Evropa čelí několika krizím najednou: válce na Ukrajině, dopadům několik let trvající koronavirové pandemie na hospodářství a společnost, rostoucím životním nákladům včetně účtů za drahé energie a zároveň zhoršující se klimatické a ekologické krizi. Tyto krize mají různé kořeny, ale některá jejich řešení jsou společná a zároveň upřednostňují zájmy běžných lidí i ochranu přírody.

(c) Greenpeace – Axel Heimken

Válka na Ukrajině a energetická krize poukázaly na závislost Evropy na fosilních palivech a více než kdy jindy ukázaly nutnost rychlého přechodu na čistou, obnovitelnou energii a rychlého hledání energetických úspor a cest, jakými můžeme snižovat naší spotřebu obecně. Nová strategie Evropské komise v reakci na energetickou krizi a válku na Ukrajině, RePower EU, jde v mnoha aspektech správným směrem. Bohužel ale sama o sobě nezastaví financování autoritářských a nedemokratických režimů, nezajistí energetickou nezávislost EU, nevyřeší klimatickou krizi ani neochrání nejzranitelnější obyvatele Evropy před energetickou chudobou.

Evropská komise se snaží udržet starý energetický systém při životě, zatímco válka na Ukrajině a klimatická krize ukazují, že potřebujeme skutečnou  energetickou revoluci. Hledání alternativních dodavatelů špinavých fosilních paliv jen vyvolává budoucí krize, od extrémního počasí, před kterým nás vědci již varují, až po nepředvídatelné konflikty nebo problémy s dovozem energie. Válka si vynucuje změny v evropském energetickém systému a političtí představitelé nyní musí mít odvahu provést takové změny, které nadobro ukončí závislost na fosilních palivech.

Greenpeace proto přináší 8 způsobů, jak přehodnotit způsob, jakým vyrábíme a využíváme energii v EU.

1. Šetřeme energií a zateplujme

Ústředním bodem budoucího energetického systému EU by měla být energetická účinnost a úspory energie, protože spotřeba menšího množství energie znamená nižší emise skleníkových plynů a méně peněz vynaložených na fosilní paliva, a to nejen ta dovážená z Ruska. Masivní program zateplování budov, který by začal ve čtvrtích a komunitách nejvíce ohrožených energetickou chudobou, by snížil závislost Evropy na špinavé a dovážené energii a zároveň by ochránil nejzranitelnější lidi. Poptávku po ropě sníží opatření, která umožní lidem jezdit méně a plynuleji – například více možností pro home office, lepší hromadná doprava či nižší rychlostní limity.

2. Nové dodávky plynu jen na dobu určitou

Ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska nesmí vést k jejich dlouhodobému nahrazení jinými dodavateli. I když je hledání jiných dodavatelů v nejbližší době nevyhnutelné, protože se Evropa zbavuje ruských fosilních paliv, musíme se ujistit, že tyto smlouvy budou obsahovat i možnost je rychle ukončit, abychom se neocitli v pasti, která nás bude nutit další desetiletí spalovat fosilní paliva. Poslední zpráva IPCC jasně ukázala, že si nemůžeme dovolit ztrácet více času: emise by měly rychle dosáhnout svého vrcholu a začít klesat. EU musí počítat s postupným ukončením využívání fosilních paliv. Ani krátkodobé alternativní dodávky nesmí podporovat další autoritářské nebo represivní vlády, porušování lidských práv nebo jiné konflikty a násilí.

3. Žádná falešná řešení

Evropská komise naznačila záměr zvýšit výrobu a dovoz vodíku, ale vodík není zázračným řešením na všechny naše problémy. Zelený vodík má svou roli, ale měl by být určen pro odvětví, která se nejhůře dekarbonizují, jako je výroba oceli a cementu. Zelený vodík je vzácný zdroj a neměl by se plýtvat v odvětvích, jako je automobilová doprava a vytápění, které je lépe řešit úsporami energie a elektrifikací. Širší využívání vodíku otevírá plynárenskému průmyslu cestu k míchání fosilního plynu s vodíkem nebo k výrobě vodíku z fosilního plynu, což v obou případech udržuje závislost Evropy na fosilních palivech a zhoršuje klimatickou krizi.

