Na konci dubna dostal Městský soud v Praze do datové schránky českou klimatickou žalobu. Čtyřicet stránek dlouhý dokument doprovázely další desítky stran odborných posudků. Na žalující straně je spolek Klimatická žaloba ČR, který zastupuje 220 členů a členek, dále pak sedláci z Českého ráje, lesníci ze Strakonicka a Hodonínska, muž z trpící environmentální úzkostí a obec Svatý Jan pod Skalou, jejíž obyvatele v minulosti sužovaly bleskové povodně i epizody sucha. Všichni dohromady pak žalují vládu a čtyři konkrétní ministerstva a chtějí, aby soud uznal, že stát nedělá dost pro ochranu klimatu, a tím porušuje ústavní právo nás všech na příznivé životní prostředí. V ideálním případě by pak soud měl i vyžadovat od státu a jejich orgánů, aby situaci napravily a opatření zpřísnily či konkretizovaly.
Klimatická žaloba začala vznikat před rokem a půl, kdy se lidé aktivní v různých klimatických hnutích inspirovali úspěchem podobné žaloby v Nizozemí (soudní spor známý jako Urgenda) a začali řešit, jestli by se něco podobného dalo udělat i u nás. Žaloba je krokem, který má smysl, když domluva či jiné přístupy selhávají. A to se děje. Na demonstrace, petice, výzvy odborníků stát často odpovídá vágně, opatření jsou nedostatečná a pomalá. Hledají se výmluvy, které mají ukázat, že Česká republika děla dost, případně se hledá, kdo jiný by měl klima chránit a nechrání. V rámci shromažďování důkazů si spolek nechal vypracovat odborný posudek od renomovaných vědců z Univerzity v Manchesteru, který ukazuje, jak rychle by mělo Česko snižovat emise, aby to odpovídalo jeho spravedlivému podílu na cílech Pařížské dohody. Posudek pak také ukazuje, že dosavadní snižování a budoucí cíle České republiky nejsou dost ambiciózní.
Na sepsání žaloby se v průběhu necelého roku podařilo získat na darech od veřejnosti 250 tisíc korun, které se použily na tvorbu zmíněných odborných studií a na platby advokátní kanceláři Frank Bold Advokáti, která celou žalobu sepsala a bude žalující stranu zastupovat u soudu.
Před rokem začínala iniciativa s deseti lidmi a postupně se do ní příhlasílo přes dvě stě lidí z celé ČR. K tomu ještě jako zvláštní žalobci obec Svatý Jan pod Skalou a další čtyři konkrétní občané, kteří nepříznivé důsledky změny klimatu pociťují ve svém osobním a pracovním životě. Důkazy o těchto konkrétních negativních dopadech byly také zaslány soudu. Důvody, proč se přidala obec Svatý Jan pod Skalou, popsal její starosta Jiří Bouček: “Naše obec leží v srdci CHKO Český kras. Většinu obce pokrývají lesy, protéká jí potok a u kostela vyvěrají prameny. Idyla? V posledních letech jsme svědky hynutí vzrostlých stromů a sezónního mizení vody z potoka i ze studen. S touto kouzelnou krajinou se děje něco špatného. Zdá se, že nejde o lokální problém, ale o dopady změn klimatu.”
Vzpruhou pro členy a členky Klimatické žaloby je nové rozhodnutí Německého ústavního soudu, který dospěl k závěru, že německý klimatický zákon přijatý před dvěma lety je částečně protiústavní. Neplánuje totiž snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 v dostatečné míře na to, aby bylo dosažení klimatické neutrality v roce 2050 reálné, a tím omezuje práva žalobců. Soud určil vládě lhůtu do konce roku 2022 k nápravě. Žalobci v tomto případě bylo osm mladých lidí z Německa. V českém případě nás čeká pravděpodobně několik měsíců čekání, než soud vše zpracuje, poté začne veřejné slyšení. Možná do konce roku či spíše do roka a do dne se dočkáme rozhodnutí i u nás. Neznamená to ale, že by se teď rok mělo čekat. Potenciální úspěch české či jakékoli jiné klimatické žaloby je jen jedním dílkem ve skládačkce neuvěřitelně složité operace, jako je celosvětová snaha ukončit destabilizaci našeho společného klimatu. Je potřeba v mezičase dělat vše pro to, aby se ochrana klimatu stala důležitým tématem, který bude chtít naše společnost řešit. Rozhodnutí soudu pravděpodobně přijde až po našich parlamentních volbách a v nich by rozhodně bylo dobré jak volit pro klima, tak vytvářet tlak na kandidující politiky a političky, aby chtěli klima opravdu chránit.