Každý rok si 5. června připomínáme Světový den životního prostředí. Je to příležitost se alespoň na chvíli zastavit a zamyslet nad tím, jak můžeme naší planetě trochu pomoci. Letos se pozornost soustředí na problém, který nás obklopuje víc, než si myslíme. Planeta se dusí v plastovém znečištění – a my s ní.

Skrytá hrozba jménem mikroplasty a nanoplasty

Ročně vznikne podle OSN až 400 milionů tun plastového odpadu.  PET lahve plující v oceánech jsou jen viditelnou částí problému. Ve skutečnosti čelíme skrytému a stále rostoucímu nebezpečí, které si zaslouží naši pozornost – mikroplastům a nanoplastům.

Za mikroplasty označujeme plastové částice menší než 5 mm, které vznikají buď rozpadem větších plastů, nebo jsou vyráběny záměrně v této velikosti. Rozdělují se na dva základní typy: 

  • primární mikroplasty, jsou vyráběny pro použití například v kosmetice, nebo se takto malé částice uvolnily z rybářských sítí či z polyesteru. 
  • sekundární mikroplasty, vznikají rozkladem větších plastových odpadů vlivem slunečního záření, vody, či mechanických a chemických sil. 

Tyto drobné částice jsou dnes rozšířeny po celém světě – najdeme je v oceánech, řekách, půdě i ve vzduchu.  V současné době je vyhnout se kontaktu s nimi pro člověka i ostatní život na naší planetě naprosto nemožné. 

Nanoplasty jsou ještě menší, označujeme tak plastové částice menší než 1 mikrometr (µm), často v řádu nanometrů (tedy pod 1000 nanometrů). Jejich detekce je proto výrazně obtížnější a mohou  snadno pronikat biologickými bariérami – například do buněk, krve, mozku či placenty. Představují tak pro lidské tělo ještě větší riziko.

Plasty ve Tvé kuchyni, krvi, na pláži či v tělech ptáků

Mikroplasty můžeme pouhým okem zahlédnout například v hlíně jako barevné úlomky, na plážích mezi pískem, nebo na silnicích, kde vznikají při sjíždění pneumatik. Ve vodě, která zbyde po praní a sušení oblečení, se pak často objevují syntetická vlákna. Výzkumy ukazují, že se nemalé množství mikroplastů i toxických látek uvolňuje také do jídla z kuchyňského plastového náčiní nebo z teflonových pánví. Není pak divu, že se mikroplasty opakovaně nacházejí ve všech typech organismů včetně člověka.

Děsivé dopady mikroplastů se už dnes projevují na živých tvorech. CNN climate ve svém článku z 23. května 2025 popisuje dlouholetý výzkum mořských ptáků Sable Shearwater (přibližně odpovídá buřňákům), žijících na ostrově mezi Austrálií a Novým Zélandem. Znepokojení vědci popsali uhynulá mláďata tak plná plastu, že jim doslova křupala a šustila v rukou. V těle uhynulého, jen několik dní starého ptáčka napočítali celkem 778 kusů plastu různých velikostí. Rodiče podle vědců mláďata krmí plastem omylem, jelikož nejsou schopni jej rozeznat od své běžné potravy. Následky jsou devastující: ptáčata trpí podvýživou, neprůchodností zažívacího traktu a plastové částice jim často způsobují vnitřní poranění.

Mikroplasty nejsou jen problémem oceánů a zvířat – dnes je nacházíme i v lidské krvi, plicích, placentách, mozcích nenarozených dětí a v mateřském mléce. Už samotná přítomnost plastů v lidském těle je alarmující, a přestože zatím neznáme všechny důsledky, vědci mají obavy z jejich dlouhodobého dopadu na zdraví. Mikroplasty byly poprvé detekovány v placentách v roce 2020 a od té doby byly objeveny také ve spermatu, játrech, mozku i kostní dřeni. V podstatě kamkoliv se vědci podívají, tam mikroplasty nacházejí – což svědčí o rozsáhlé kontaminaci lidského organismu. Jsou spojovány s vyšším rizikem srdečních infarktů, mrtvic, neplodnosti a také s chronickými záněty, bronchitidou či rakovinou plic. Výzkumy rovněž naznačují souvislost s poškozením DNA a výskytem leukémie i dalších závažných onemocnění.

Co s tím můžeš udělat Ty? 

I když se mikroplastům a nanoplastům nelze úplně vyhnout, existuje řada způsobů, jak jejich množství v prostředí i v našich tělech alespoň omezit. Greenpeace navrhuje několik konkrétních kroků, které může podniknout každý z nás:

  • Vyměň plastové lahve za kovové nebo skleněné.  Nejenže vydrží déle, ale nezanechávají v nápoji nežádoucí mikročástice.
  • Používej přírodní houbičky nebo hadříky místo plastových. Běžné houbičky na nádobí jsou vyrobené z plastových pěn a během používání uvolňují mikrovlákna.  se plastovým čajovým sáčkům, zejména takzvaným „pyramidkám“  Často obsahují plast, který se při zalití horkou vodou uvolňuje do nápoje.
  • Nahraď plastová prkénka dřevěnými nebo skleněnými. Při každém krájení se z plastových povrchů uvolňují mikročástice, které mohou končit přímo v jídle.
  • Používej přírodní čisticí prostředky bez plastových mikročástic (jsou např. v peelingových krémech nebo zubních pastách).
  • Vyhýbej se plastovým obalům u potravin – dej přednost sklu, plechu nebo látkovým sáčkům.
  • Nedávej teplé jídlo do plastových nádob a nikdy neohřívej jídlo v plastu v mikrovlnné troubě – teplo urychluje uvolňování plastových částic.

Na každém z nás záleží, ale změna musí přijít hlavně shora

Plast je všude. V oceánech, v dechu, v našich tělech. A zatímco firmy dál chrlí jednorázové plasty, důsledky neseme my všichni – lidé, zvířata a planeta, kterou nazýváme domovem. 

Je čas říct dost. 

Individuální kroky, jako omezení plastových obalů nebo používání přírodních materiálů, mají smysl – ale samy o sobě nestačí. Skutečná změna musí přijít i zeshora a musí být systémová. Právě teď se vyjednává Globální plastová dohoda – je to šance, jak zastavit nadprodukci plastu, přinutit firmy k odpovědnosti a chránit naše zdraví i přírodu. 

Oslav Světový den životního prostředí, podepiš výzvu na plastjepast.cz a dej vědět, že Ti to není jedno. Protože plast opravdu je past – a jen společně se z ní můžeme dostat.