Ruská invaze na Ukrajině má obrovské negativní dopady nejen na životy lidí, ale i na jejich životní prostředí a na přírodu. K ničení přírody dochází z pochopitelných důvodů trochu ve stínu těch lidských tragédií, které sledujeme a se kterými soucítíme. V současnosti je prakticky nemožné škody na životním prostředí nějak konkrétně monitorovat, protože je vše zahalené mlhou války, ale dá se očekávat, že budou významné. Především kvůli tomu, že Rusko používá taktiku spálené země a ničí velké území včetně měst intenzivním bombardováním.
Zároveň je třeba si uvědomit, že Donbas, kde se nyní bojuje nejvíce, je nejprůmyslovější oblast Ukrajiny. Těží se zde a zpracovávají fosilní paliva a je zde plno chemických závodů, továren a oceláren, v jejichž blízkosti se nacházejí sklady problematických látek či i staré nevyčištěné ekologické zátěže. Všichni jsme dobře viděli, že největší boje se v minulosti vedly v průmyslových zónách Mariupolu a Severodoněcku. Obě strany také často útočí na rafinerie a sklady ropy, aby ochromily logistiku svého protivníka. Výbuchy, požáry či zatopení zasažených oblastí tak znečišťují vodu, vzduch i půdu nebezpečnými látkami, které mohou zůstat v životním prostředí desítky let.
Obzvlášť ničivý je válečný konflikt pro život na pobřeží i uvnitř Černého moře. Zde se nachází unikátní příroda – například Černomořská biosférická rezervace v chersonské oblasti, kde válka způsobila několik požárů. Objevují se také zprávy o destruktivním dopadu války na vodní živočichy či ptactvo sídlící na březích. Válka je ohrožuje nadměrným hlukem, výbuchy, požáry, toxickým znečištěním či ropnými skvrnami z potopených lodí. Podle jedné ze zpráv již padlo válce za oběť přes 3000 černomořských delfínů.
Od začátku války panují také obavy kvůli narušení jaderné bezpečnosti. Ukrajina je velmi závislá na jaderné energii, má na svém území 15 reaktorů, včetně největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží. Byli jsme svědky toho, že se válčilo v blízkosti jaderných zdrojů i skladů jaderného paliva či odpadu, jedna z ruských raket dopadla přímo do areálu záporožské elektrárny a zažehla požár v tamní administrativní budově. Hned na začátku války zabrali ruští vojáci také nechvalně známý jaderný komplex v Černobylu a poté, co byli nuceni se stáhnout, objevila se svědectví, že zde po sobě nechali spoušť. Organizace Greenpeace proto přímo do Černobylu vyslala tým, který zde mapoval situaci. Vyšetřování potvrdilo, že ruští vojáci v oblasti s výskytem radioaktivního materiálu kopali zákopy, rozmisťovali zde miny a poničili vybavení místních laboratoří. Úroveň naměřené radiace byla na některých místech zhruba trojnásobná oproti tvrzení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, v níž je ředitelem divize jaderné energetiky Michail Chudakov, někdejší dlouholetý zaměstnanec ruského Rosatomu.
Záporožská elektrárna je nyní stále v rukou ruské armády, která se podle dostupných informací v blízkosti areálu opevnila a využívá elektrárnu jako štít proti případnému ukrajinskému protiútoku, zatímco z ní odpaluje rakety.
Brutální ruská agrese na Ukrajině má ovšem paradoxně obrovský negativní dopad na životní prostředí i v Rusku, kde se po zimě nanovo rozjela sezóna rozsáhlých požárů unikátních lesů v na Sibiři. S armádou vázanou v nesmyslné a kruté válce však není dostatek techniky a lidí, kteří by tyto požáry mohli hasit.
Diskuse
Koment