#ObnovitelnéZdroje #Ovzduší #ZměnaKlimatu

Spolu pro klima

Vyzvěte vládu, aby plnila Pařížskou dohodu. Společně můžeme věci změnit!

Jdu do toho

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky vydal na svém webu www.klimatickazmena.cz pro Českou republiku zcela zásadní a v mnoha ohledech klíčový dokument “Očekávané klimatické podmínky v ČR”. Cílem zprávy je popsat „strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb.“ Dokument, ze kterého je vydána zatím jen první část, je velmi hutné čtení. A to především pro všechny, kteří se zajímají o dopady změny klimatu na přírodu a obyvatele v České republice a možností naší adaptace a nutností preventivních kroků. 

Do roku 2050 budeme sklízet co jsme zaseli

Studie českých vědců je ještě více alarmující než nedávná zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny. Ať už se budou emise skleníkových plynů vyvíjet jakkoli, v České republice se pravděpodobně nepodaří zabránit oteplení o 2 °C ve srovnání s lety 1981 až 2010. Teď jsme ovšem na cestě ke katastrofickému scénáři, který by po roce 2050 udělal z České republiky místo, kde se nedá žít, tak jako dnes. O to intenzivněji musíme začít pracovat na snížení emisí, aby maximální zvýšení globální teploty dosáhlo pouze 1,5°C. Protože jak plyne ze zprávy IPPC, rozdíl v dopadech klimatické změny při oteplení o 1,5°C a 2°C  je drastický. 

Sucho (ilustrační foto) © Greenpeace

V následujících desítkách let budeme doslova sklízet plody našeho dosavadního chování. Změna o 2° C se bude projevovat na několika úrovních, největší hrozbou ale bude nepochybně sucho. Předpokladů vzniku sucha je několik, navíc se vzájemně posilují.

Studie českých vědců je ještě více alarmující než nedávná zpráva IPCC

Prvním předpokladem je zvýšení průměrné teploty, které se nejvíce projeví zvýšením minimálních teplot během zimy a jara. “Teplotní minima porostou téměř dvakrát rychleji v porovnání s teplotními maximy”.  Vzhledem k tomu, že naše zemědělství je z velké části závislé na zásobě vody ze zimy a jara, jsou důsledky zřejmé.

Druhým projevem budou extrémně vysoké teploty během léta. Počty tropických dnů porostou, což opět platí pro každý z emisních scénářů. Nejhorší emisní scénář, který jak zpráva sama uvádí “je v některých parametrech již překračován” by znamenal na konci století takřka 30 tropických dnů za rok (v porovnání  s referenčním obdobím 1981 – 2010, kde je 8 tropických dnů za rok). Extrémní teploty vedou ke zvyšujícímu se odparu vody z krajiny, což opět vede k suchu.

Pomůže nám déšť?

Odpovědí na vlny veder a zvyšování průměrných teplot by se mohly stát dešťové srážky na našem území. Emisní scénáře s vyššími emisemi CO2 určité zvýšení úhrnu srážek dokonce předpovídají. Situace ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

Jak zpráva sama zmiňuje, na rozdíl od předpovědí teplot, které odpovídají modelovaným scénářům vývoje, “v posledních letech naopak měříme méně srážek oproti modelovým situacím”. Míra nejistoty vývoje srážek je tedy vyšší než u vývoje teplot. Zároveň platí, že když už modely předpovídají zvýšení celkových úhrnů srážek během roku, je to nárůst především během zimy, jara a podzimu. Během léta, pro které jsou předpovídány vlny veder, je naopak předpověď srážek nižší. “Což bude mít nepříznivý dopad… na výskyt sucha.”

„V posledních letech naopak měříme méně srážek oproti modelovým situacím.“

I budoucí rozložení srážek není pro naši republiky příliš přívětivé. Obecně ze zprávy vyplývá, že na místech s dostatečným výskytem srážek bude pršet více, na místech, kde již nyní neprší tolik, naopak nárůst srážek nebude znatelný. “Nejmenšímu nárůstu srážek, či dokonce k jejich poklesu dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast České republiky vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zemědělské produkce v této oblasti.”

A nakonec, ačkoli je předpovídáno zvýšení celkových srážek, počet dnů se “srážkami nad 1mm se příliš nezmění. Počet dní se srážkami většími než 10 resp. 20 mm v budoucnosti dále poroste”. Velmi pravděpodobně tedy přibudou spíše extrémní projevy srážek jako přívalové deště a povodně než přirozené přibývání vody v krajině.

Fridays for Future Student Demonstration in Prague. © Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace

Studentská stávka v Praze © Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace

Naděje jménem RCP 2.6

Ačkoli je zpráva zatím na začátku a vydána byla pouze první část, je pravděpodobné, že musíme počítat se zvýšením průměrné teploty na území republiky minimálně o 2° C. Dopady, které zpráva zmiňuje budou znamenat rozsáhlé adaptační opatření jak pro samotnou krajinu, tak v lidských sídlech. Rozsah změny je také jasný. Míra negativního dopadu je spojena s množstvím vypuštěných emisí. Čím více vypuštěných emisí, tím horší dopady.

Naší nadějí je scénář s nejnižšími emisemi – RCP 2.6. Ačkoli je běh klimatické změny podle zmiňovaných modelů do roku 2050 víceméně jasný, rozdíl predikovaných dopadů změn klimatu po roce 2050 podle nejvyššího a nejnižšího emisního scénáře je propastný.

Naší nadějí je scénář s nejnižšími emisemi – RCP 2.6

Je v našem zájmu držet se nízkého emisního scénáře a udělat vše proto, aby nebyly naplněny modely jiné. Nejenže je takový postup v našem zájmu, je i v naší moci udržet stoupající emise na uzdě. Technologie i znalosti na změnu způsobu výroby naší energie máme. 

Česká republika drží dlouhodobě velmi vysokou pozici v žebříčku porovnávajícím emise CO2 na obyvatele za rok. Globální průměr (5,2 tun na obyvatele za rok) překračujeme takřka 2x (9,8 tun na obyvatele za rok). Tak vysoké emise jsou dány především vysokou závislostí naší energetické soustavy na spalování energeticky málo účinného hnědého uhlí. Zároveň značnou část našeho energetického výkonu vyvážíme za hranice, v posledních 10 letech to bylo zhruba stejně, kolik spotřebovaly naše domácnosti.

Technologie i znalosti na změnu způsobu výroby naší energie máme. 

Změna našeho chování je ale nedohlednu.  Prolomili jsme limity těžby na dole Bílina, ČEZ zvažuje místo uzavření elektrárny Počerady její prodej uhlobaronu Tykačovi a česká energetická koncepce byla ohodnocena jako třetí nejhorší v Evropě.

Je to především vláda našeho státu, kdo musí začít jednat. A ono opravdu stačí začít. Musíme co nejdříve začít jednat spolu pro klima