Před pár dny se v médiích objevily zprávy o rekordních teplotách naměřených v Indii a Pákistánu, které mohou ohrožovat zdraví lidí i zvířat a způsobují problémy s nedostatkem vody, s dodávkou elektřiny nebo se sklizní životně důležitých plodin…
Když v posledních dubnových dnech lidé v pákistánských a indických městech vyšli ráno do ulic, čekala je tam teplota přesahující 50°C! Pro nás jako obyvatele Střední Evropy je těžké si představit, jak probíhá každodenní život v tak horkém počasí. Pro lidi z oblastí postižených zničující vlnou horka to často znamená, že musejí zůstat doma a dohnat svou práci v noci, na mnoha místech chybí pitná voda a vysoké teploty také způsobují dlouhodobá přerušení dodávky elektřiny. Extrémní teploty i vážně ohrožují letošní zemědělskou úrodu. Celkem je zasaženo asi 1,5 miliardy lidí na celém indickém subkontinentu a škody se snad ani nedají vyčíslit. Přesto lidé z postižených měst i vesnic vedru statečně čelí a navzájem si pomáhají.
Třeba v pákistánském Jacobabadu brzo ráno rozvážejí vodu a led na vozech tažených osly. Při pobytu na ulici je třeba se často polévat vodou, jinak hrozí lidem omdlení – když pár kapek spadne na zem, se zasyčením se okamžitě vypaří.
Zemědělci se snaží ochránit svoje zvířata tím, že je nechávají trávit většinu dne koupáním v řece a využívají chladnějších nocí k urychlené sklizni a dalším důležitým činnostem. Úroda důležitých plodin je bohužel vlivem vysokých teplot drasticky snížená, někde až o 50%2. Například jabloně v sadařské oblasti Balochistánu na afghánsko-pakistánských hranicích vykvetly o měsíc dříve, květy horkem uvadly a tím je většina úrody zničená. Pšenici, kterou se sklidit podaří, zase hrozí přesušení, proto ji farmáři v Indii ukrývají do sýpek provizorně zbudovaných z hlíny.
Kvůli nebezpečí vážných problémů s rozvodnou sítí na některých místech funguje elektřina jen několik hodin denně, jinde nejde vůbec. Bez elektřiny nefungují chladící zařízení, klimatizace ani lékařské přístroje v nemocnicích. I tak se lidé snaží vykonávat své běžné činnosti a obejít se bez zařízení a technologií, bez kterých si život už nedokážeme představit. Místo klimatizace třeba využívají tradiční chladivý nápoj thadel, vyrobený z mletého máku smíchaného s kořením, sirupem s příchutí růže a vodou. Proti vedru se brání zahalujícím oblečením, stín hledají pod stromy.
Teploty kolem 50°C naměřené na přelomu dubna a května jsou nejvyšší za posledních 122 let. Ve zmíněném Jacobabadu se teploměry vyšplhaly k hodnotám, které pro duben patří k nejvyšším z celé historie zaznamenávání světové teploty. Kvůli vysokým teplotám mizí pitná voda ze studní a nádrží, ale extrémní horko paradoxně může způsobit i povodně, protože v horských oblastech vede k nebývale zrychlenému odtávání ledovců.
A kde hledat příčiny pro takové horké počasí? I když vlny veder k životu v Indii nebo Pákistánu patří, a ne všechny teplotní extrémy jsou způsobeny klimatickou změnou, experti se shodují, že klimatická změna způsobená lidskou činností a růst průměrné globální teploty pravděpodobnost takových událostí a jejich extremitu výrazně zvyšují3. Minulé léto přineslo rekordní teploty v chladných oblastech Kanady. Sibiř a Austrálie byly kvůli extrémnímu horku postiženy nebývale rozsáhlými a intenzívními požáry. V Grónsku ledový pokryv odtává rekordním tempem. Vědci i zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) jsou zajedno v tom, že za zmíněnými extrémními jevy je antropogenní klimatická změna a globální oteplování. A jak to v posledních dnech pociťujeme i u nás, rekordní teplo se začíná objevovat i v Evropě. Současná situace na indickém subkontinentu by pro nás měla být varováním, že dlouhodobé vlny veder jsou realitou, která se bude objevovat častěji po celém světě.
Světoznámý nizozemský autor Rutger Bregman ve své poslední knize Lidstvo (nedávno vyšla i v češtině) úspěšně vyvrací mýty o tom, že lidé v krizových situacích rychle ztrácejí civilizační návyky a chovají se agresivně a bezohledně. Je to vlastně přesně naopak – v nebezpečných a náročných situacích se lidé semknou, navzájem si pomáhají a podporují se, a začnou efektivně a kreativně řešit problémy. Bylo tomu tak při bombardování Londýna ve 2. světové válce nebo při hurikánu Katrina v New Orleans, a zažívají to i lidé v Indii a Pákistánu.
Klimatická změna je problematická tím, že nemá charakter náhlé drastické krize, ale doléhá na nás spíš pozvolna a zatím nenápadně a jakoby z dálky. My Evropané často máme pocit, jakoby se vlastně ani nic nedělo. Je ale načase, abychom obyvatele oblastí, které klimatická změna už vážně postihuje, začali vnímat jako sousedy, kteří v tom jsou s námi. Stejně jako to dělali lidé v Londýně nebo v New Orleans. Jsou to naši sousedé v našem společném domově – na planetě Zemi…
Stále máme spoustu možností, jak klimatickou změnu zmírňovat a předcházet tak situacím, které ohrožují život na planetě. Greenpeace a mnoho dalších organizací, politiků, vědců a vlivných osobností se snaží tyto možnosti využívat a upozorňovat na ně.
Do ochrany klimatu se můžeš zapojit i ty!
Ať si pod „aktivním zapojením“ představuješ cokoliv — podpis petice, výzvu politikům a firmám či nenásilné protesty — všechno jsou to velice důležité součásti cesty k lepší budoucnosti. K dosažení změny potřebujeme odvahu se postavit za správnou věc. Vydej se na tuto cestu právě dnes.