Co je klimatická konference COP a proč je ta letošní důležitá?

Around 30 Greenpeace Brazil activists welcomed diplomats with signs demanding action at COP30 to end deforestation.
© Cristiane Silva / Greenpeace

Každý rok se zástupci téměř všech států světa scházejí, aby hledali řešení klimatické krize. Těmto jednáním se říká COP, tedy Conference of the Parties – konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Není to jen série projevů a jednacích sálu. Je to jediný globální prostor, kde spolu mluví největší ekonomiky i malé ostrovní státy ohrožené stoupající hladinou moří.

Právě na jednom z těchto setkání vznikla Pařížská dohoda z roku 2015, v níž se svět zavázal udržet oteplení planety pod 1,5 °C. Tento cíl má chránit lidské životy, ekosystémy i hospodářství před nevratnými dopady klimatických změn které hrozí, pokud hranici oteplení překročíme.

Letošní COP30 právě začala v brazilském Belému, na okraji Amazonského pralesa. Toto místo má obrovský symbolický i politický význam. Amazonie je klíčová pro stabilitu klimatu a zároveň patří mezi nejohroženější ekosystémy na Zemi. 

Na COP30 se bude rozhodovat, zda se svět dokáže vrátit k naplnění cílů Pařížské dohody a zastavit růst emisí, aby se podařilo udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Konference se zaměří také na ochranu Amazonie a dalších klíčových ekosystémů před odlesňováním a na zajištění spravedlivého financování klimatických řešení. Zásadní otázkou bude i to, kdo má platit za škody způsobené klimatickou krizí, zda dál obyčejní lidé, nebo konečně velcí znečišťovatelé, kteří ji způsobili a z ní těží.

Deset let po Paříži a poprvé za hranou

Deset let po přijetí Pařížské dohody svět poprvé překročil hranici 1,5 °C. Rok 2024 se stal varovným signálem: klimatická krize se zrychluje a dopady jsou čím dál ničivější. Extrémní vedra, požáry, povodně i ztráty úrody. Zároveň většina zemí nedodržela termín pro předložení nových klimatických plánů pro rok 2035, které mají určit další směřování. V době geopolitického napětí a pomalých dohod o financování je COP30 klíčovým okamžikem, kdy musí vlády ukázat, že dokážou jednat společně a načas. 

Amazonie, srdce letošní konference

Belém, brána do Amazonie, není jen místem konání. Je symbolem toho, co je v sázce. Amazonský prales pohlcuje miliardy tun oxidu uhličitého a udržuje klima planety v rovnováze. Zároveň je domovem milionů lidí i zvířat a jedním z nejbohatších ekosystémů na Zemi.

Jenže ničení Amazonie pokračuje, kvůli těžbě, zemědělství a požárům. Vědci varují, že se blíží bodu zlomu, kdy se z pohlcovače uhlíku může stát jeho zdroj. Proto se očekává, že ochrana lesů a území původních obyvatel bude jedním z hlavních témat konference.

Finance a kde je vzít

Transformace ekonomiky, ochrana lesů, obnova přírody i pomoc komunitám zasaženým klimatickými dopady vyžadují obrovské investice. Dnes však náklady nesou hlavně obyčejní lidé. Platí za klimatickou krizi přes rostoucí ceny potravin a energií, ztrátu obydlí po povodních nebo požárech, horší kvalitou vzduchu a nemocemi způsobenými extrémním vedrem či znečištěním. Platí i zvířata a příroda, například  ztrátou stanovišť, vysychajícími řekami, vymíráním druhů, hladověním a kolapsem celých ekosystémů. Zatímco planeta platí stále víc, znečišťovatelé dál bohatnou. Fosilní korporace, které stojí za většinou emisí, dosahují rekordních zisků a investují do rozšiřování těžby, místo aby přecházely na čisté zdroje energie.

Greenpeace a další organizace proto požadují, aby platili ti, kdo krizi způsobují, tedy ropné, plynárenské a uhelné společnosti. Zavedení daní z fosilních zisků by mohlo poskytnout prostředky na přechod k čisté energii, obnovu přírody a ochranu lidí, kteří dnes nesou následky krize nejvíce. Klimatická spravedlnost znamená, že ti, kdo ničí planetu, musí nést i náklady na její obnovu, ne lidé, kteří se jen snaží na ní žít.

Carrying the message “Action, Justice and Hope” on its mast, Greenpeace’s iconic activist ship, the Rainbow Warrior, arrived in Belém, Pará, this Wednesday (5), to mark its presence during the United Nations Climate Conference, COP30.
© Filipe Bispo / Greenpeace

Fosilní korporace sedí u jednacího stolu a vrtají za okny

Na letošních jednáních o budoucnosti klimatu nebude snadné dosáhnout zásadních rozhodnutí. Fosilní průmysl, který stojí za většinou emisí, má na konferencích COP dlouhodobě mimořádně silný vliv. Na posledních jednáních bylo dokonce zaregistrováno více zástupců ropných a uhelných firem než většiny národních delegací. Tito lobbisté hájí své zisky a usilují o to, aby svět v závislosti na fosilních palivech zůstal co nejdéle.

Rozpor mezi klimatickými sliby a realitou se letos ukazuje i v samotné Brazílii, hostitelské zemi konference. Krátce před COP30 vydala brazilská agentura Ibama povolení k těžbě ropy u ústí Amazonky,  v mimořádně citlivé oblasti, kde se oceán setkává s pralesem a kde žijí původní a pobřežní komunity, které nebyly o těžbě ani informovány. Tento krok ohrožuje jedinečnou biodiverzitu regionu a podkopává důvěryhodnost brazilského klimatického vedení.

Greenpeace Brazílie podniká právní kroky proti těžbě a upozorňuje, že právě tyto protiklady mezi slovy a činy jsou důvodem, proč je nezbytné, aby měli na COP své místo původní obyvatelé, občanská společnost a nezávislí pozorovatelé. Ti jediní mohou vlády i korporace přimět k odpovědnosti a zajistit, aby o budoucnosti planety nerozhodovali ti, kdo ji ničí.