Chcete udělat víc?
#ObnovitelnéZdroje #Ovzduší #ZměnaKlimatu Vyzvěte české politiky, aby odpovědně řešili klimatickou krizi!

Připoj se a společně doveďme politiky k tomu, aby odpovědně řešili klimatickou krizi. Je třeba, aby se následná vláda postavila k řešení klimatické krize čelem…

Jdu do toho ×

K ochraně klimatu se během posledních let začal hlásit také finanční sektor. Banky, investoři či pojišťovny deklarují, že chtějí snižovat emise a přestat podporovat největší emitenty skleníkových plynů. Podívali jsme se tedy podrobně na to, co pro ochranu klimatu dělá osm největších bank v ČR.

Vliv bank na klima nespočívá jen v tom, kolik energie spotřebují jejich pobočky a služební auta. Mnohem důležitější je efekt toho, jak banky použijí peníze, které vlastní či spravují. Banky disponují ohromným množstvím finančních prostředků a část z nich jsou vlastně i úspory a investice každého z nás. Standardně banka za vklady střadatelů vyplatí úrok, ale většinou se nikdo neptá, jak na ten úrok vydělala a jak s uloženými penězi nakládala. Tato situace se v poslední době mění a stále více bank v rámci agendy společenské odpovědnosti přijímá etická pravidla, která znamenají omezení aktivity bank v sektorech ekonomiky, které přispívají ke změnám klimatu. Například v současnosti již většina bank u nás odmítá úplně či částečně půjčovat peníze na investice v uhelném sektoru. 

Protest proti financování fosilního průmyslu.

Na jaře 2021 publikovalo společně několik nevládních organizací zabývajících se ochranou klimatu studii Banking on Climate Chaos 2021. Ta ukázala, že po podpisu Pařížské dohody v období od roku 2016 do roku 2020 investovalo šedesát největších světových komerčních a investičních bank do fosilního průmyslu celkem 3,8 bilionu dolarů. Společenskou odpovědnost finančních institucí specificky v EU a v uhelném sektoru mapuje mezinárodní koalice nevládních organizací Europe Beyond Coal (Evropa po uhlí), která pravidelně zveřejňuje analýzy toho, jaké banky a investoři se podílejí na financování největších evropských uhelných společností. Poslední zpráva z minulého roku ukazuje, že většina evropských bank, které působí mimo jiné také v ČR, je s uhelným sektorem stále propojena. Z obou zmíněných studií ale zároveń vyplývá, že celkový objem investic do fosilního paliva postupně klesá a stále více bank svou spolupráci s fosilním průmyslem omezuje.

Finanční instituce se čím dál častěji přihlašují k mezinárodním iniciativám, vyhlašují klimatické cíle či ochotu dále omezovat spolupráci s uhelnými podniky a některé z nich dělají směrem k ochraně klimatu opravu významné kroky. Bohužel je však i dost těch, které namísto reálných kroků nabízejí spíše líbivé zelenou PR komunikaci a greenwashing nebo téma zcela ignorují.  Role nevládních organizací spočívá mimo jiné i v tom, že taková  zelená prohlášení analyzují a informují  veřejnost o jejich smysluplnosti či naopak o jejich bezvýznamnosti.

 Tématu udržitelnosti se v roce 2021 začala aktivněji také věnovat Česká bankovní asociace, když iniciovala Memorandum o udržitelných financích, které k dnešnímu datu podepsaly všechny námi analyzované finanční instituce.

V rámci analýzy situace na českém bankovním trhu jsme se zaměřili na devět největších bank působících u nás a hodnotili jsme následující 4 kritéria: 

  1. Odmítá banka půjčovat na nové či stávající uhelné projekty? 
  2. Omezuje banka spolupráci s uhelnými firmami, které nemají plán konce uhlí? 
  3. Má banka stanovený cíl na konec spolupráce s uhelným sektorem a má dostatečné cíle na snižování emisí či klimatickou neutralitu? 
  4. Jakým způsobem komunikuje banka o klimatických změnách a vlastních opatřeních směrem k české veřejnosti? 

Většina největších bank u nás je součástí nadnárodní finanční skupiny a uplatňuje shodná pravidla společenské odpovědnosti ve všech zemích své působnosti. Z tohoto důvodu první tři kritéria pro srovnávací analýzu bank zohledňují mezinárodní pravidla jednotlivých  finančních  skupin. Poslední kritérium se týká pouze  českého trhu a slouží pro hodnocení bank z hlediska komunikace s veřejností: srovnává způsob, jakým informují o vlastních  klimatických cílech a s ním spojených opatřeních v českém jazyce – například prostřednictvím tiskových a výročních zpráv nebo na sociálních sítích a webových stránkách.

