Vlny veder a sucha škodí nejen lidem, ale také rostlinám, které životodárnou vodu potřebují pro svůj život tak jako lidé. Uvadající květiny lámou srdce nejednoho zahrádkáře, který se o své „děti“ po celý rok stará. Pojďme si tedy představit 6 tipů, jak ochránit rostliny před neutuchajícím žárem slunce.
- Použij stínící tkaninu. Stínící tkaniny nebo také stínovky jsou jedna z nejúčinnějších metod, jak ochránit skleník nebo samotné rostliny před slunečním zářením. Jako další variantu přírodního vzhledu k zastínění například plotu, pergol a balkonů, lze také použít rákosovou rohož nebo štípaný bambus.
- Rostliny, které lze přenášet, umísti v blízkosti vysokých rostlin. V době poledního žáru můžeš své odchovance umístit například v blízkostí stromů, jejichž stín je spolehlivě ochrání před slunečními paprsky.
- Nezapomeň důkladně zalévat. Zde ovšem samozřejmě záleží na daném rostlinném druhu. Kaktusům a sukulentům stačí minimální dávka, stálezelené nesukulentní rostliny potřebují v horku zalívat vydatně. Plýtvat vodou se však rozhodně nevyplácí, snaž se například zachycovat dešťovou vodu nebo využít vodu užitkovou. Zalévej buď brzy ráno nebo večer, když už slunce tak nepálí.
- Zajisti vhodnou teplotu půdy pomocí mulčování. Použij pořádnou vrstvu materiálu jako je sláma, kamínky, listí nebo delší vlákna trávy. Navíc tak ekologicky využiješ zbytky plevele.
- Kypři. Narušíš tak povrchové kapiláry zeminy a udržíš v ní více vody.
- Vytvoř větrolamy. Živý plot nebo nějaký druh plotu, který umožňuje proudění vzduchu, může zabránit větru, aby nevysušil půdu. Pokud použiješ pouze plot, zastiň jej stromem, aby se nemohl rozpálit a sálat teplo po celé zahradě.
A co je nejdůležitější? Dlouhodobé řešení!
Výše uvedené body nám pomůžou vedro zvládnout – adaptovat se na něj. Adaptace ale nestačí, hlavní příčinou stále extrémnějších veder je klimatická změna. Věda hovoří jasně:
„Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní objeví 4,8krát za 50 let a bude o 1,2 °C teplejší. Při 2 °C globálního oteplení nastane 13,9krát a bude o 2,7 °C teplejší.“ (Viz Fakta o klimatu)
Z posledních osm let byly hned čtyři nejteplejší za celou dobu měření. Není to náhodou. Lidská činnost se podílí na zvyšování průměrné globální teploty, především spalováním fosilních paliv. Klimatické modely předpovídají další a extrémnější vlny veder.
Nemusí to tak ale být. Máme možnosti jak zabránit nejhorším dopadům růstu globální teploty. Máme prostředky udržet maximální růst pod úrovní 1,5 °C. Musíme ale začít jednat. Nejen každý osobně, musíme k akci dotlačit i naše politické představitele. Řešení je ve své podstatě relativně jednoduché – potřebujeme začít nahrazovat uhlí, ropu a plyn energií z větru a slunce.
Přidej se k výzvě naší vládě, aby udělala maximum pro naši transformaci, abychom nezažívali taková šílená vedra!