Chcete udělat víc?
#ObnovitelnéZdroje #Ovzduší #ZměnaKlimatu Vyzvěte české politiky, aby odpovědně řešili klimatickou krizi!

Připoj se a společně doveďme politiky k tomu, aby odpovědně řešili klimatickou krizi. Je třeba, aby se následná vláda postavila k řešení klimatické krize čelem…

Jdu do toho ×


O kolik stupňů se oteplila naše planeta? O kolik se zvedla hladina moří? Jaké skleníkové plyny nejvíce zvyšují skleníkový efekt a co nás čeká v polovině století či v roce 2100?  Dnes v  pondělí 9.8. 2021 byla zveřejněna šestá hodnotící zpráva IPCC o změnách klimatu, resp. její první část, zabývající se fyzikálními základy. IPCC je Mezivládní panel pro změnu klimatu, který spadá  pod OSN. Jednou za cca 8 let IPCC obsáhlou zprávu, která prakticky shrnuje celosvětové poznání o změnách klimatu. Nově zveřejněná  zpráva má více než 3 tisíce stránek, připravio jí 234 vědců a obsahuje přes 14 000 citací vědeckých studií (více o procesu zde).  Součástí zveřejněných materiálů je ji tvz. “Shrnutí pro politické představitele”, které má jen  40 stran a které by si měli přečíst nejen politici, ale všichni, kterým není naše budoucnost lhostejná. 

Co zpráva obsahuje?

Podle vědců, se globální teplota oproti předprůmyslové éře zvedla o 1,09°C. Pozorované oteplení planety je bezprecedentní za posledních 2 000 let a velmi pravděpodobně i v posledních 100 000 letech. (graf níže, a) ), z pozorovaného oteplení 1,09°C  připadá  1,07 °C na vliv lidské činnosti a pouze 0,02° nárůstu jsou přírodní vlivy.(graf b) ). Od vydání předchozí zprávy v roce 2014 se globální teplota velmi zvýšila,  přičemž posledních pět let (2016–2020) je nejteplejší v historii nejméně od roku 1850. Koncentrace atmosférického CO2 v hodnotě 410 ppm jsou nejvyšší za posledních 2 mil let. 

Novinkou zprávy jsou nové emisní scénáře, jak se může naše budoucnost vyvíjet. Scénáře nyní nepracují jen s množstvím vypuštěných emisí, ale i se socioekonomickými parametry. Graf níže ukazuje, že podole toho, jak se budu vyvíjet emise skleníkových plynů, se očekává globální oteplení ke konci století oproti předprůmyslové éře o  1,4 °C (scénář SSP1-1.9) až po 4.4 °C (scénář SSP5-8.5). 

Následující graf odhaduje, že tání Arktidy bude pokračovat a ve scénářích s vyššími emisemi bude prakticky bez ledu v polovině tohoto století. Průměrná hmotnostní ztráta grónského ledového příkrovu byla v období 2010–2019 přibližně šestkrát rychlejší ve srovnání s obdobím 1992–1999. Také Antarktický ledový porost ztrácel led v letech 2010–2019  v průměru třikrát rychleji ve srovnání s lety 1992–1999.

Nová zpráva také přinesla aktualizaci odhadů nárůstu hladiny oceánů, které mohou stoupnout až o jeden metr a existuje i scénář nárůstu až o 1,7 m v případě zrychleného tání ledové pokrývky.  Rychlost nárůstu hladiny moří se ve srovnání s lety 1901–1971 téměř ztrojnásobila.

Vědci dále uvádějí, žej e prakticky jisté, že teplotní extrémy (vedra) jsou čím dál tím častější

intenzivní ve většině suchozemských oblastí a že hlavním faktorem jsou klimatické změny způsobené lidskou činností. Některé nedávné vlny veder pozorované za poslední desetiletí by byly krajně nepravděpodobné bez vlivu lidí na globální klima. 

Pět scénářů vývoje ilustruje, jak by se mohly vyvíjet emise skleníkových plynů způsobené lidstvem, pokud nebudou nic dělat pro stabilizaci klimatu (nejvyšší scénář SSP5 8.5) a nebo případně pokud by lidstvo se do snižování emisí opravdu opřelo (SSP1 – 1.9). Podrobněji ale scénáře a možné cesty snižování bude řešit až třetí část zprávy, která bude zveřejněna v únoru 2022.

Co s tím?

Lidský vliv na změnu klimatu je nepopiratelný a scénáře budoucího vývoje, bez toho abychom zasáhly, nejsou nijak optimistické. Je třeba začít jednat! Nejen na individuální úrovni, ale především začít provádět systémové změny. A zde musí začít pracovat naši politici. Do roku 2030 nás čekají minimálně dvoje volby, minimálně dvakrát ještě vzejde nová vláda, která může začít ovlivňovat českou ochranu klimatu. Co by měla taková vláda udělat?

Začít pečovat o naši krajinu!

  • Potřebujeme posílit pravidla pro zemědělské a lesní hospodaření tak, aby se udržela a zvyšovala kvalita půdy i její schopnost zadržovat vodu a vázat uhlík.
  • Dotace v lesnictví a zemědělství směřovat k vytváření přírodě blízkého hospodaření. 
  • Zajistit, aby zemědělství dosáhlo minimálně 25 % ploch v ekologickém režimu do roku 2030.

Začít chránit klima!

  • Připravit a realizovat plán pro dosažení klimatické neutrality ČR nejpozději do roku 2050, ideálně do roku 2040. 
  • Ukončit spalování uhlí v roce 2030 a stanovit datum konce spalování dalších fosilních paliv v ČR a podniknout příslušné kroky k jeho dosažení.
  • Zavést ekonomická opatření, která podpoří firmy i jednotlivce k přechodu na nízkouhlíkové či bezemisní technologie.

Podpořit a posílit rozvoj obnovitelných zdrojů!

  • Přednostně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů ve vlastnictví obcí či společenství místních lidí.
  • Podporovat a zajistit maximální využití potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR.

Nezapomenout na ty nejohroženější!

  • Zajistit udržitelnou a férovou budoucnost v regionech, které budou nejvíce ovlivněny útlumem uhelného průmyslu.
  • Zajistit, aby byly podpořeny ty projekty, které mohou nejlépe pomoci lidem v uhelných regionech a rozvíjet s přihlédnutím k potřebám a přáním místních obyvatel

Připojte se k petici #spoluproklima, abychom dokázali české politiky přesvědčit k akci!