Chcete udělat víc?
#ObnovitelnéZdroje #Ovzduší #ZměnaKlimatu Vyzvěte české politiky, aby odpovědně řešili klimatickou krizi!

Připoj se a společně doveďme politiky k tomu, aby odpovědně řešili klimatickou krizi. Je třeba, aby se následná vláda postavila k řešení klimatické krize čelem…

Jdu do toho ×

V pondělí se má na vládě opět řešit konec uhelné energetiky. Ministři a ministryně jsou v této otázce rozdělení a z meziresortních připomínek a veřejných proklamací to vypadá, že trochu větší podporu má dřívější z možných termínů – 2033. Přesto na jednání ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček oficiálně nese doporučení Uhelné komise, která si odhlasovala konec uhlí až v roce 2038. Jenže od února, kdy Havlíček přinesl tento návrh na vládu poprvé, se spousta věcí změnila. A nejenom že rok 2038 se dnešní optikou může zdát nesmyslně daleko, ve světle nových skutečností může být i konec uhlí 2033 pozdě. Proč? Na to existuje hned pět pádných důvodů.

Protest na valné hromadě firmy ČEZ © (c) Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec

1. ČEZ chce výrazně omezit uhlí do roku 2030

Největší energetická firma v ČR, skupina ČEZ, oznámila, že do roku 2030 bude z uhlí vyrábět 12,5 % svého energetického mixu. To rozhodnutí samotné je trochu polovičaté. Není třeba jasné, jakým způsobem a kdy bude firma odstavovat konkrétní elektrárny, ani jestli chce stále rozšiřovat těžbu na dole Bílina. Ale i tak jde o obrovský symbolický krok dopředu. Když ČEZ naposledy představoval dlouhodobou strategii na podzim roku 2019, počítal s tím, že elektrárny Tušimice a Prunéřov pojedou až do vyuhlení dolů v druhé polovině 30. let, že se těžba na dole Bílina prodlouží až na rok 2050 a že do stejné doby pojede i nejnovější blok elektrárny Ledvice. Místo toho se nyní ČEZ uhlí rychle zbavuje jako Černého Petra. Uhlí opouštějí v nejbližší době i Sokolovská uhelná a EPH, takže pokud vláda bude chtít podporovat těžbu a spalování uhlí i po roce 2030, půjde tím na ruku jen Pavlu Tykačovi a jeho firmě Sev.en Energy.

2. Raketový růst emisních povolenek drtí uhelný průmysl

Jedním z důvodů, proč ČEZ nyní uhlí opouští, jsou určitě emisní povolenky. Kvůli nim v poslední době výrazně klesl firmě zisk. A není se čemu divit. Křivka vývoje ceny emisních povolenek se teď podobá křivce Bitcoinu, když šel nahoru. A přestože uhelné firmy tvrdí, že na nejbližší měsíce – v některých případech údajně i na pár nejbližších let – mají emisní povolenky nakoupené ještě za přijatelné ceny, výhled do budoucna jim nedává jinou možnost než s uhlím skončit a začít podnikat nějak jinak. A bude určitě lepší, když útlum uhlí začne teď a bude naplánovaný a koordinovaný, než když najednou proběhne živelný kolaps celého sektoru, který s sebou přinese propouštění zaměstnanců,  a ekonomické problémy v regionech. 

Mimochodem Havlíčkův plán na konec uhlí v roce 2038 schválený Uhelnou komisí počítal s cenou emisní povolenky ve výši 30 eur za tunu vypuštěného CO2 v roce 2030. Na takové úrovni byla už v únoru, kdy materiál nesl na vládu poprvé, nyní se dokonce blíží k dvojnásobku této částky. Pokud si přiznáme, že cena emisní povolenky je jedním z nejvýznamnějších faktorů udávajících rychlost útlumu uhlí, nebo v tuto chvíli možná spíš už úprku od uhlí, je vidět, že není na co čekat. Pokud by totiž vláda rozhodla, že chce spalovat uhlí až do roku 2038, musela by Česká republika své staré uhelné elektrárny zřejmě dotovat, aby se ho vůbec dožily. Tohle opravdu chceme?