V analýze se nezabýváme investicemi do zelených sektorů či portfoliem tzv. “zelených” finančních produktů a nezkoumáme ani, jaká pravidla finanční instituce uplatňují v rámci  investičního bankovnictví (portfolia investičních fondů a dalších). Taktéž jsme se nevěnovali dalším oblastem, jako jsou například investice do ropy, zemního plynu, biomasy či palmového oleje, tedy sektorům, které mají rovněž vliv na životní prostředí a v současnosti jsou některými bankami z etických důvodů omezeny.

Počet bodů:

  • 1 nedostačující
  • 2 dílčí progres
  • 3 dobré
 otázkabodyČSOB (skupina KBC)
A
3
Banka již nově nepůjčuje na uhelné projekty a do konce roku 2021 končí i s existujícími půjčkami na jakékoliv uhelné projekty. Detailní pravidla byla aktualizována v dubnu 2021. 
B2Banka požaduje od všech uhelných firem, aby do konce roku 2022 měly plán transformace s koncem uhlí nejpozději do roku 2030. Pokud takový plán nebudou mít, banka s firmami nebude dále spolupracovat. Nicméně specificky pro Českou republiky centrála banky v pravidlech uvádí určité výjimky, které snižují účinnost těchto pravidel.
C3V ČR si banka nechala postavit ekologický kampus, do kterého se přestěhovala. Skupina KBC má za cíl  kompletně opustit uhelný sektor do roku 2030, snížit emise skleníkových plynů o  80 % do roku 2030 a pomocí uhlíkových kompenzací (offsety) dosáhnout klimatické neutrality v roce 2021. https://newsroom.kbc.com/kbc-takes-stock-after-a-years-collective-commitment-to-climate-action-and-sets-out-ambitious-ongoing-sustainability-engagement 
D3Banka aktivně informuje otázkách životního prostředí, klimatu i o omezení uhlí a má přeložené interní směrnice. V čeština ale chybí informace o cílech klimatické neutrality a snižování emisí a o nové interní směrnici z dubna 2021.
 otázka bodyČeská spořitelna (skupina Erste) 
A3Banka schválila v březnu 2021 nová pravidla, která podporují investice do zelených sektorů a na druhou stranu prakticky zakazují podporu investic v uhelném sektoru nejen do nových projektů, ale i do rekonstrukcí uhelné infrastruktury. 
B2Podle již zmíněných pravidel bude banka omezovat spolupráci s energetickými firmami, které nemají plán na konec uhlí do roku 2030. Nicméně na tento plán dává banka firmám čas do roku 2023. Navíc pravidla umožňují jisté výjimky pro firmy, u kterých uhlí představuje méně než 25 % obratu – do této kategorie spadá i ČEZ.
C2Pozitivně lze hodnotit, že banka ohlásila cíl být v roce 2030 bez uhlí. Banka informuje o snižování emisí v minulosti, ale nemá dlouhodobé cíle snižování emisí skleníkových plynů ani cíl dosažení klimatické neutrality. Banka uvádí ve zprávě o trvalé udržitelnosti cíl snížit emise mezi lety 2019 a 2021 o 5 % a fakt, že od roku 2011 snížila uhlíkovou stopu o více než ¾. 
D1V češtině banka o životním prostředí, klimatu či omezeních pro uhelný sektor nenabízí téměř žádné informace, pouze pár dat ve zprávě o trvalé udržitelnosti.
 otázkabody Komerční banka (skupina Societe Generale)
A3Banka již nepůjčuje na nové uhelné projekty a odmítá nové klienty z uhelného sektoru.
B2Podle pravidel pro celou skupinu, zveřejněných v roce 2020, banka v současnosti odmítá poskytovat finanční služby uhelným firmám, které mají více než 25 % svých výnosů z činností spojených s uhelným sektorem. A do konce roku 2021 nebude poskytovat finanční služby žádným energetickým firmám, které nemají plán skončit s uhlím nejpozději do roku 2030. Bohužel i takto relativně přísně definovaná pravidla umožnila Komerční bance podílet se v roce 2021 na půjčce energetické skupině EPH, která spoluvlastní v Německu obří uhelné elektrárny, které mají produkovat emise skleníkových plynů i po roce 2030.
C3Banka má mezinárodní i národní plány a cíle na snižování emisí skleníkových plynů. Celkově má cíl dosažení klimatické neutrality do roku do roku 2026 plánuje být uhlíkově neutrální (s využitím uhlíkových kompenzací tzv. offsetů). Do roku 2030 chce banka celkově bez uhlí.
