední řadě tuto otázka kladli i naši podporovatelé během předvolebních debat a mítinků po celé republice.

Daň z neočekávaných zisků bez náhrady skončí 

Z ankety Zeleného kruhu vyplynula vzácná shoda mezi trojicí uskupení: Piráti, STAN i SPOLU, které na danou otázku odpověděly a které novou daň pro fosilní korporace explicitně odmítly (ostatní strany a hnutí na otázku neodpověděly). To by ale znamenalo výpadek desítek miliard korun ze státního rozpočtu, tedy peněz, které by mohly pomoci lidem v energetické chudobě i s financováním klimatických opatření. Zástupci těchto stran tvrdí, že windfall tax byla jen mimořádným opatřením pro specifickou situaci. Stejný postoj potvrdilo i Ministerstvo financí a Kabinet předsedy vlády, podle nichž se s pokračováním této daně už nepočítá. Celkově lze říci, že ohledně windfall tax se politické strany shodují a žádná neplánuje navrhnout její prodloužení.

Je pravda, že energetická krize, kvůli které byla windfall tax zavedena, pominula. Nemůžeme ale ignorovat klimatickou krizi, která stojí stále víc peněz. Je důležité, aby tyto peníze nešly z kapes občanů. Jak toho plánují političky a politici dosáhnout? 

Podle Pirátů byla windfall tax nastavena tak, že se jí velké firmy mohly snadno vyhnout, a proto její pokračování nepodporují.  Místo toho by měl pomoci Sociálně-klimatický fond, který by měl lidem vyrovnávat dopady nového systému emisních povolenek (tzv. ETS2). Ten se má začít uplatňovat v roce 2027 a podle pirátské poslankyně Kláry Kocmanové je nutné nastavit pojistky, aby nárůst cen energií nedopadal na domácnosti.

„Ohledně energetické chudoby, v žádném případě nechceme, aby na lidi dopadala (ostatně proto jsem již na začátku tohoto volebního období uspořádala s odborníky kulatý stůl na toto téma v Poslanecké sněmovně). Důležité bude správné nastavení a využití Sociálně-klimatického fondu, který je za tímto účelem zřízen spolu se zavedením systému ETS 2. Nadto jsme ale také jediná strana představili konkrétní plán účinných pojistek proti negativním dopadům emisních povolenek, které budou zavedeny v roce 2027,” vysvětluje Kocmanová. 

Energetické společnosti platí za škody, které způsobují  méně, než by měly 

Trochu jako chytrá horákyně si počíná hnutí SPD, které sice zdůrazňuje, že fosilní společnosti musí nést společenskou odpovědnost a nejen energetické společnosti platí méně, než by měly za negativní externality, které dopadají na stát a občany. Zároveň ale SPD zpochybňuje vliv CO₂ na změnu klimatu a řešení vidí především v zestátnění hlavních energetických podniků. 

„Hnutí SPD dlouhodobě zastává názor, že náklady na tzv. klimatická opatření nesmí být přenášeny na obyčejné občany, kteří už dnes nesou těžké důsledky vládní politiky v oblasti energetiky včetně extrémních cen elektřiny, plynu a pohonných hmot. Lidé nesmí doplácet na ideologii Green Dealu, který považujeme za nefunkční, ekonomicky škodlivý a sociálně likvidační projekt. Souhlasíme však s tím, že energetické a fosilní monopoly nemohou být mimo jakoukoliv společenskou odpovědnost. Pokud v době krize inkasují miliardové zisky, zatímco statisíce domácností padají do energetické chudoby, je nutné zajistit spravedlnost a férové podmínky pro občany této země. A to včetně daňové odpovědnosti těchto společností,” napsala nám poslankyně za SPD Karla Maříková.  

Bez většího podílu fosilních korporací nakonec celkový účet zaplatí běžní lidé

I další strany se ve svých odpovědích zaměřily na emisní povolenky. Favorit předvolebních průzkumů, Hnutí ANO se k našim otázkám oficiálně nevyjádřilo. Andrej Babiš nereagoval ani po urgencích, v předvolebních debatách ale jeho spolustraníci Alena Schillerová a Karel Havlíček argumentovali, že znečišťovatelé už platí prostřednictvím emisních povolenek a že další daně by poškodily české podniky. Hnutí ANO a jeho předseda celkově brojí proti Green Dealu, který chtějí zrušit, a zeleným daním, kterými myslí, právě zmíněné emisní povolenky.  