Protest za ochranu klimatu v Německu. (c) Greenpeace – Jan Zappner

3. Německo skončí s uhlím dřív, než plánovala Uhelná komise

V minulosti se debata o konci uhlí často stáčela směrem k našim východním sousedům. Vždyť i česká Uhelná komise vznikla po vzoru té německé a nakonec dospěla ke stejnému výsledku. Pro zastánce roku 2038 to byl silný argument – přece nebudeme progresivnější než Němci, to snad ani nejde. Jenže to datum stanovené v Německu se s ohledem na rostoucí ceny emisních povolenek začalo jevit nereálně. A pak přišlo přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu, že Německo nedělá dost v ochraně klimatu. Reakce německé vlády byla až překvapivě rychlá. Téměř okamžitě navýšila své klimatické plány tak, že chce do roku 2030 redukovat množství vypouštěných skleníkových plynů o 65 % (oproti původním 55 %) v porovnání s rokem 1990 a klimatické neutrality chce dosáhnout již v roce 2045, tedy o pět let dříve než ostatní státy EU, včetně ČR. Zatím sice nikdo nespočítal, co toto zrychlení znamená pro německý odklon od uhlí, ale je více méně jasnější, že proběhne v rychlejším tempu a že by se pravděpodobné mohl blížit roku 2030.

Protest v dole Vršany (c) Greenpeace

4. Veřejnost chce klimatickou akci a rychlejší konec uhlí

Zásadní je, že rychlý konec uhlí se neděje přes odpor české společnosti, právě naopak. Z velkého průzkumu, který pro Český rozhlas udělal tým sociologů Daniela Prokopa, Paulíny Tabery a Martina Buchtíka, vyplývá, že 85 procent lidí v Česku chápe klimatickou změnu jako problém způsobený lidskou činností. Jen o 3 procenta dotázaných méně si myslí, že k řešení klimatické krize je nezbytné lidskou činnost změnit. A téměř dvě třetiny obyvatel – 63 procent – chtějí, aby se s opatřeními vedoucími k ochraně klimatu začalo hned. A útlum spalování uhlí jako největšího zdroje skleníkových plynů v ČR takovým opatřením bezesporu je. Můžete namítnout, že ne každý si konkrétní opatření jako je útlum uhelné energetiky spojuje napřímo s ochranou klimatu. To je jistě pravda. Ale například z dotazování agentury Kantar udělaného pro organizaci Greenpeace vyplývá, že ze dvou termínů konce uhlí, které má vláda nyní na stole, výrazně více lidí – 45 procent – podporuje ten dřívější, zatímco jen 32 procent by si vybralo opatrný konec uhlí až v roce 2038. U voličů parlamentních stran pak měl rychlejší termín konce uhlí až na výjimky nadpoloviční většinu.

5. Transformace uhelných regionů proběhne teď

Útlum uhlí ovšem nebude jednoduchý a dotkne se životů spousty konkrétních lidí. Hlavně těch, kteří v uhelném průmyslu nyní pracují. Je důležité, aby se tento aspekt útlumu uhlí řešil a aby mu bylo věnováno velké úsilí. Naštěstí se nyní dávají do pohybu projekty, které si kladou za cíl transformovat evropské uhelné regiony směrem k modernější a čistější ekonomice rozumně a férově, v rámci procesu tzv. spravedlivé transformace (just transition). Přímo na tyto strukturální změny má přijít z evropského Fondu spravedlivé transformace do Česka přes 40 miliard korun. Další peníze pak mohou uhelné regiony dostat z Modernizačního fondu a Národního fondu obnovy. Pokud jde o peníze určené přímo na spravedlivou transformaci, počítá se u nich, že budou pohánět změny v uhelných regionech, podporovat vytváření nových pracovních míst i přímo konkrétní lidi ohrožené ztrátou zaměstnání kvůli konci uhlí v příštích deseti letech. Podle vyjádření europarlamentu a Evropské komise to dokonce vypadá, že aby mohly regiony tyto peníze čerpat, musí v nich do roku 2030 dojít k výraznému omezení těžby a spalování uhlí. Na podporu z EU tak v tuto chvíli nemůže dosáhnout region kolem polské Bogatynie kvůli prodloužení těžby v dole Turów do roku 2044. I to je důvod, proč nemá smysl agónii uhelného průmyslu prodlužovat a transformaci energetiky odkládat a proč je konec uhlí až v roce 2038 naprosto nesmyslný a mimo realitu.

Vyšlo na DeníkReferendum.cz