Tématem letošní klimatické konference COP27 v Egyptě je mimo jiné financování ztrát a škod způsobených změnou klimatu a také adaptace na ni. Premiér Fiala na svém Twitteru prohlásil, že se postará, aby neplatila pouze Evropa. Právě starý kontinent je však spolu s ostatními vyspělými státy historicky za klimatickou změnu nejvíce zodpovědný. Klimatická změna totiž již dnes ovlivňuje miliony životů po celém světě. Nejvíce se projevy klimatické krize týkají států globálního jihu, které jsou přitom za klimatickou změnu nejméně odpovědné. Stačí se podívat na katastrofální záplavy v Pákistánu nebo nebývalé sucho v Keni. Ovšem ani Evropanezůstává pozadu.

Vůči teplu jsme zranitelní

Scénáře jsou jasné, pokud nezastavíme klimatickou změnu, jejíž existenci dnes už nezpochybňuje nikdo, kdo bere na vědomí vědecké poznatky, lidstvo bude čelit následkům, které nebudou vůbec příjemné. A ačkoliv mohou být některé změny na první pohled pohodlné, jako například nedávné „podzimní vlny veder“, nevěstí do budoucna nic dobrého.

Evropa má nejvyšší průměrný nárůst teplot ze všech kontinentů za posledních 30 let. Financovat škody a ztráty způsobené klimatickou změnou bude mnohem nákladnější než investovat do jednotlivých řešení. V roce 2021 si povětrnostní a klimatické jevy s velkým dopadem v Evropěvyžádaly stovky obětí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard USD. Asi 84 procent událostí byly povodně nebo bouře. Podle Regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO způsobeno asi půl milionu předčasných úmrtí v důsledku antropogenního znečištění ovzduší jemnými částicemi, z nichž podstatná část byla přímo spojena se spalováním fosilních paliv. Odhaduje se, že snížením emisí uhlíku by bylo možné předejít asi 138 000 předčasných úmrtí ročně, což by mohlo vést k úsporám 244–564 miliard USD.

Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou ovšem vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Kombinace změny klimatu, urbanizace a stárnutí populace v regionu vytváří a dále prohlubuje zranitelnost vůči teplu. Změny v produkci a distribuci pylů a spor vyvolané změnou klimatu mohou vést k nárůstu alergických poruch. Více než 24 procent dospělých žijících v evropském regionu trpí různými alergiemi, včetně těžkého astmatu, zatímco podíl dětí v regionu je 30–40 procent a stále stoupá. Změna klimatu také ovlivňuje šíření nemocí přenášených parazity. Mezi příklady patří klíšťata, která mohou šířit lymskou borreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Klima stánky (c) Greenpeace

Nesplněné sliby

Budoucnost nicméně není vůbec růžová. Podle šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu se v budoucnu očekává nárůst katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodou. Je vysoce pravděpodobné, že bez ohledu na budoucí úrovně globálního oteplování porostou teploty ve všech evropských oblastech tempem převyšujícím globální průměrné změny teploty, podobně jako v minulosti. Četnost a intenzita extrémních teplot, včetně mořských veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se budou nadále zvyšovat bez ohledu na scénář emisí skleníkových plynů.

Mnohým Evropanům může připadat nespravedlivé, že by bohaté státy měly platit adaptaci na klimatickou změnu, když Čína a další rozvojové země vypouštějí tuny a tuny emisí. Pravdou ovšem je, že například Čína v současné době své emise snižuje. Ostatní rozvojové státy se historicky na klimatické změně podílely minimálně, navíc nedisponují prostředky, kterými by mohly adaptaci financovat. V roce 2019 deset procent nejbohatších obyvatel planety vypustilo 48 procent globálních emisí, naopak chudší polovina lidstva jen dvanáct procent. V roce 2009 se přitom bohaté země zavázaly přispívat chudým zemím 100 miliard dolarů ročně od roku 2020 díky tzv. zelenému klimatickému fondu. V roce 2020 ale bohaté země přispěly chudým pouze 83,3 miliardy dolarů, což znamená, že svůj slib nesplnily.

Vzhledem k datům uvedeným v předchozím odstavci je ale naší povinností i zájmem financovat adaptaci chudých států. Pokud totiž nebudeme dělat nic, v budoucnu zaplatíme mnohem více penězi a životy.

Komentář vyšel v Lidových novinách.