10 věcí, které byste měli vědět o budoucnosti klimaticky neutrální Evropy

Žijeme v době plné nejistot a krizí, ale společně je můžeme překonat, protože řešení už existují a máme je k dispozici. Výsledkem by měla být bezpečná a prosperující Evropa, která se nepodílí na prohlubování klimatické krize.

V prosinci roku 2019 byla Evropskou komisí poprvé prezentována dlouhodobá vize, jejíž cílem je klimaticky neutrální Evropa do roku 2050. Dílčí součástí této vize je plán, který zahrnuje je legislativní balíček legislativních opatření, která navrhla Evropská komise. Díky němu bychom měli snížit emise v EU o 55 % do roku 2030. Co všechno tato opatření přinesou, jak ovlivní naše životy, proč je důležité se zbavit závislosti na fosilních palivech nebo kolik nás to bude stát se dočtete v následujících bodech.

1.  Emise se sníží o 55% do roku 2030

 Klíčovým cílem vize je plán, který má snížit vypouštění skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Dalšími cíli je pak celkové snížení emisí, investice do výzkumu v oblasti čistých energií nebo transformace ekonomiky tak, aby nebyly drancovány přírodní zdroje. Evropa by se tak do roku 2050 měla stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

2.  Evropa jako první klimaticky neutrální kontinent

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí byly hlavní důvody pro přijetí vize klimaticky neutrální Evropy. Uhlíkové emise zvyšují průměrnou teplotu na zemi a dlouhodobý statut quo v této oblasti by byl neudržitelný. Spalováním fosilních paliv se do atmosféry dostává fosilní uhlík, který byl milióny let uložen v podzemí a narušuje se tím rovnováha uhlíkového cyklu a narůstají koncentrace CO2 v atmosféře. Od začátku průmyslové revoluce, kdy začalo spalování fosilních paliv v průmyslovém měřítku. Za posledních zhruba 150 let jsme jeho koncentraci dokázali zvednout o 50 %. Přeměna zajistí moderní a konkurenceschopnou evropskou ekonomiku účinně využívající přírodní zdroje.

3.  Počítá se i s dostupnou energií a ochranou přírody

Čistá, dostupná a bezpečná energie, ochrana a obnova ekosystémů nebo životní prostředí bez toxických látek jsou jedny z prvků vize.  Větší investice do výzkumu v oblasti obnovitelných energií, uhlíková dovozní cla nebo emisní povolenky jsou nástroje, které pomohou tyto prvky naplnit.

4. Investice se nám vrátí

260 miliard eur dodatečných ročních investic bude třeba dle odhadů vynaložit k dosažení jednotlivých cílů. Investice se však rozhodně vrátí v podobě zachování ekosystémů a životního prostředí pro budoucí generace, nehledě na ušetření výdajů, které by vygenerovala klimatická změna, pokud bychom se zvyšováním průměrné teploty nic nedělali. Klimatický panel OSN odhaduje, že pokud teď nic neuděláme (ale budou platit současné dohody), klimatické škody v roce 2100 budou odpovídat 2,6 procenta celosvětového hrubého domácího produktu.

5. Znečišťovatelé platí

Transformace ekonomik bude založena na tržních mechanismech a regulacích. Firmy, které produkují emise nesou náklady, což zajišťuje motivaci k zavádění čistých technologií. Skupiny obyvatel, které mohou být opatřeními nepřiměřeně zasaženy, například dražšími cenami energií, budou cíleně a systematicky podporovány. Toto zajistí sociální klimatický fond, který bude financován z aukcí emisních povolenek.

6. Ochrana klimatu se promítne všude

Plán návrhů známý také jako Fit for 55 sladí právní předpisy EU s unijními cíli v oblasti ochrany klimatu. To zahrnuje například revizi systému pro obchodování s emisními povolenkamiemi, emisních norem u automobilů, ochranu krajiny před degradací, zvýšení energetické účinnosti budov a další soubory návrhů. Balíček byl Radě EU předložen v červenci 2021 a je projednáván napříč několika oblastmi politiky, jako je životní prostředí, energetika, doprava a hospodářské a finanční věci. Členské státy EU, jež jsou v Radě EU zastoupeny svými ministry, jsou odpovědné za přijímání právních předpisů EU, které vycházejí z legislativních návrhů předložených Evropskou komisí. V druhé polovině roku 2022, od 1. července, bude Radě EU předsedat Česká republika, která tak bude vyjednávat pozice členských států k jednotlivým legislativním návrhům. Ve většině případů jsou právní předpisy přijímány společně s Evropským parlamentem prostřednictvím řádného legislativního postupu.

7.  Ekonomický růst není dobrým ukazatelem

K dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 je důležité oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a přechod na oběhové systémy ve výrobě a spotřebě. Evropská komise k tomuto účelu představila akční plán pro oběhové hospodářství (též cirkularní ekonomika), který zahrnuje více než 30 bodů zabývajících se udržitelností.

8. Transformace musí být férová

EU zavedla mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem poskytnout finanční a technickou podporu regionům, které jsou přechodem na nízkouhlíkové hospodářství nejvíce postiženy. Ten pomůže mobilizovat v období 2021–2027 nejméně 65–75 miliard eur pro obyvatele a komunity, společnosti, ale i členské státy nebo regiony.

9. Snižování emisí ukládá zákon

Nařízení o evropském právním rámci pro klima činí z politické ambice dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality právní povinnost pro EU. V návaznosti na předběžnou dohodu, jíž bylo v dubnu 2021 dosaženo s Evropským parlamentem, Rada v květnu 2021 danou dohodu schválila. Nařízení je tak v platnosti V EU tak máme platný klimatický zákon.

10. Česko může začít debatu o větší spolupráci v Evropě

Prvního července Česká republika převezme od Francie předsednictví v Radě Evropské unie. Praze se tak naskytne možnost významně ovlivnit projednávání dohody v rámci EU a apelovat na vzájemnou spolupráci v rámci ekonomické transformace, protože zvládnou to můžeme jen společně.

Následky klimatické krize mohou být pro současnou i budoucí populaci fatální, proto je třeba spolupracovat na evropské i globální úrovni a postupně transformovat ekonomiky tak, abychom byli uhlíkově neutrální. Jako jeden z následků, který se dává do souvislosti s klimatickou změnou jsou extrémní projevy počasí jako jsou vlny veder nebo povodně.

Není ti lhostejná budoucnost naší planety? I ty se můžeš přidat k výzvě určené naší vládě, aby udělala maximum proti stoupání globální teploty o více než 1,5 °C.