EU musí také ukončit používání biopaliv vyrobených ze zemědělských plodin a lesní biomasy a vyrábět bioplyn jen z odpadů, jinak hrozí, že nenapravitelně zvýšíme cenu potravin a prohloubíme klimatickou krizi.

4. Dejme obnovitelnou energii a teplo lidem

Evropská komise musí podpořit vznik energetických družstev a dalších organizací, které dají výrobu energie z obnovitelných zdrojů do rukou obyčejných lidí. Výroba energie ve vlastnictví občanů a komunit poskytuje skutečnou energetickou nezávislost a uvolňuje finance pro projekty obnovitelných zdrojů. Projekty obnovitelné energie nesmí být urychleny na úkor ochrany přírody nebo demokratické účasti dotčených komunit.

Největší poptávka po energii v domácnostech je u vytápění, kde se spotřebují dvě pětiny zemního plynu používaného v EU. Komise musí podpořit přechod na vytápění z obnovitelných zdrojů tím, že podpoří instalaci tepelných čerpadel v celé Evropě a rozšíří dálkové vytápění a zároveň jej převede na obnovitelné zdroje. Namísto uzavírání dohod, které EU odsoudí k další závislosti na nestabilních fosilních palivech a autoritářských režimech, by EU měla usilovat o dohody o rekvalifikaci pracovní síly, poskytování tepelných čerpadel a technologií pro obnovitelné zdroje energie s cílem zajistit rychlejší přechod na čistý a 100% obnovitelný energetický systém.

5. Zdaňme válečné zisky energetických firem

Společnosti vyrábějící fosilní paliva si během této energetické krize odnášejí rekordní zisky, které zvyšují ceny, zatímco lidé mají problémy zaplatit účty za vytápění svých domovů a v Evropě opět zuří válka. Jemné připomenutí, že národní vlády mohou tyto nečekané zisky zdanit, prostě nestačí. Komise by měla aktivně prosazovat, aby všechny národní vlády nejen zdanily tyto neočekávané zisky ve všech energetických odvětvích, včetně ropy, ale také zajistily, aby výnosy z těchto daní šly na zmírnění těžkostí, v nichž se ocitlo mnoho evropských domácností, a na financování nezbytného přechodu od fosilních paliv.

6. Přeměňme energii v naší dopravě

Doprava v prvním náčrtu Komise pro RePowerEU zcela chyběla, přestože na ni připadají dvě třetiny spotřeby ropy v EU. Strategie v oblasti energetiky, která opomíjí jedno z odvětví s největší spotřebou paliva, je sama o sobě bezzubá. Fosilní paliva, která nyní v Evropě pálíme, bychom ideálně neměli používat do letadel a automobilů, nýbrž pro pohon vlaků a hromadné dopravy. Spotřebu ropy by mohla snížit řada opatření, od krátkodobých, jako je zákaz letů na krátké vzdálenosti nebo dostupná veřejná doprava pro všechny, až po dlouhodobá, jako je postupné vyřazení nových vozidel se spalovacími motory nebo zvýšení investic do železničních tratí.

7. Předělejme veřejné rozpočty

Prosazování řešení současné energetické krize vyžaduje okamžitou mobilizaci dodatečných finančních prostředků a nových výrobních kapacit, které trhy samy o sobě nezajistí. Národní rozpočty a rozpočty EU a plány veřejných investic by měly být přepsány a snaha o nezávislost na fosilních palivech by měla být středobodem všech politik. Vlády musí přechod urychlit prostřednictvím své finanční politiky a politiky zadávání veřejných zakázek a stát se investorem první instance. Rámec správy ekonomických záležitostí EU musí vytvořit makroekonomické podmínky příznivé pro tuto novou aktivní roli vlád.

8. Snižme svoji spotřebu

Nadměrná spotřeba hmotných statků je hnací silou neudržitelné poptávky po energii k výrobě a přepravě věcí, které kupujeme. Hospodářský systém založený na nekonečném růstu není na omezené planetě životaschopný. EU musí přejít na oběhový ekonomický systém – snižování, opravování a opětovné využívání – namísto zbytečné výroby a spotřeby, která neudržitelně spotřebovává energii a přírodní zdroje.

Silvia Pastorelli je koordinátorka energetické kampaně Greenpeace EU.