#KonecDobyFosilní #Ovzduší #ZměnaKlimatu

Zbavme se závislosti na uhlí

Můžeme být zdravější, žít déle a dýchat čistý vzduch.

Jdu do toho

Mezi stovkou měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (26 města a obcí). Následuje Itálie s 16 místy a Slovensko s 9 místy. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.  

Podívej se na výsledky pro Evropu

Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu. Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (3. nejvíce znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (85. místo). Praha (142. místo) má v ročním průměru 2,5 horší vzduch, než zmíněná hlavní města Tallinn, Helsinky či Stockholm.

Air Pollution in Beijing. © Yin Kuang

Nejhorší vzduch na světě mají země ležící v Asii. Například Čína. © Greenpeace - Yin Kuang

Z hlediska našich regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Další v pořadí jsou kraje Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v domácnostech. Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina.

Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna (zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší). Celkový příspěvek dopravy není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí, takže je stejně závažný jako předchozí dva zdroje.

Greenpeace a Hnutí DUHA považují nižší kvalitu života Čechů kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:

  • zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i pro chudé domácnosti,
  • zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren,
  • vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina,
  • zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro pěší

Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále. Global Air Quality City Ranking 2018 vychází z dat naměřených státními institucemi tam, kde jsou dostupná (jako je tomu v ČR), a z dat naměřených lidmi ověřenými přístroji. Druhá metoda je důležitá v zemích, kde dochází k oficiálnímu měření kvality ovzduší na omezeném množství míst nebo jsou data nepřístupná.  

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří dýchají prach z těžby v nedalekém dole Bílina. Pokud by ministerstvo povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500 metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my – když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech.”

 

Poznámka: Původně jsme avizovali, že v první stovce je nikoli 26, ale 31 měst z ČR. V datech, která jsme s předstihem dostali od společnosti AirVisual ale úplně chybělo Rumunsko a Maďarsko. Několik sídel z těchto zemí pak v první stovce předstihlo česká města. Na tom, že má ČR druhý nejhorší vzduch v EU se však nic nemění. Za nepřesnost se omlouváme.