Zveřejňujeme dopis, který poslal Jan Rovenský členům a členkám Uhelné komise před dnešním zasedáním.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte, abych vyjádřil své hluboké rozčarování nad procesem přípravy našeho zítřejšího rozhodování o konci uhlí v ČR. Procesu, za který se jako spolupředseda druhé pracovní skupiny cítím spoluzodpovědný, ale jehož průběh zjevně nejsem schopen dostatečně ovlivnit.
Je pouhých 11 hodin před zítřejším jednáním. Přesto jsme dosud neobdrželi návrh usnesení, které je podle mých informací hotové a jehož rozeslání mi odpoledne pan náměstek Neděla slíbil.
Zítra máme rozhodovat o termínu konce uhlí v ČR.
Jediným podkladem, který jsme k věci dostali, je patnáctistránkové manažerské shrnutí od ČEPS, zabývající se prakticky výhradně výrobní přiměřeností.
Opakované prosby mé i dalších členů komise, aby nám byly zpřístupněny podrobnější výsledky práce ČEPS (detailní výsledky modelování včetně vstupů a mezivýstupů) byly v anonymním vypořádání připomínek zamítnuty.
Pan ministr Havlíček opakovaně veřejně prohlásil, že existují stovky stran pokladů, o které si stačí říct. Viděl je někdo z vás? Kdy a kde, prosím? Já to štěstí neměl, i když bych o to velice stál.
Nemáme žádnou (doslova žádnou) analýzu dopadů, jaké mají jednotlivé varianty, ze kterých máme zítra vybírat, vliv:
– na dotčené regiony,
– na zaměstnance uhelného průmyslu,
– na životní prostředí,
– na veřejné zdraví,
– na provozovatele,
– na veřejné rozpočty,
– na teplárenství.
Nemáme dokonce ani popsané harmonogramy útlumu podle jednotlivých scénářů. Přitom se snad shodneme, že může být větší rozdíl, jestli bude útlum probíhat podle lineární křivky nebo obrácené exponenciály, než rozdíl mezi jednotlivými koncovými roky.
Jak máme vybrat konkrétní rok, když jsme se zatím vůbec nebavili o tom, jak se k němu dostaneme?!
Nevíme vůbec nic o tom, co bude s teplárenstvím. Nikdo nám nepředložil žádný plán jeho transformace. MPO nám tvrdí, že uhelné teplárny budou do roku 2030 transformovány – ale Teplárenské sdružení tuto informaci nepotvrdilo. Jak můžeme bez jakýchkoliv informací o budoucnosti třetiny uhelné energetiky kvalifikovaně rozhodovat o budoucnosti jejích zbývajících dvou třetin?
Původní plán, na kterém jsme se domluvili úplně na začátku, byl logický a správný: definujeme varianty, analyzujeme všechny jejich dopady, a následně přijměme komplexní rozhodnutí, které bude zohledňovat všechny důležité aspekty: od teplárenství, přes harmonogram útlumu až po spravedlivou transformaci pro regiony a zaměstnance.
Německá uhelná komise, která podle vyjádření pana ministra Brabce měla být pro tu naši vzorem, rozhodovala přesně tímto způsobem – o všem najednou, a na základě odborných podkladů od 63 (!) expertů (viz 128 stran dlouhou závěrečnou zprávu).
Naše práce měla být odborná.
Nejsem akademik, ale odvažuji se tvrdit, že úroveň podkladů, které máme k dispozici, nestačí k přijetí nejen odborného, ale ani jakéhokoliv politického rozhodnutí. Pokud bych se pokusil v Greenpeace prosadit jakékoliv rozhodnutí operační nebo strategické úrovně na základě srovnatelné přípravy, druhý den bych si patrně musel hledat nové zaměstnání.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Dovoluji si Vám všem připomenout odpovědnost, kterou ve svých rukách máme. Řešíme otázku, která přímo či nepřímo ovlivní životy stovek tisíc lidí, investice v řádu stovek miliard korun a některé klíčové veřejné zájmy – zdaleka nejen ochranu klimatu.
Opravdu se cítíte připraveni rozhodnout?