Také premiér Petr Fiala na předvolebních mítincích zmiňoval, že emisní povolenky, které by zvýšily ceny lidem, nejsou dobrým řešením, zároveň však podle něj u velkých znečišťovatelů emisní povolenky prvního typu dlouhodobě v Evropě nějakým způsobem fungují.  To ve své odpovědi na naše otázky uvedl i ředitel Odboru strategie a analýz Jakub Kajzler, který nám napsal z pověření Kabinetu předsedy vlády: “Energie získávané z fosilních zdrojů znečišťující životní prostředí jsou již zatížené emisními povolenkami. Motivují tak společnosti využívající fosilní zdroje, aby snížily emise skleníkových plynů větším využíváním bezemisních zdrojů. Zároveň také připomínám, že elektřina je základní komoditou pro fungování ekonomiky a společnosti. Bez jejího dostatku by společnost, a tedy ani ochrana životního prostředí, nemohla fungovat. K dekarbonizaci a přechodu k bezemisnímu hospodářství v ČR dochází, ale děje se tak postupně, aby byl tento proces sociálně i ekonomicky udržitelný.”   

Zajímavé je, že hnutí STAN se sice tváří odmítavě na zavedení nějaké nové daně, které by dopadla na fosilní korporace, ale jeho předseda, Vít Rakušan, na předvolebních debatách říká  že si musíme umět přiznat, že i příjmová stránka rozpočtu se musí řešit a že i daňová progrese musí být téma. Podle Rakušana velké korporace a opravdu bohatí lidé jsou schopni přistoupit na nějakou formu vyššího korporátního zdanění ve chvíli, kdy se jim řekne, kam ty peníze půjdou. Poslankyně za hnutí STAN Hana Naiclerová souhlasí s tím, že by měli platit ti, co škodí. Na tomto systému podle ní už i fungují emisní povolenky, takže ti, co nejvíce znečišťují životní prostředí, by měli být tímto způsobem zpoplatněni. A za tyto peníze bychom podle ní měli budovat právě věci, které znečištění omezují. Na otázku, jestli jí napadá nějaký konkrétní finanční mechanismus, který by to řešil, na předvolebním mítinku odpověděla, že o tom debatovali i na poslaneckém klubu. Problém povolenek podle ní spočívá v tom, že se s nimi obchoduje, a tím se zvyšují ceny pro spotřebitele. Proto by podle ní dávalo smysl něco, co ceny pro spotřebitele nezvyšuje, například uhlíková daň. 

Stačilo stejně jako Motoristi patří mezi subjekty, od kterých jsme se oficiální odpovědi na naše otázky nedočkali. Podle kandidátky Stačilo do Poslanecké sněmovny Jany Turoňové je však tím hlavním, co je potřeba udělat, dostat ČEZ pod státní kontrolu.   

Když to shrneme, z vyjádření stran, které na naše dotazy odpověděly, vyplývá, že po volbách neplánují zavést žádné nové zdanění fosilních společností ani pokračování doposud fungující windfall tax. To ale bude znamenat značný výpadek finančních prostředků, které by mohly být využity na podporu domácností i financování klimatických opatření. Náklady spojené s klimatickou krizí, které jsou už v této chvíli vysoké, budou bez účinných opatření do budoucna ještě vyšší. 

Politické strany v této chvíli trápí pouze část celého problému. Soustředí se jen na drahé energie a paliva a nebezpečí zdražování spojeného s emisními povolenkami, respektive zavedením systému ETS 2, který chtějí buď rovnou zrušit nebo alespoň upravit. Jenže bez většího podílu fosilních společností na nákladech klimatické změny stejně nakonec celkový účet zaplatí obyčejné lidé, a už je jedno, zda to bude v podobě nejrůznějších daní, zničeného majetku povodněmi, vysokého pojištění nemovitostí či emisních povolenek. Greenpeace ČR proto vyzývá politiky a političky, aby zajistili, že tyto náklady neponesou pouze občané a občanky. Co bude opravdu klíčové řešit u emisních povolenek pak není jejich zrušení ale to, aby jejich dopad na občany, především na ty nejchudší, byl co nejmírnější.  

Ať už si ve volbách vybereme kohokoliv, nesmíme po nich polevit. Nová vláda musí hájit skutečné zájmy lidí, nikoli zisky znečišťovatelů. Klimatická krize dopadá na každého, na naše zdraví, domovy i peněženky. Náklady na její řešení nemohou nést jen občané. Je potřeba, aby se na nich spravedlivě podílely i fosilní korporace, které za ni nesou největší odpovědnost.