Současná krize nám dává příležitost vytvořit z České republiky zemi, která je odolnější, bezpečnější, spravedlivější a respektuje životní prostředí.

Jdu do toho

Během dubna klesla letecká doprava o 80 – 90 %. Kvůli koronavirové krizi tak na čas zmizel ze světa jeden z největších evropských znečišťovatelů životního prostředí. Zároveň tento stav poukázal na absurditu nastavení současné letecké dopravy. Některá letadla totiž nad Evropou létala i bez pasažérů kvůli pravidlu, že aerolinky mohou ztratit nepoužívané letecké sloty. Protože si letecké společnosti chtěly udržet za každou cenu lukrativní a výhodné časy příletů, vyplatilo se jim vypravení letadla bez cestujících, na jehož palubě zůstala jen posádka.

Letecká doprava se bude s rozvolňováním opatření na celém světě samozřejmě obnovovat. Měli bychom však přemýšlet, jak létat efektivněji a méně a ne bez podmínek zachraňovat letecké společnosti, které enviromentální či sociální faktor podnikání neberou vůbec v potaz. Tak jako se to už stalo v USA, kde vláda bez jakýchkoli podmínek a s argumentem záchrany pracovních míst nalila do aerolinek 25 miliard dolarů, přičemž největší letecká společnost BoeingBoening zahájila přesto s částí svých 150 000 zaměstnanců jednání o jejich propuštění.

Další dotace pro už tak dotované odvětví

Pod podobným tlakem vlastníků aerolinek jsou také vlády Německa, Francie i České republiky. Francie oznámila že na podporu společností Air France pošle 7 miliard eur a společnosti Renault 5 miliard eur. Německo jedná s Lufthansou také o podpoře v řádu několika miliard eur. Nutno ale dodat, že tyto země již ekologické podmínky do svých plánů podpory zahrnuly.

Návrat k normálu by byl chybou.

Francouzská vláda po Air France požaduje, aby do roku 2024 snížila domácí emise uhlíku o 50 procent, zvýšila do roku 2025 spotřebu udržitelných alternativních paliv na 2 procenta a obohatila svůj letecký park o palivově úspornější letadla. Air France bude muset také snížit svou kapacitu na krátkých trasách, které mohou obsloužit vlaky, a francouzská vláda chce navíc usilovat i o podporu ekologičtějších způsobů dopravy. „Jakmile bude existovat železniční alternativa k vnitrostátním letům s trváním kratším než 2,5 hodiny, bude třeba tyto vnitrostátní lety drasticky omezit a ve skutečnosti je omezit pouze na přestupní uzly,“ řekl podle listu Politico francouzský ministr financí Bruno Le Maire při vystoupení ve francouzskému parlamentu.

Přesto lze i v tomto případě stále hovořit spíše o socializaci ztrát a kapitalizaci zisku, protože letecké společnosti značně závisí na veřejné podpoře i v normálních časech – od osvobození od DPH a daně z kerosinu, po státní podporu letišť a nízkonákladových leteckých společností až po budování infrastruktury spojující letiště s okolními městy. Letecké společnosti v EU rovněž získávají 85 % povolenek zdarma pro vypouštění uhlíku do ovzduší. Osvobození od daně z petroleje v samotné Evropě nás stojí 27 miliard eur ročně. Další udržitelnější způsoby přepravy – jako je železnice – si mohou o podobně velkorysém daňovém zacházení jen nechat zdát.

Expert na leteckou dopravu a životní prostředí Andrew Murphy k tomu řekl: „Letecké společnosti chtějí veřejné peníze, aby se mohly vrátit zpět k obvyklému růstu emisí, které umožňují nedokonalé zákony o znečišťování ovzduší a výjimky z placení daní. Je na čase zajistit, aby letectví provedlo ekologický přechod, pomoc spojit s vyššími daněmi a důrazem na ekologická paliva a zabránit tak dalšímu rychlému růstu emisí v tomto odvětví. “

Smartwings nejsou ani český, ani strategický podnik

V České republice se nám však může zdát i o tom málu o které se snaží francouzští a němečtí politici. O státní podporu se tu hlásí prostřednictvím své firmy ČSA společnost Smartwings, zaměřená na levné lety. Ta ovšem rozhodně nepatří mezi strategické podniky, jako je například Air France, protože nezajišťuje žádnou nutnou dopravu, jen komerční lety. Její podpora nedává smysl ani z pohledu záchrany pracovních míst. Smartwings zaměstnávají asi 2500 lidí a při uvažované podpoře 2,5 miliardy by tak šlo o milionové částky na jedno pracovní místo, z nichž se většina ani netýká českých občanů. Smartwings totiž zajišťuje především dovolenkové sezónní lety pro cestující z Varšavy, Paříže, Budapešti, Bratislavy, Vídně a dalších měst v zahraničí, kde posádku tvoří místní piloti a stevardi. Dovolenkové lety tvoří 78 % toho, co tato letecká společnost nalétá.

Smartwings nejsou ani “vizitkou Česka”, jak se nám snaží namluvit ministr hospodářství Karel Havlíček. ČSA se v žebříčcích kvality služeb leteckých dopravců umísťujeje v poslední čtvrtině ze stovky hodnocených společností, Smartwings zde nejsou vůbec. Podpora pro Smartwings je tak především podpora pro letku šesti malých tryskových letadel Cessna 680 Citation Sovereign, jejichž častým uživatelem je podle poslance za Piráty Jana Lipavského vedle bohatých podnikatelů hlavně premiér Andrej Babiš. “Je opravdu správné z peněz milionů českých daňových poplatníků zachraňovat provoz soukromých tryskových letadel určených pro pár nadstandardně bohatých uživatelů?”,” ptá se Lipavský.

Programová ředitelka Greenpeace Faiza Oulahsen k tomu řekla: „Veřejná výpomoc musí přijít s přísnými podmínkami na ochranu pracovních míst a omezit prudký příspěvek leteckého sektoru k rozpadu klimatu. Krátkodobé lety na krátké vzdálenosti se musí stát minulostí. Peníze by měly pomoci pracovníkům leteckých společností přeškolit se. Jakékoli veřejné financování by mělo položit základy spravedlivého a zeleného přechodu směrem k lidem a planetě a mělo by umožnit , rozsáhlé investice do šetrnějších alternativ, jako je vlaková doprava. Vlády se musí zabývat jak ekonomickými dopady krize Covid-19, tak krizí, které čelíme v souvislosti se změnou klimatu. “

Podporu leteckého průmyslu s důrazem na ekologičtější provoz požaduje v online petici přes milion občanů celé Evropy a více než stovka neziskových organizací. Tlak na tuto podmínku potřebuje i Česko, kde uvažovaná podpora Smartwings spíš připomíná malou domů miliardáří Jiřímu Šimáněmu, blízkému příteli premiéra Andreje Babiše. Ten je v tomto případě i v podezření ze střetu zájmů. Fondy Hartenberg Capital, které jsou součástí svěřenských fondů, do nichž Babiš převedl svůj majetek, koupily 50% procentní podíl firmy Avia Prime, která opravuje civilní letadla. Mezi její zákazníky patří kromě jiných také Smartwings.

Dotování leteckého průmyslu by mělo být rozvážným krokem, který urychlí kroky k ekologizaci jeho  provozu a sníží znečištění a množství skleníkových plynů, kterým letecká doprava přispívá ke klimatické změně a současnému katastrofickému suchu. Rozhodně by neměla mít podobu bezpodmínečné finanční výpomoci velkým nadnárodním korporacím a neměla by být motivována kamarádstvím mezi miliardáři.