D3Banka obsáhle informuje snahách chránit životním prostředí a klima na svých stránkách a také v podrobných zprávách o udržitelnosti. O omezeních, vztahujících se k uhelnému sektoru, již banka v češtině informuje méně proaktivně.
 otázka bodyUnicredit
A3Banka odmítá financovat nové uhelné projekty.
B2Banka výrazně omezuje spolupráci s uhelnými firmami, od nichž vyžaduje, aby měly do konce roku 2021 vypracovaný plán ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2028. Bohužel i takto přísně definovaná pravidla umožnila bance Unicredit podílet se v roce 2021 na obří půjče energetické skupině EPH, která spoluvlastní v Německu obří uhelné elektrárny, které mají produkovat emise skleníkových plynů i po roce 2030.
C2Banka má cíl snížení emisí skleníkových plynů o 80 % mezi lety 2008 a 2030. V současnosti dosáhla snížení mínus 60 %. Cíl klimatické neutrality banka nemá. Podobně jako jiné banky chce být Unicredit v budoucnosti kompletně bez uhlí, a to již od dva roky dříve, tedy do roku 2028. 
D1Banka o zelených tématech v češtině téměř neinformuje, poslední výroční zpráva obsahuje informaci o životním prostředí pouze na jedné třetině stránky.
 otázkabody Raiffeisenbank
A3Podle nových pravidel z jara 2021 banka nepůjčuje na nové uhelné projekty.
B2Banka požaduje od uhelných firem plán odchodu od uhlí do roku 2030. Nicméně pro firmy s menším podílem uhlí na výnosech než 25 % jsou pravidla méně přísná a umožňují obecné financování. Navíc banka nezveřejnila přesné znění svých pravidel, a je tak obtížné tato pravidla kontrolovat.
C2Banka má cíl snížit emise skleníkových plynů oproti roku 2011 o 40 % v roce 2030 a o 65 % v roce 2050. V roce 2020 byly emise již mínus 35 % (oproti 2011). Banka nemá cíl klimatické neutrality.
D1Banka téma ochrany klimatu v češtině téměř nekomunikuje. Informace o omezení financování uhlí česky nejsou k nalezení.
 otázka bodyMoneta Money Bank
ADle vyjádření banky se vzhledem k zaměření na menší zákazníky nenachází v portfoliu podnikatelská aktivita z oblasti uhelného sektoru
BDle vyjádření banky se vzhledem k zaměření na menší zákazníky nenachází v portfoliu podnikatelská aktivita z oblasti uhelného sektoru
C3Banka snížila emise v roce 2019 oproti roku 2016 o 58 % a hodlá být do roku 2025 uhlíkově neutrální v přímých emisích.
D3Banka aktivně komunikuje o ochraně klimatu a svých cílech v češtině. 
 otázkabody FIO Banka
ABanka nezveřejňuje pravidla pro půjčování uhelnému sektoru
BBanka nezveřejňuje pravidla pro půjčování uhelnému sektoru
C1Banka nemá žádné cíle týkající se klimatu, životního prostředí ani trvalé udržitelnosti.
D1O oblasti ochrany klimatu či životního prostředí banka neinformuje v žádném jazyce.
 otázkabody mBank
A3Banka odmítá financovat nové uhelné projekty. 
B1V roce 2019 banka zveřejnila nová pravidla, která vylučují přijímat za nové klienty firmy, které mají více jak 50 % elektřiny z uhlí. Sice banka odmítá poskytovat finance na uhelné projekty,   nicméně stále zůstává finančním partnerem existujících uhelných firem v Polsku. Dle vyjádření banky se v ČR soustředí na malé klienty a energetiku vůbec nefinancuje.
C1Banka nemá dohledatelné žádné cíle týkající se snižování emisí a  klimatu. Ve výroční zprávě zveřejňuje pouze každoroční emise skleníkových plynů.
D1O oblasti ochrany klimatu či životního prostředí a o interních pravidlech banka česky neinformuje.

V první desítce největších bank je také banka Airbank, ta se obecně k životnímu prostředí nevyjadřuje, ve výroční zprávě se k odpovědnosti nehlásí a uvádějí: Jelikož banka podniká v oblasti poskytování finančních služeb, její konání přímo neovlivňuje životní prostředí. Další menší banka, Equa bank, patří nově skupině Raiffeisen a měla by následovat pravidla této skupiny.