Z úst části politiků slyšíme hlasité zprávy o tom, jak nás občany zelená transformace připraví o peníze a sníží náš životní standard. Nicméně letošní letošní vysoké teploty a sucho – přímé důsledky změny klimatu, stojí opravdu hodně peněz. A není to zdaleka poprvé, kdy liknavost k životnímu prostředí přináší státu i soukromému sektoru obrovské finanční ztráty.

Během posledních dvou měsíců zažíváme, nebo spíše přežíváme, historická vedra. Nejnovější zpráva od Copernicusu, program pro pozorování Země, který spravuje EU, ukazuje, že teplota u nás překonala dříve nepředstavitelnou hranici 40 stupňů a červenec se stal druhým nejteplejším měsícem od začátku historie měření.

Po vedru a suchu budou drahé potraviny

Důsledky citelně dopadají nejen na jednotlivce a společnost, ale i na průmysl a ekonomiku. Odvětví průmyslu a energetiky musí omezovat odběr vody či chlazení. Kvůli úbytku vody a poklesu hladin klíčových splavných řek se omezuje i říční doprava. Nedostatek vláhy v českých lesích se projevuje snížením produkce dřeva a zvyšuje náklady na hubení škůdců.

V neposlední řadě české zemědělství zaznamenává ztráty kvůli nízkým výnosům. Extrémní vedra a sucho poškozují úrodu, snižují výnosy a zvyšují náklady na závlahu i krmivo pro zvířata. To nevyhnutelně vytváří a nadále bude vytvářet tlak na koncovou cenu potravin.

Dopad na výrobu energie v zahraničí

„Stále převládá zcela mylný názor, že mezi ekonomikou a klimatickou politikou je třeba kompromisu,“ řekl Bob Ward, ředitel pro politiku v Grantham Research Institute on Climate Change na London School of Economics. „Jenže my už dlouho víme, že dopady nezmírněné změny klimatu nás budou stát mnohem víc než jakékoliv kroky,“ komentuje současnou situaci v Evropě i ve světě.

„Ve Francii, Španělsku, částech Německa a Spojeném království byly hlášeny výjimečně nízké srážky i vlhkost půdy. V suchých oblastech byly průtoky řek mnohem nižší než průměr nebo výjimečně nízké, přičemž části Seiny, Rýna a Dunaje byly obzvláště postiženy. To mělo dopad na zásobování vodou, zavlažování a výrobu energie v několika zemích,“ komentuje situaci v západní Evropě Franck Mithieux z Greenpeace.

„Západní Evropa zažila nejteplejší období června a července v historii měření a v červenci došlo ke třetí a čtvrté vlně veder od května, což znamenalo výjimečné období extrémně horkých dnů v tomto létě,“ pokračuje s tím, že takové podmínky nutně vedou k megapožárům.

Odborníci upozorňují na to, že po uhašení letošních rozsáhlých požárů se náklady na obnovu ve Španělsku a Francii, stejně jako po požárech, které nyní zuří v Řecku, vyšplhají na miliardy.

Desetimilionové Maďarsko se zase dostává na pokraj energetické krize. Ztráty produktivity práce a prudce rostoucí ceny elektřiny souvisejí také s nízkými hladinami řek, jejichž voda je nutná k ochlazování jaderných reaktorů.

Nejteplejší léto bude stát miliardy dolarů

Pojišťovací skupina Allianz odhaduje, že mezi lety 2026 a 2030 se ztráty v HDP vyšplhají až na 7 procent. Mohly by dosáhnout 240 miliard dolarů ve Francii, 147 miliard dolarů v Itálii, 131 miliard dolarů v Německu a 120 miliard dolarů ve Španělsku.Předběžný odhad naznačuje, že v Německu dosáhly ztráty produktivity během vlny veder koncem června nejméně 6,3 miliardy eur.

Léto 2026 samozřejmě není jedinou sezónou, která poškozuje život i ekonomiku kvůli dopadům klimatické krize. Jak v souhrnu upozorňuje Klimatická koalice, mezi lety 2014–2019 postihla ČR epizoda sucha, která byla podle odhadů nejvýznamnější za posledních 500 let.

Vleklá kombinace nadprůměrných teplot a nedostatku srážek vedla k celé řadě problémů, jako je vysychání studní a problémy se zásobováním vodou. Jen náklady na posílení vodní infrastruktury na jižní Moravě se odhadují v následujících desetiletích na desítky miliard korun.

Sucho také způsobilo oslabení smrkových monokultur rostoucích mimo svá přirozená stanoviště. Připravilo tak podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu v české novodobé historii. Ekonomické dopady kalamity byly obrovské – za období 2018–2020 je lesníci odhadují na 98,8 miliardy Kč, přičemž poškozeno bylo zhruba 192 938 hektarů lesních porostů a obnova lesů zatím nebyla dokončena. Navíc do roku 2022 došlo ke ztrátě přibližně 38 % lesního pokryvu. Akutní fáze kalamity dnes sice ustupuje, ale problém není uzavřen.

Podle odborníků se i letošní ztráty vyšplhají na desítky miliard korun. To jasně ukazuje, že klimatická politika je důležitá nejen pro udržení stabilního životního prostředí, ale i pro zachování ekonomické produktivity. Zlehčování klimatické krize a omezování klimatických politik nás tak do budoucna může stát víc, než si dnes dokážeme představit. Většina Čechů má jasno v tom, že ochrana klimatu je důležitá, a proto potřebujeme politiky, kteří tuto výzvu berou vážně, ne takové, kteří ji popírají.